Povodí Labe

Kvůli intenzivním srážkám a silnému větru, které meteorologové z předpovídají na víkend, některé kraje ruší plánované akce. K tomuto kroku přistoupili pořadatelé v Královéhradeckém kraji, kde je hejtmanství připraveno svolat krizový štáb a lidé by měli být opatrní zvláště na horách. Některé víkendové akce ve Středočeském, Pardubickém nebo Libereckém kraji pořadatelé raději zrušili, případně přemístili pod střechu.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Vodohospodáři a rekreanti v tomto týdnu zaznamenali plošné znečištění hladiny přehradní nádrže Seč na Chrudimsku. Původně měli podezření na únik ropných nebo odpadních látek, nakonec se ale zřejmě jedná o řasy. Jenže i to je problém, protože voda z nádrže se čerpá také jako pitná. Na to, jak ji vyčistit, odborníci odpověď nemají.

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hladiny některých řek na severovýchodě Čech zůstávají po dešti zvýšené. Labe ve Vestřevi na Trutnovsku dosahuje druhého povodňového stupně. Na dalších místech v Královéhradeckém a Libereckém kraji vystoupaly toky na první, tedy nejnižší stupeň. Odtok z přehrad na Labi vodohospodáři zvýšili, vyplývá z dat Povodí Labe. Horní Labe momentálně klesá. S výjimkou severní části Náchodska platí v pátek v celém Královéhradeckém kraji výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před záplavami.

V Chrudimi zpevňují zborcenou zeď u řeky. Podle statika není stavba bezpečná. Vaky s pískem sem Povodí Labe dává provizorně už podruhé. Zeď totiž nechce opravit ani město Chrudim, ani Povodí Labe – obě strany odmítají vlastnictví. Kvůli sporu už musela dříve radnice vrátit dotaci, kterou získala na opravu přilehlé cyklostezky.

Povodí Labe navyšuje už několikátý rok v řadě nájemné. Za pronájem břehů, mola a lodí si lidé musejí připlatit i několik desítek tisíc korun. Skokové zvýšení cen už například vyhnalo jachtaře z centra Pardubic. Problémy způsobilo i veslařům, kteří vychovávají mládež.

Kvůli zvyšující se hladině Vltavy uzavřela Praha náplavky u řeky i protipovodňová vrata na Čertovce. Reaguje tak na zvyšující se hladiny na středních a dolních tocích s tím, jak odtéká voda po deštích z posledních dní. Hranice bdělosti stále platí na desítkách míst, druhý pohotovostní stupeň vyhlásili vodohospodáři u dvou lokalit.

Záplavová území se na řadě míst výrazně rozšiřují. Povodí už rozeslalo do jednotlivých krajů aktualizované mapy. Obce přitom v posledních letech stavěly protipovodňové stěny za stovky milionů a teď si stěžují, že jejich investice byly zbytečné. Místa, kde se podle nových map nebude smět vůbec stavět, totiž mají sahat daleko za vybudované ochrany. Obce i lidé, kteří v nich žijí, proti rozšíření zón protestují.

Zborcenou zeď, která tvoří koryto řeky Chrudimky, nechce nikdo opravit. Nehlásí se k ní ani město Chrudim, ani Povodí Labe. Kvůli sporu teď musí vedení města vrátit více než desetimilionovou dotaci na opravu cyklostezky. Ta vede přímo nad zdí. Dokud nebude opravená zeď, nemůže město opravit ani cyklostezku.

Hasiči v Českém Švýcarsku v úterý pokračují v hašení požáru v národním parku. Na místě je jich kolem tisícovky z celé republiky. Pomocí dronů zjišťovali, jak to vypadá v soutěskách říčky Kamenice, na tuto oblast se více zaměří. Požár, který vypukl 24. července, se podařilo v pondělí večer lokalizovat, zásah by mohl skončit v řádu dnů likvidačními pracemi. Mluvčí pražských hasičů a vyšetřovatel Martin Kavka řekl, že požár mají plně pod kontrolou. Mluvčí krajských hasičů Milan Rudolf večer upřesnil, že se v úterý podařilo plochu požářiště zmenšit z 606 na 513 hektarů. Evakuovaní obyvatelé se ale ještě do svých domovů vracet nemohou.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Stavba protipovodňové hráze s obřím suchým poldrem u Kutřína na Chrudimsku stojí. Přitom jde o velký projekt za půl miliardy korun. Pro státní podnik Povodí Labe ho budovala stavební firma OHLA ŽS. Stavbu provázely spory a v poslední době i cenový tlak za situace, kdy i materiály k budování skokově podražily. Vše dospělo do stavu, kdy stavební společnost od smlouvy odstoupila.

Sto tisíc malých lososů se každý rok vypouští do řek v národním parku České Švýcarsko. Zpátky rozmnožit se jich však ze Severního moře vrací jenom zlomek, momentálně i kvůli poničenému rybímu přechodu u Hamburku, který je největší na řece Labi. Ročně přes něj přeplulo na půl milionu ryb. Nefungují žlaby, které ryby navádějí. Migrovat sice mohou, ovšem cestu hledají mnohem obtížněji. Problém se nyní v Německu řeší i na vládní úrovni.

Pracovníci Povodí Labe začali bourat a likvidovat desítky přístřešků, bud a improvizovaných chat na březích přehrady Rozkoš na Náchodsku. V uplynulých letech je tam lidé budovali bez povolení nebo jde v několika případech o pozůstatky někdejších odborářských rekreačních objektů. Jsou navíc v zátopovém pásmu. Většina má zmizet ještě do konce roku.

Povodí Labe začalo s opravami přehrady Pastviny na Orlickoústecku. Korunu hráze vodního díla ze třicátých let minulého století bude nutné celou rozebrat. S pracemi je spojeno i výrazné dopravní omezení, úplně se totiž bude muset uzavřít silnice přímo na hrázi přehrady. Práce by měly probíhat déle než rok a přijdou na necelých šedesát milionů korun.

Vodohospodáři neočekávají problémy spojené s táním sněhu na horách. Je podle nich postupné a přehrady jsou na vodu připravené. Nejvíc sněhu leží v současné době v Beskydech, kde ho ještě minulý týden připadl téměř metr. Na Lysé hoře je sněhu stále přes metr a půl, což je druhá nejvyšší sněhová pokrývka za posledních 60 let.

Lidé z bytů patřících státnímu podniku Povodí Labe si příští rok připlatí, někdy až čtyři tisíce korun měsíčně. Firma se tak snaží zlepšit hospodaření s bytovým fondem, který spravuje. Řada zaměstnanců se však proti tomu postavila a nové smlouvy nepodepsala. Tyto případy zřejmě skončí u soudu. Podnik také poskytne padesátiprocentní slevu třeba hrázným, všichni zaměstnanci pak v případě podpisu nové smlouvy mohou počítat se slevou 20 %.