Záplavová území se na řadě míst výrazně rozšiřují. Povodí už rozeslalo do jednotlivých krajů aktualizované mapy. Obce přitom v posledních letech stavěly protipovodňové stěny za stovky milionů a teď si stěžují, že jejich investice byly zbytečné. Místa, kde se podle nových map nebude smět vůbec stavět, totiž mají sahat daleko za vybudované ochrany. Obce i lidé, kteří v nich žijí, proti rozšíření zón protestují.
Povodí rozšiřují záplavová území i za povodňové bariéry. Obce i lidé se bouří pro zmařené investice i nemožnost pojištění
6 minut
Události: Záplavová území se na řadě míst Česka rozšiřují
Křešice nedaleko Roudnice nad Labem brzy oslaví tisíc let existence. Velká voda se tudy v minulosti prohnala už několikrát. Proto zbudovali protipovodňovou zeď. Díky ní mohli místní stavět a žádat o hypotéky. Teď se ale všechno změní. Povodí Labe chce aktivní záplavovou zónu posunout až za tento val.
„Kompletní investice, co se týká té protipovodňové stěny, byla 200 milionů,“ připomíná starosta obce Michal Mančal (nestr.). „Obce do toho investovaly jak ze svých peněz, tak z peněz státních a někde i dotačních. A teď by ta opatření byla k ničemu. Podle mě je to zmařená investice,“ kroutí hlavou hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).
Do nebezpečného území zatím spadá deset rodinných domů a stovka pozemků. Brzy jich ale přibude. „Usuzujeme, že se bude jednat o 120 bytových a rodinných domů a zhruba pět set pozemků. Pojišťovny to teď nebudou chtít pojišťovat, součástí hypotečního úvěru je vždy pojištění, takže to určitě nepůjde tak jako doposud,“ obává se Mančal.
„Záplavy tu nikdy nebyly“
Do stejné situace se dostal i Pavel Kos z Tismic ve středních Čechách. Vedle potoka Bušinec má rodinný domek a zahradu, kterou chtěl zastavět. Kvůli rozšíření zón ale nemůže. „Nikdy tady záplavy nebyly. Existují o tom záznamy v kronikách. Takže se zatím odvoláváme a budeme čekat, kam to dospěje. Jestli to dospěje k soudu, tak to bude stát dost peněz,“ má jasno Kos.
Bránit se chce i Petr Zeman. Vlastní průmyslový areál v Ústí nad Labem. Ještě před rokem počítal s tím, že ho zrekonstruuje a přistaví nové budovy. „My pravděpodobně budeme uvažovat o žalobě na stát, protože to silně omezí naše vlastnická práva,“ nastiňuje.
Podle ministerstva životního prostředí je ale nutné záplavová území aktualizovat. Krajina v okolí řek se totiž vyvíjí. „Aktivní zóny nejsou stanoveny z nějaké svévole úřadů, ale dávají obcím informace o tom, že tam je povodňové nebezpečí velmi vysoké,“ vysvětluje Jana Tejkalová z odboru ochrany vod ministerstva.
„Vše zpracovává odborná vodohospodářská firma a jsou tam jasně stanoveny hladiny povodňových průtoků pro pětiletou, dvacetiletou, stoletou a pětisetletou povodeň,“ doplňuje mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Někteří politici avizovali, že chtějí téma povodňových zón otevřít při projednávání novely vodního zákona.
Nestavět vůbec či jen se souhlasem úřadů
O tom, kam až budou sahat zátopové zóny, rozhodují jednotlivá Povodí – Labe, Vltavy, Ohře, Moravy a Odry. Povodňové mapy aktualizují jednou za šest let. Informace o zónách jsou k dispozici na krajských úřadech.
Záplavové území má dvě části. V aktivní zóně není možné stavět vůbec. Nesmí tam být překážky, které by vadily průtoku vody. Nemovitosti, které už zde stojí, se nesmí rozšiřovat a bývá i problém je pojistit.
Druhá zóna zahrnuje území, kudy voda při povodni sice neproudí, ale může se tam dostat. Smí se tam stavět jedině se souhlasem správců toků a zmiňovaných Povodí. Úřady také určí podmínky stavby – domy například musí být vyvýšené, mít průtočné přízemí a technologie nad úrovní povodně.
