Protipovodňová ochrana

Protipovodňová opatření na řadě míst podle Povodí Moravy zafungovala. Například hráze přívalům vody buď odolaly nebo zmírnily následně způsobené škody. Stoleté vodě odolal Rapotín, Vykýřovice nebo Petrov nad Desnou. V Hanušovicích protipovodňová hráz vydržela, vody ale bylo víc, než mohla zadržet. Byla budována na stoletou povodeň, město ale zasáhla pětisetletá a proteklo tam stopadesátkrát více vody než obvykle. „Snížila škody, ale přišla tak obrovská vlna během patnácti minut a zlikvidovala nám dvě třetiny města,“ uvedl starosta Hanušovic Marek Kostka (nestr.).

Už počtvrté během letošního léta vyplavily přívalové deště domy v Novém Dražejově u Strakonic. Místní žádají o pomoc radnici i zemědělce, i přesto ale začali své domy před velkou vodou chránit sami. Zazdívají například vjezdy do garáží nebo staví nepropustné zátarasy. Vedení obce tvrdí, že už má vytipované soukromé pozemky, na kterých by mohly vzniknout suché poldry.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Vodní nádrž Baška na Frýdecko-Místecku je už skoro rok bez vody. Loni na podzim tam vodohospodáři přehradu vypustili a na jaře měli začít s opravami hráze, jenže nakonec začali až letos na podzim. Vypuštění přehrady má velký dopad na podnikatele v okolí. Majitelé restaurací nebo kempu si stěžují na to, že se chybějící voda výrazně podepsala na jejich tržbách. Baška, která má rozlohu asi 33 hektarů, je nejmenší přehradou na povodí Odry.

Obyvatelé Olomouce si na nové náplavce, která se otevřela jen nedávno, všimli děr a prasklin. Objevily se poté, co vodohospodáři snížili hladinu řeky Moravy kvůli kontrole a údržbě jezu. Podle techniků Povodí Moravy se však není čeho obávat. Tvrdí, že jde pouze o kosmetické vady. Náplavka v Olomouci za stovky milionů korun vznikla v rámci další etapy protipovodňových úprav Moravy.

Práce na protipovodňových opatřeních na řece Svratce v Brně se nejspíš protáhnou, hotovo by mělo být zhruba za rok. Správa železnic už začala s opravou přilehlého viaduktu v ulici Uhelná. Na jeho sloupech se na konci loňského roku objevily praskliny. A to nedlouho poté, co město s pracemi začalo.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

Projekt náplavky a kultivace okolí sídla Libereckého kraje získal stavební povolení. Samotná stavba by měla začít letos na podzim. K projektu za 151 milionů korun město Liberec přidá zeleň v okolí, která nahradí parkoviště. Novou náplavku už v sobotu otevřela Olomouc, město ji pojmenovalo po prvním polistopadovém rektorovi Univerzity Palackého Josefu Jařabovi.

V Přerově byla dokončena další etapa rozsáhlých protipovodňových opatření. Jde o více než půl kilometru dlouhé protipovodňové zídky u tenisových kurtů a zhruba čtvrtkilometrový úsek na nábřeží mezi mostem Legií a železničním mostem. Opatření mají zabránit vylití řeky Bečvy z koryta. U tenisových kurtů investice doplnila i nová relaxační zóna s terasami a lavičkami, město za ni zaplatilo 900 tisíc korun. Povodí Moravy plánuje i další etapu v této oblasti, půjde o opatření u Prosenic, řekl generální ředitel Václav Gargulák.

Evropská komise nesouhlasí s financováním patnácti protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství (MZe). Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří. Na jejich financování letos bude potřeba 512 milionů korun ze státního rozpočtu, řekl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Ministerstvo mělo připraveno 42 projektů, z toho dva byly rezervní. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v pátek uvedl, že projekty budou dokončeny bez ohledu na to, zda na ně půjdou peníze z EU.

Pravděpodobně kvůli nedostatečné protipovodňové ochraně deště nedávno téměř vytopily novostavby rodinných domů v Dobřanech na Plzeňsku. Voda se tam stahuje z okolních polí. Developer už slíbil nápravu, pomoc nabízí i obecní úřad a Plzeňský kraj. Nově by místo jednoho poldru měly být u novostaveb hned tři.

Záplavová území se na řadě míst výrazně rozšiřují. Povodí už rozeslalo do jednotlivých krajů aktualizované mapy. Obce přitom v posledních letech stavěly protipovodňové stěny za stovky milionů a teď si stěžují, že jejich investice byly zbytečné. Místa, kde se podle nových map nebude smět vůbec stavět, totiž mají sahat daleko za vybudované ochrany. Obce i lidé, kteří v nich žijí, proti rozšíření zón protestují.

Při stavbě protipovodňových opatření v Brně porušili stavbaři pilíře a klenbu železničního mostu přes řeku Svratku. Provoz vlaků tak bude muset být omezen. Správa železnic (SŽ) bude instalovat od čtvrtečního večera do Štědrého dne mostní provizorium, aby mohl být provoz obnoven, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SŽ Jan Nevola. Do 20:30 bude podle něj provoz po mostě možný. Výluka bude poté na koleji pro vlaky z hlavního nádraží do Jihlavy a na jedné ze dvou kolejí z hlavního nádraží na Břeclav. Investorem protipovodňových opatření je město Brno.

Praha se státním podnikem Povodí Vltavy dokončily nová protipovodňová opatření v pražské Troji. Odlehčovací stoka se prodloužila pod dráhu vodních slalomářů a mimo jiné stavebníci opravili dno kanálu. Práce provedlo sdružení firem Čermák a Hrachovec a Metrostav DIZ. Projekty stály dohromady 135 milionů korun bez DPH, uvedli primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) a generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Stavba protipovodňové hráze s obřím suchým poldrem u Kutřína na Chrudimsku stojí. Přitom jde o velký projekt za půl miliardy korun. Pro státní podnik Povodí Labe ho budovala stavební firma OHLA ŽS. Stavbu provázely spory a v poslední době i cenový tlak za situace, kdy i materiály k budování skokově podražily. Vše dospělo do stavu, kdy stavební společnost od smlouvy odstoupila.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. Informace ve středu na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Po pondělním nárůstu běženců zhruba o dvě tisícovky se počet nově udělených víz vrátil k podobnému počtu jako koncem minulého týdne. Do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se zapojují nemocnice napříč republikou – nabízejí jim ubytování.

Brno začalo stavět protipovodňová opatření okolo Svratky v úseku od koupaliště Riviéra až po viadukt přes Uhelnou ulici. Cílem je ochránit město před stoletou vodou. Město za stavbu zaplatí 1,3 miliardy korun, přičemž většinu peněz dostane od státu. Pro Brňany bude mít stavba, která by měla skončit příští rok na podzim, přínos v tom, že umožní zpřístupnit řeku pro odpočinek a rekreaci. Vzniknou totiž nová nábřeží.

Rozhodnutí vlády o podobě vodního díla Skalička na řece Bečvě na Přerovsku se minimálně o půl roku odkládá. Stavba má být součástí protipovodňových opatření a chránit více než 100 tisíc tamních obyvatel před záplavami. Za zdržením jsou připomínky k analýze, která doporučila vybudování boční nádrže. Proti tomu se ale postavili někteří odborníci nebo místní.

Loučná nad Desnou na Šumpersku spolu se spolkem Živá voda chtějí realizovat opatření, která mají zabránit povodním, ale zároveň vodu udržet v krajině. Pracují na projektu protipovodňové ochrany, který má sloužit právě i během sucha. Místo rozšiřování koryta a jeho zpevňování betonem chtějí využít přírodě blízká opatření. Jde hlavně o meandry a tůně. S prvními úpravami chtějí začít už v příštím roce.

Obyvatelům Olomouce, kterých se bezprostředně dotýká výstavba protipovodňových opatření na řece Moravě, poskytne město náhradu. Lidé dostanou například rekreační poukaz nebo jízdné na MHD. Žádosti o kompenzaci mohou lidé podávat do konce července. Někteří obyvatelé centra města by však uvítali spíše finanční odškodnění.

Od povodní z července 1997, které poničily velkou část Moravy a východních Čech, uplynulo 24 let. Většina postižených měst kolem řeky Moravy už je proti podobné katastrofě chráněna. Pořád ale zbývají místa, kde protipovodňová opatření zůstávají jen na papíře. Jedním z nich je Tlumačov na Zlínsku.

V Kunovicích na Uherskohradišťsku pokračuje stavba protipovodňových opatření, většina zdí a hrází je hotova. Součástí opatření bude také nový most přes řeku Olšavu. Stavbaři ho budují jako náhradu za nevyhovující přemostění. Chystají betonáž nosné konstrukce.

Pravděpodobně až deset dnů zabere nasouvání skoro 300 tun těžké konstrukce první poloviny nového mostu nad řeku Moravu na Masarykově třídě v Olomouci. Náročná technická akce začala ve čtvrtek odpoledne. Konstrukce, které se říká rejnok, měří 55 metrů. Doposud stála na břehu Moravy na Masarykově třídě. Oprava mostu, po kterém budou později jezdit i tramvaje, bude definitivně hotová až v polovině roku 2022.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.