Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.
Přehrada v Nových Heřminovech má územní rozhodnutí. Místní s ní nesouhlasí
„Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být v letech 2027 až 2031. Na rok 2032 je plánováno první napouštění nádrže, její zkušební a plné zatížení a následně uvedení do běžného provozu,“ nastínila Vlčková. Připomněla, že nezbytnou je pro přehradu přeložka silnice I/45 podél plánovaného vodního díla, kterou zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic.
Až územní rozhodnutí nabude právní moci, bude Povodí Odry znovu jednat s majiteli zbývajících pozemků o výkupu. Pokud neuspěje, začnou vodohospodáři připravovat vyvlastnění. Nyní má povodí vykoupeno 99 procent pozemků. Zbývá vykoupit majetek jednoho soukromého vlastníka a obce Nové Heřminovy.
Vedení obecního úřadu je ale vázáno výsledkem referenda. V něm se místní vyslovili proti přehradě. Dřívější starostové vystupovali zásadně proti přehradě a s povodím odmítali jednat. Současná starostka Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce) jednání s povodím nevylučuje.
Přehrada jako součást protipovodňových opatření
„Současné zastupitelstvo zastává názor, že v nejlepším zájmu obce je zajímat se o realizaci záměrů souvisejících s plánovanou výstavbou přehrady a o těchto záměrech a jejich podobě jednat s Povodím Odry,“ řekla už dříve.
Vlčková připomněla, že stavba přehrady je součástí protipovodňových opatření na horní Opavě, do jejichž přípravy či realizace bylo dosud investováno 1,343 miliardy korun. Podle mluvčí bez údolní nádrže Nové Heřminovy nebude systém jako celek plně funkční a spolehlivý.
O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Stavba má však řadu odpůrců, kteří trvají na tom, že její výstavba je zbytečná. Opírají se o studii brněnského vodohospodáře Václava Čermáka, podle níž jsou citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou.
Mluvčí dodala, že přehrada má řešit oba hydrologické extrémy, tedy povodně i sucho, které prohlubuje klimatická změna. Ochránit by před povodněmi měla šestnáct tisíc obyvatel zejména v Nových Heřminovech, Zátoru, Branticích, Krnově a v Opavě a má například pomoci řešit sucho na řece Opavě od přehrady po soutok s Moravicí.
„V současnosti se intenzivně pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení přehrady Nové Heřminovy a na přípravě říčních úprav pod hrází, které se musí zhotovovat postupně směrem po vodě od obce Zátor přes Brantice až po město Krnov,“ doplnila Vlčková.
Přehrada má mít betonovou hráz o délce 330 metrů vysokou 26,5 metru. Celkový objem nádrže je 14,54 milionu metrů krychlových vody, z toho 11,56 milionu je určeno k tlumeních velkých vod, celková plocha zátopy je téměř 130 hektarů.
