Zátor

Voda vzala domov bývalé učitelce krnovského gymnázia Marii Kolářové. Dům její rodiny byl jeden z prvních v obci Zátor, který musel k zemi. Finanční sbírku pro ni uspořádali její bývalí žáci.

Vojenská pomoc v oblastech zničených zářijovou povodní s listopadem končí. V Moravskoslezském a Olomouckém kraji pomáhalo více než pět tisíc vojáků.

Ministerstvo životního prostředí chce snadnější vyvlastňování pozemků, jejichž majitelé brání stavbám protipovodňových projektů. Po zkušenostech se zářijovou katastrofou navrhuje novelu zákona, která to umožní. Je právě v připomínkovém řízení. Díky ní by stavby chránící před velkou vodou mohly vznikat rychleji. Získaly by status objektů ve veřejném zájmu podobně jako dálnice nebo železnice.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Hnutí ANO stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo krajské volby v deseti krajích. Po jednom vítězství mají ODS, koalice SPOLU a Starostové pro Liberecký kraj. Volební účast byla necelých 33 procent, při minulých krajských volbách přišlo hlasovat 38 procent voličů.

V oblastech zasažených povodněmi je největší sháňka po dobrovolnících na pomoc s vyklízením, dále po vysoušečích, čerpadlech a dalším vybavení, které se používá ke zbavení se vody. Česká televize to zjistila od dvacítky starostů v postižených místech. Ve sbírkách se pak ke středečnímu dopoledni sešlo 221 milionů korun.

Letošní povodně v Nových Heřminovech a Zátoru nebyly první. Obyvatelé čekali dvacet let na úpravu toku nebo slibovanou nádrž, kterou doposud zdržovaly byrokratické průtahy. Ani teď ale nebyla obec po varování z roku 1997 chráněna. Kromě elektřiny, pitné vody a signálu chybí místním čerpadla i generátory.

Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

U obce Zátor na Bruntálsku vznikne větrná elektrárna s pěti až osmi turbínami. Od těch dosavadních se bude lišit tím, že obec na ní bude zainteresována – bude mít pětiprocentní podíl. S ČEZem, kterému připadne zbytek, si také rozdělila úkoly při práci s úřady. Sama bude mít na starost územní plánování. Pro energetickou společnost je to pilotní projekt, podobně by chtěla přistoupit ke stavbám větrných elektráren i v budoucnu. Zatím se v některých případech potýká s odporem k větrníkům.

Až 16 tisíc lidí by měla podle nové studie Povodí Odry ochránit před povodněmi chystaná přehrada Nové Heřminovy na Bruntálsku. Údaje se zaměřují především na takzvané citlivé objekty, jako jsou školy nebo domovy pro seniory. Výstavbu přehrady vodohospodáři plánují už více než 20 let, ekologové s ní ale nesouhlasí.

Od ničivých povodní na Moravě uběhlo už skoro dvaadvacet let, jedním ze symbolů záplav se stala ostravská Nová Ves. Velká voda tam vážně poškodila desítky domů, zhruba u dvaceti z nich statik rozhodl o demolici. Vedení radnice chce teď volné parcely opět zastavět, kvůli tomu požaduje změnu územního plánu. Souhlasit ale musí hned několik orgánů.