Na úpatí Jeseníků vyroste větrná elektrárna, podíl v ní bude mít obec Zátor. Vydělá a usnadní přípravu

Nahrávám video

U obce Zátor na Bruntálsku vznikne větrná elektrárna s pěti až osmi turbínami. Od těch dosavadních se bude lišit tím, že obec na ní bude zainteresována – bude mít pětiprocentní podíl. S ČEZem, kterému připadne zbytek, si také rozdělila úkoly při práci s úřady. Sama bude mít na starost územní plánování. Pro energetickou společnost je to pilotní projekt, podobně by chtěla přistoupit ke stavbám větrných elektráren i v budoucnu. Zatím se v některých případech potýká s odporem k větrníkům.

Snížení poplatků za odpad, nové chodníky nebo opravená škola – právě tak chce Zátor využít peníze z větrných elektráren, na kterých se dohodl se společností ČEZ. Projekt už před časem podpořilo přes 80 procent obyvatel.

Obec bude mít v elektrárně pětiprocentní podíl a také se bude podílet na přípravě její stavby. Především zajistí její zanesení do územněplánovací dokumentace včetně krajských zásad územního rozvoje.

„Lokalita byla tipována podle toho, že na horním Zátoru dost fouká. A druhá věc, mělo by to být minimálně kilometr od lidských obydlí. Takže tam jsme vybrali vhodnou lokalitu mezi lesy,“ uvedla starostka Salome Sýkorová (SNK-ED).

ČEZ bude mít před stavbou za úkol zajistit posouzení vlivu na životní prostředí a sehnat stavební povolení. Vybere také zhotovitele.

Větrníky v Zátoru jsou pilotním projektem ČEZu, od kterého si energetická společnost především slibuje usnadnění všech procesů. „My nemůžeme udělat nic bez jejich vědomí. Nemůžeme postavit o jeden větrník více nebo si vymyslet cokoli dalšího. Je to vyjádření vzájemné důvěry z jedné i druhé strany a zároveň to všechny procesy zjednoduší a urychlí,“ shrnul mluvčí ČEZu Vladislav Sobol.

Zátorské turbíny budou mít výkon 20 megawattů a budou schopny pokrýt spotřebu asi 25 podobných obcí. Do roku 2030 chce mít ČEZ bezemisní obnovitelné zdroje o výkonu až šest gigawattů. Soustředit se chce podle Sobola dál na Bruntálsko. „Tady fouká hodně, takže to využijeme. Budou jich, myslím, v horizontu několika měsíců nebo několika let, desítky,“ avizoval.

V Moravskoslezském kraji zatím vyrábějí větrné elektrárny proud v šesti lokalitách. Ta největší stojí na Červeném kopci u Rejchartic na Bruntálsku, kde se točí šest turbín. Tři další mají do tří let postavit u Sudic na Opavsku, kde to schválili v místním referendu.

Zato v Olomouckém kraji fungují dvě desítky větrných elektráren nebo větrných parků. Ale stavba nových se v poslední době téměř zastavila – hlavně kvůli nesouhlasu obyvatel. „Největším problémem je krajinný ráz – vzhled větrných elektráren. Prakticky se točí velké komíny a ještě se hýbou dokola lopatky. Potom hluk a také možné snížení cen nemovitostí,“ shrnul výhrady starosta Potštátu René Passinger.

Jeho město se snaží zabránit výstavbě plánovaných větrníků, ale naráží na fakt, že bývalé vedení radnice již uzavřelo s investorem smlouvu o spolupráci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 11 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 21 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...