Jívová - V obci Jívová v podhůří Nízkého Jeseníku nedaleko Šternberka graduje dlouhodobý spor o větrné elektrárny. Zastupitelstvo se zavázalo ke spolupráci s firmou, která chce na okraji obce postavit pět větrníků, většina lidí je však proti. Vyjádřili se i protestní peticí, kterou podepsalo tři sta lidí, obec má asi pět set sedmdesát obyvatel. Vadí jim, že elektrárny zkazí výhled na Nízký Jeseník, obávají se, že se znehodnotí jejich majetek. Vadí jim také, že část pozemků, na kterých by měla firma stavět, patří starostce Miladě Malíkové z KSČM.
Obec Jívová jedná o stavbě větrných elektráren, většina obyvatel je proti
Obec řeší nabídku firmy, která chce nedaleko obydlí postavit větrné elektrárny, od roku 2006, kdy podepsala první smlouvy. Zastupitelstvo kvůli tomuto změnilo územní plán. Poté, co jej napadli odpůrci větrné energie, však změny zase zrušil krajský úřad. Obec bude usilovat o změnu územního plánu ve prospěch elektráren.
Peníze versus příroda
Starostka Malíková tvrdí, že petici nelze brát jako většinový názor lidí z vesnice, protože ji podepsalo také hodně chatařů. A odmítá, že by chtěla na projektu vydělat. „Patří mi jen osmdesát pět metrů polní příjezdové cesty. Před hlasováním zastupitelstva jsem o tom kolegy informovala,“ uvedla starostka. Je přesvědčena, že pro Jívovou bude větrná energie přínosem. „Obec z toho bude mít příjmy, při stavbě elektrárny sto tisíc korun jednorázově a pak každý rok z každé elektrárny sto tisíc. Firma je ochotna také vyplatit předem až čtyři miliony,“ řekla starostka.
Větrná turbína
Proti elektrárnám vystupuje zastupitelka Jívové zvolená za politické hnutí Starostové a nezávislí Milena Hesová. „Krásná krajina je jedna z mála věcí, které tady máme. Musíme ji tedy chránit,“ řekla zastupitelka. Ona i další členové sdružení Krásná Jívová také upozorňují, že záměr je v rozporu s regulativy Olomouckého kraje. „Krajský úřad vydal jasné stanovisko, že je stavba větrných elektráren v Jívové nepřípustná,“ zdůraznila Hesová.
Obec je z obliga, říká starostka
Podle starostky je věcí investora, aby si zajistil všechna povolení a plnil platné regulativy. „Pokud je nedodrží, stavět nebude. Obec bude z obliga. Nikdo nás nemůže napadnout, že jsme zmařili investiční záměr, který už byl podepsán,“ řekla České televizi Malíková.
Názory obyvatel vesnice odpovídají tomu, jak se vyjádřili v petici. „Měli bychom mít elektrárnu kousek od baráku, ale nikdo se nás předem na nic neptal. Naše bydlení by se tím samozřejmě znehodnotilo,“ říká Štefania Šlišková. Anna Macurová zdůrazňuje, že se přestěhovala do Jívové proto, aby měla klid a soukromí. „Teď nám ho tady chce někdo narušovat,“ zlobí se. Například Jana Stružková ale souhlasí se starostkou. „Když to přinese obci peníze, tak proč ne,“ míní.
Názory na větrné elektrárny, které patří k obnovitelným zdrojům energie, se liší ve světě i v Česku. Některé obce je odmítají kvůli narušení rázu krajiny, lidé se obávají hlučnosti, kritizují slabý výkon závislý na větru. Mnohé radnice budování elektráren podporují, protože přinášejí peníze do rozpočtu, nezatěžují životní prostředí emisemi, nepotřebují moc velkou plochu. Větrná energetika se začala v Evropě prudce rozvíjet na začátku devadesátých let minulého století, velký podíl na tom mělo Německo.
Reportáž Martiny Tlachové (zdroj: ČT24)