Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.
Obce na Karvinsku chtějí po státu, aby prověřil podmínky pro vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni
4 minuty
Jednání starostů o projektu gigafactory
Území, kde by měla průmyslová zóna vzniknout, se nachází mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Krajští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která proměnu lokality v rozvojovou zónu umožní.
Vláda už ve středu schválila zahájení přípravy ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno zatím nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za dvě stě miliard korun. Práci by tam mohlo dostat až sedm tisíc lidí.
„První otázka je, jestli to území vůbec je vhodné pro nějaký průmyslový park. Na to by měli odpovědět co nejdříve,“ řekl starosta Dolní Lutyně.
V minulosti se tento prostor zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala jinde. Vícha řekl, že od té doby se dělalo prakticky vše pro to, aby tam žádná průmyslová zóna nevznikla, zmizelo to z územního plánu a stát už například prodal část pozemků, které v lokalitě vlastnil.
Otázka životního prostředí
„Je to zelená plocha a my na zelené ploše najednou budujeme, zastavujeme to nějakou fabrikou. Dvacet roků se snažíme o něco a teď se to úplně mění. Pro mě je to strašně nepříjemné, jak to občanům vůbec vysvětlit,“ sdělil Buzek.
Hlavní problémy, které s případnou výstavbou zóny souvisí, jsou podle starostů čtyři. První se týká životního prostředí. „Je tam zemědělský půdní fond, jsou tam lesy, je tam nadregionální biokoridor,“ upozornil Vícha.
Druhá otázka souvisí s povodňovou situací, protože jde o záplavové území. „Momentálně by se tam nemohlo nic stavět. Takže je třeba zvážit, jaká protipovodňová opatření by bylo třeba udělat, aby tam vůbec investor mohl stavět, aby to nezhoršilo podmínky v okolí, protože v okolí jsou Věřňovice a Nová Ves,“ řekl Vícha.
Třetí záležitost se týká dopravy, jak v době stavby, tak zejména po spuštění provozu v zóně. „Dopravní zátěž by byla velká. Roky usilujeme o obchvat Skřečoně, Dolní Lutyně a Dětmarovic, silnici I/67, a stát je liknavý, nic v té věci nedělá. A teď najednou pro cizího investora by to chtěl postavit,“ konstatoval bohumínský starosta.
Přínos pro region, negativa pro obyvatele
Dalším bodem je sociální otázka. „Jaký bude typický zaměstnanec tohoto zatím neznámého investora? Bude to kvalifikovaná pracovní síla, které se už teď nedostává stávajícím podnikům, nebo naopak nekvalifikovaná pracovní síla, která tady bude v noci pobývat po ubytovnách a dělat nepořádek?“ tázal se Vícha. Dodal, že i na tyto otázky by měl stát odpovědět.
Postoj starostů okolních obcí je ale podle něj neutrální. Vnímají, že by strategický investor byl pro kraj přínosem, na prvním místě by však měli být obyvatelé, kteří v místě žijí. „Chceme, aby byly zodpovězeny a vyřešeny všechny otázky, než bude možné přistoupit k investici. Já osobně si myslím, že překonat je bude velmi těžké,“ míní Vícha.
Buzek řekl, že zatím o celé věci mají velmi málo informací, a i proto v obci momentálně převažují negativa. „Určitě tato věc rozdělí občany ve vesnici,“ myslí si. Lidé jsou podle něj nervózní a proti zóně už vznikla petice. „Budeme rádi, když by někdo přijel, komunikoval s občany a vysvětloval. Ale zase chápu, že pokud není investor známý, není území připravené, tak je to zbytečné,“ dodal Buzek.
Nejhorší dopad by podle starosty Dolní Lutyně měla výstavba na obyvatele Věřňovic, ze kterých by se v podstatě stal ostrov. Z jedné strany mají hraniční řeku Olši, z další dálnici, na třetí straně má vzniknout vysokorychlostní trať a na poslední straně by byla průmyslová zóna.
