Obce na Karvinsku chtějí po státu, aby prověřil podmínky pro vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni

Nahrávám video

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Území, kde by měla průmyslová zóna vzniknout, se nachází mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Krajští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která proměnu lokality v rozvojovou zónu umožní.

Vláda už ve středu schválila zahájení přípravy ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno zatím nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za dvě stě miliard korun. Práci by tam mohlo dostat až sedm tisíc lidí.

„První otázka je, jestli to území vůbec je vhodné pro nějaký průmyslový park. Na to by měli odpovědět co nejdříve,“ řekl starosta Dolní Lutyně.

V minulosti se tento prostor zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala jinde. Vícha řekl, že od té doby se dělalo prakticky vše pro to, aby tam žádná průmyslová zóna nevznikla, zmizelo to z územního plánu a stát už například prodal část pozemků, které v lokalitě vlastnil.

Otázka životního prostředí

„Je to zelená plocha a my na zelené ploše najednou budujeme, zastavujeme to nějakou fabrikou. Dvacet roků se snažíme o něco a teď se to úplně mění. Pro mě je to strašně nepříjemné, jak to občanům vůbec vysvětlit,“ sdělil Buzek.

Hlavní problémy, které s případnou výstavbou zóny souvisí, jsou podle starostů čtyři. První se týká životního prostředí. „Je tam zemědělský půdní fond, jsou tam lesy, je tam nadregionální biokoridor,“ upozornil Vícha.

Druhá otázka souvisí s povodňovou situací, protože jde o záplavové území. „Momentálně by se tam nemohlo nic stavět. Takže je třeba zvážit, jaká protipovodňová opatření by bylo třeba udělat, aby tam vůbec investor mohl stavět, aby to nezhoršilo podmínky v okolí, protože v okolí jsou Věřňovice a Nová Ves,“ řekl Vícha.

Třetí záležitost se týká dopravy, jak v době stavby, tak zejména po spuštění provozu v zóně. „Dopravní zátěž by byla velká. Roky usilujeme o obchvat Skřečoně, Dolní Lutyně a Dětmarovic, silnici I/67, a stát je liknavý, nic v té věci nedělá. A teď najednou pro cizího investora by to chtěl postavit,“ konstatoval bohumínský starosta.

Přínos pro region, negativa pro obyvatele

Dalším bodem je sociální otázka. „Jaký bude typický zaměstnanec tohoto zatím neznámého investora? Bude to kvalifikovaná pracovní síla, které se už teď nedostává stávajícím podnikům, nebo naopak nekvalifikovaná pracovní síla, která tady bude v noci pobývat po ubytovnách a dělat nepořádek?“ tázal se Vícha. Dodal, že i na tyto otázky by měl stát odpovědět.

Postoj starostů okolních obcí je ale podle něj neutrální. Vnímají, že by strategický investor byl pro kraj přínosem, na prvním místě by však měli být obyvatelé, kteří v místě žijí. „Chceme, aby byly zodpovězeny a vyřešeny všechny otázky, než bude možné přistoupit k investici. Já osobně si myslím, že překonat je bude velmi těžké,“ míní Vícha.

Buzek řekl, že zatím o celé věci mají velmi málo informací, a i proto v obci momentálně převažují negativa. „Určitě tato věc rozdělí občany ve vesnici,“ myslí si. Lidé jsou podle něj nervózní a proti zóně už vznikla petice. „Budeme rádi, když by někdo přijel, komunikoval s občany a vysvětloval. Ale zase chápu, že pokud není investor známý, není území připravené, tak je to zbytečné,“ dodal Buzek.

Nejhorší dopad by podle starosty Dolní Lutyně měla výstavba na obyvatele Věřňovic, ze kterých by se v podstatě stal ostrov. Z jedné strany mají hraniční řeku Olši, z další dálnici, na třetí straně má vzniknout vysokorychlostní trať a na poslední straně by byla průmyslová zóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 2 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 4 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
před 15 hhodinami

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
před 16 hhodinami

Oprava silnice I/20 u Toužimi komplikuje dopravu. Řidiči stojí v kolonách

Cestu mezi Plzní a Karlovými Vary komplikují stavební práce na silnici I/20. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tam opravuje téměř čtyřkilometrový úsek vozovky. Provoz je kvůli částečné uzavírce řízen semafory a u Toužimi se tvoří dlouhé kolony. Omezení potrvají podle ŘSD přibližně do září.
před 17 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

U pražského letiště se tvoří dlouhé kolony. Jeďte MHD, radí policie

Pražská policie doporučuje v následujících měsících využít při cestě na Letiště Václava Havla městskou hromadnou dopravu nebo vyrazit s výrazným časovým předstihem. Kvůli stavbě nové mimoúrovňové křižovatky a s ní spojeným dopravním omezením totiž policisté opakovaně řeší komplikace v dopravě a několikakilometrové kolony. Stavba potrvá do října příštího roku.
před 20 hhodinami

Poštovní muzeum v Praze ukáže telefon arcivévody i byt ve stylu biedermeieru

Ve Vávrově mlýně v Praze se otevírá Poštovní muzeum. Zpřístupňuje expozici věnovanou technice, poštovnictví a komunikaci. Zároveň obnovuje prezentaci biedermeierovských interiérů. Novou expozici spravuje Národní technické muzeum (NTM), které má na starosti také Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
před 20 hhodinami
Načítání...