Obce na Karvinsku chtějí po státu, aby prověřil podmínky pro vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni

Nahrávám video

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Území, kde by měla průmyslová zóna vzniknout, se nachází mezi Dolní Lutyní a její místní částí Věřňovice v těsné blízkosti polské hranice a v sousedství chráněné přírodní oblasti. Krajští zastupitelé ve čtvrtek rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která proměnu lokality v rozvojovou zónu umožní.

Vláda už ve středu schválila zahájení přípravy ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno zatím nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za dvě stě miliard korun. Práci by tam mohlo dostat až sedm tisíc lidí.

„První otázka je, jestli to území vůbec je vhodné pro nějaký průmyslový park. Na to by měli odpovědět co nejdříve,“ řekl starosta Dolní Lutyně.

V minulosti se tento prostor zvažoval pro automobilku Hyundai, která nakonec svou továrnu vybudovala jinde. Vícha řekl, že od té doby se dělalo prakticky vše pro to, aby tam žádná průmyslová zóna nevznikla, zmizelo to z územního plánu a stát už například prodal část pozemků, které v lokalitě vlastnil.

Otázka životního prostředí

„Je to zelená plocha a my na zelené ploše najednou budujeme, zastavujeme to nějakou fabrikou. Dvacet roků se snažíme o něco a teď se to úplně mění. Pro mě je to strašně nepříjemné, jak to občanům vůbec vysvětlit,“ sdělil Buzek.

Hlavní problémy, které s případnou výstavbou zóny souvisí, jsou podle starostů čtyři. První se týká životního prostředí. „Je tam zemědělský půdní fond, jsou tam lesy, je tam nadregionální biokoridor,“ upozornil Vícha.

Druhá otázka souvisí s povodňovou situací, protože jde o záplavové území. „Momentálně by se tam nemohlo nic stavět. Takže je třeba zvážit, jaká protipovodňová opatření by bylo třeba udělat, aby tam vůbec investor mohl stavět, aby to nezhoršilo podmínky v okolí, protože v okolí jsou Věřňovice a Nová Ves,“ řekl Vícha.

Třetí záležitost se týká dopravy, jak v době stavby, tak zejména po spuštění provozu v zóně. „Dopravní zátěž by byla velká. Roky usilujeme o obchvat Skřečoně, Dolní Lutyně a Dětmarovic, silnici I/67, a stát je liknavý, nic v té věci nedělá. A teď najednou pro cizího investora by to chtěl postavit,“ konstatoval bohumínský starosta.

Přínos pro region, negativa pro obyvatele

Dalším bodem je sociální otázka. „Jaký bude typický zaměstnanec tohoto zatím neznámého investora? Bude to kvalifikovaná pracovní síla, které se už teď nedostává stávajícím podnikům, nebo naopak nekvalifikovaná pracovní síla, která tady bude v noci pobývat po ubytovnách a dělat nepořádek?“ tázal se Vícha. Dodal, že i na tyto otázky by měl stát odpovědět.

Postoj starostů okolních obcí je ale podle něj neutrální. Vnímají, že by strategický investor byl pro kraj přínosem, na prvním místě by však měli být obyvatelé, kteří v místě žijí. „Chceme, aby byly zodpovězeny a vyřešeny všechny otázky, než bude možné přistoupit k investici. Já osobně si myslím, že překonat je bude velmi těžké,“ míní Vícha.

Buzek řekl, že zatím o celé věci mají velmi málo informací, a i proto v obci momentálně převažují negativa. „Určitě tato věc rozdělí občany ve vesnici,“ myslí si. Lidé jsou podle něj nervózní a proti zóně už vznikla petice. „Budeme rádi, když by někdo přijel, komunikoval s občany a vysvětloval. Ale zase chápu, že pokud není investor známý, není území připravené, tak je to zbytečné,“ dodal Buzek.

Nejhorší dopad by podle starosty Dolní Lutyně měla výstavba na obyvatele Věřňovic, ze kterých by se v podstatě stal ostrov. Z jedné strany mají hraniční řeku Olši, z další dálnici, na třetí straně má vzniknout vysokorychlostní trať a na poslední straně by byla průmyslová zóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 6 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 6 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
včera v 06:30

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Sedm lidí v Olomouci se přiotrávilo oxidem uhelnatým

V bývalém areálu pivovaru v Olomouci-Holici zasahovali záchranáři u hromadné otravy oxidem uhelnatým. Ošetřili sedm lidí, z čehož jednoho v kritickém stavu resuscitovali, informovali odpoledne. Na místě zasahovali také hasiči, kteří zraněné z areálu vynášeli v dýchacích maskách. Případem se zabývá i policie, ke zdroji úniku se zatím nevyjádřila. Veřejnosti podle ní žádné nebezpečí nehrozí.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled