Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Nahrávám video

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.

„Vypadá to, že se nám podaří zařídit stabilizační příspěvek i pro příslušníky vězeňské služby, a to od 1. července do konce roku v obdobné výši jako pro ostatní složky,“ sdělila ministryně spravedlnosti Decroix.

Dozorci a strážní by tak měli dostat o tři tisíce korun měsíčně víc. S takovým navýšením souhlasí i šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Kritický nedostatek dozorců

Ve sboru Vězeňské služby nyní chybí až osm set lidí. Podle ředitele Vězeňské služby Michailidise má takový nedostatek personálu i jistá bezpečnostní rizika, a to jak pro zaměstnance, tak pro vězněné osoby.

Pracovníci jsou denně v přímém kontaktu s odsouzenými ve věznicích a při eskortách, případně hlídkují na strážních věžích. Náročné směny se ale kvůli nedostatku lidí plánují velmi obtížně. V deseti nápravných zařízeních je teď personální situace natolik kritická, že v nich musejí vypomáhat dozorci a strážní ze zařízení, kde se dají služby udržet i v menším počtu.

David Matějka, který v olomoucké věznici pracuje již 24 let, navíc tvrdí, že práce s odsouzenými je čím dál náročnější. „Poslední dobu se zvyšuje agresivita vězňů,“ míní dozorce.

Podle Michailidise je tak třeba nové zaměstnance přilákat finančními pobídkami, stejně tak je ale třeba motivovat ty, kteří už jsou ve službě, aby zůstali. Ředitel věznic prosazuje například odměny za služební výpomoci nebo právě navýšení stabilizačních příspěvků.

„Je to práce, která je náročná a často není vidět, takže nyní to musíme dotáhnout, aby to schválila také vláda. Budu se snažit, abychom měli usnesení co nejdříve,“ řekla Decroix k návrhu stabilizačního příspěvku.

Navýšení platů požadují i zástupci odborů. Podle nich je nutné srovnat mzdy všech příslušníků bezpečnostních sborů. „Pokud by se nenašly finanční prostředky i pro příslušníky Vězeňské služby, tak by to byl velký problém při odlivu lidí a přechodu do jiných bezpečnostních sborů,“ zdůraznil předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.

Kde peníze sehnat?

Podle ministra financí však zatím není jasné, odkud zdroje na platy pracovníků Vězeňské služby poputují. „Přemýšlíme, z kterých kapitol bychom peníze na příspěvky mohli vzít a alokovat je jinam,“ řekl. Decroix již avizovala, že rozpočet resortu spravedlnosti na navýšení výplat dozorců a strážců nestačí. Celkem bude potřeba najít asi 200 milionů korun.

Se zvýšením odměn pro dozorce od července souhlasí i opozice. Od ledna má navíc vláda v plánu opět přidat všem příslušníkům bezpečnostních složek. To opět kvitují zástupci opozice, kteří míní, že odměny bezpečnostním složkám by měly dále růst.

Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové byli zaměstnanci tohoto sektoru poškozeni v minulých letech, proto by mělo být zvýšení jejich platů vyšší, například o deset procent. S tím souhlasí i předseda SPD Tomio Okamura. „Ten nárůst musí být minimálně o deset procent a tím pádem se pracovníkům bezpečnostních sborů v podstatě vrátí to, o co přišli,“ tvrdí.

Vláda ale od ledna zatím počítá s navýšením platů pro bezpečnostní sbory jen o pět procent. Zda pro ně získají ministři vnitra a spravedlnosti víc, bude jasné na konci záři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 11 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...