Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. Informace ve středu na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Po pondělním nárůstu běženců zhruba o dvě tisícovky se počet nově udělených víz vrátil k podobnému počtu jako koncem minulého týdne. Do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se zapojují nemocnice napříč republikou – nabízejí jim ubytování.
Česko v úterý udělilo Ukrajincům 3600 víz. Nemocnice uprchlíkům nabízejí ubytování
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už před osmi dny premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
V asistenčních centrech a na cizinecké policii se v úterý zaregistrovalo 2700 běženců. Od počátku válečného konfliktu, který trvá přes měsíc, se nahlásilo 134,5 tisíce uprchlíků. Děti do patnácti let se registrovat nemusí.
Počet udělených víz za účelem dočasné ochrany v minulém týdnu postupně klesal. Od pondělních sedmi tisíc na zhruba tři tisíce o víkendových dnech. V pondělí počet opět mírně narostl na 5100. Ukrajinci mohou na základě víz za účelem dočasné ochrany pobývat v Česku až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
Pro zvládání přílivu ukrajinských uprchlíků je podle vlády nutný nouzový stav. Ten kabinet prodloužil do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získal souhlas sněmovny.
V Praze je podle údajů ministerstva téměř šedesát tisíc lidí prchajících před válkou. Hlavní město tak zůstává krajem s největším počtem uprchlíků. Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha v úterý podruhé od začátku svého fungování odbavilo méně než tisíc lidí. Bylo jich 982. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v centru, které je společné pro Prahu i Středočeský kraj, pomohli 60 854 lidem.
Centra zkracují provozní dobu
V Olomouckém kraji se momentálně registruje o dvě třetiny lidí méně než v předchozích týdnech, ukazují to čísla, která zveřejnilo hejtmanství. Úředníci v tamním asistenčním centru na začátku fungování zapsali denně v průměru 500 lidí, nyní je to asi 150. Změnila se proto i provozní doba centra, které původně fungovalo nepřetržitě. Nyní je administrativní část omezena na dobu od 7:00 do 19:00 hodin. Centrum ale bude otevřené i během noci. Pro uprchlíky je v něm připraven nocleh a občestvení. Na místě jsou i tlumočníci.
Asistenční centrum pomoci Ukrajině v Královéhradeckém kraji se stěhuje. Od čtvrtka bude sídlit v menším administrativním objektu u autobusového a vlakového nádraží. Zkrátí se i provozní doba. Dosud fungovalo nepřetržitě, od čtvrtka to bude od 7:00 do 19:00. Všechny služby pro uprchlíky ale zůstanou zachovány.
Přestěhuje se také příbramské asistenční centrum, a to z kulturního domu do budovy bývalých Rudných dolů na náměstí T. G. Masaryka. Důvodem jsou dlouhodobě nasmlouvané akce v kulturním domě. Rozhodl o tom krajský krizový štáb.
Zároveň s platností od pátku omezil provozní dobu všech krajských asistenčních center. Zatímco dosud byla otevřena nepřetržitě, nově to bude od 7:00 do 21:00 hodin, sdělil mluvčí hejtmanství David Šíma. Mimo otevírací dobu budou příchozí uprchlíci ubytováni v nouzovém přístřeší, aby následně mohli v pracovní době projít odbavením.
Nový sklad pro potravinovou pomoc
Příspěvková organizace pražského magistrátu Správa služeb hlavního města Prahy (SSHMP) má nový sklad za 74,4 milionu korun pro uskladnění potravinové pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Po skončení krize bude sloužit zejména ke skladování zásob pro protipovodňovou ochranu, řekli zástupci SSHMP a města.
„Máme tady možná několik stovek tun potravin,“ odhadl ředitel SSHMP Tomáš Stařecký. Jeho provozní náměstek Libor Kousal dodal, že denně se ze skladu v areálu správy služeb na Kundratce rozveze až deset tun pomoci. Kromě potravin jde o hygienické potřeby. Ve skladu pracují zaměstnanci na směny od 8:00 do 20:00 hodin, mimo tuto dobu jsou zajištěny pohotovosti na telefonu a dodávky tak mohu fungovat nonstop.
Městská firma Technologie hlavního města Prahy také pořídila velkokapacitní kontejner pro skladování potravin, který se nachází vedle nového skladu. Místopředseda představenstva firmy Tomáš Novotný ve středu sdělil, že kontejner byl dovezen z Nizozemska a vejde se do něj 33 palet potravin s kratší trvanlivostí. Může sloužit i pro další účely, například skladování vakcíny proti covidu-19.
Humanitární sklad v Praze
Porodnice i psychiatrie
Ubytování uprchlíkům z Ukrajiny v Česku nabízejí některé nemocnice. Desítky běženců našly útočiště ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. V Náchodě mají k dispozici budovu bývalé porodnice. Někteří našli ubytování v nemocničním komplexu v Příbrami.
Devět uprchlíků z oblasti Charkova ubytovali v dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech. Tam je také možné přemístit děti z ukrajinských psychiatrických léčeben. V takovém případě by pak nemocnice poskytla šedesát volných míst jak pro děti, tak pro personál. V areálu se nachází i škola. I ta by mohla být uprchlíkům k dispozici. Časem by se tam pro ně mohla zřídit třída.
Například jindřichohradecká nemocnice na jihu Čech poskytla bývalou budovu léčebny dlouhodobě nemocných, kterou už nevyužívala. Kapacita je 35 lidí, zatím jsou tam ubytované dvě rodiny. „Veškeré ubytování je koordinováno krajským asistenčním centrem. Kapacita je registrována jako místo pro uprchlíky. Byli bychom ale rádi, aby toto místo bylo určeno především pro matky s dětmi, protože kromě ubytovacích kapacit tu máme k dispozici hernu, připojení k internetu a malou zahrádku,“ uvedl ředitel nemocnice Vít Lorenc. Ubytování podle něj bude možné minimálně rok.
Prostory pro Ukrajince nabídly i další jihočeské nemocnice. Často například jako ubytování pro lékaře, kteří u nich našli práci, nebo pro rodinné příslušníky stávajících zaměstnanců.
Nemocnice ubytovávají uprchlíky (zdroj: ČT24)
O zaměstnávání lékařů z Ukrajiny by ministerstvo zdravotnictví mělo rozhodnout do konce týdne. U nelékařských zdravotníků se už rozhodlo. Poslancům zdravotnického výboru to ve středu bez dalších podrobností řekl náměstek ministra Jakub Dvořáček. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že jako stážisté pod dohledem by lékaři z Ukrajiny mohli pracovat i v ambulantních zařízeních. Navrhuje také, aby odbornou zkoušku, která jim umožní pracovat samostatně, mohli skládat i v angličtině. Řešení ale podle něj musí být na úrovni celé Evropské unie.
Ubytovávání uprchlíků podle Dvořáčka nereflektuje dostupnost zdravotní péče. Může se stát, že dětští lékaři budou zahlceni, připustil.
České varianty ukrajinských léků
Česká lékárnická komora připravila pro lékaře a lékárníky manuál pro vyhledávání českých ekvivalentů ukrajinských léků pro pacienty z řad uprchlíků. „Někteří (uprchlíci, pozn. red.) jsou chronicky nemocní a užívají pravidelně léky. Ti potřebují pokračovat v nastavené léčbě,“ uvedla mluvčí komory Michaela Bažantová. V manuálu je popsáno, jak najít lék na stránkách ukrajinského ministerstva zdravotnictví a zjistit jeho účinnou látku.
Při vyhledávání může být problémem i odlišné písmo cyrilice, je ale možné používat například virtuální ukrajinskou klávesnici na webu. Ve spolupráci s členkou komory, lékárnicí ukrajinské národnosti Gannou Papishovou, která pracuje v lékárně v Rychnově nad Kněžnou, připravila komora kromě manuálu také slovníček základních jednotek používaných v lécích nebo lékových forem včetně fonetického přepisu.
Podle lékařů zatím uprchlíci z Ukrajiny vyhledávají zdravotní péči nejčastěji s akutními problémy způsobenými komplikovanou cestou ze země, jako je nachlazení nebo různé střevní potíže. Chronicky nemocným ale budou postupně docházet jejich předepsané léky. Starším lidem také mohou lékaři některé nemoci nově diagnostikovat, protože například cukrovka nebo vysoký krevní tlak jsou podle nich na Ukrajině poddiagnostikované.