Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) na brífinku po jednání vlády oznámil, že kabinet schválil na začlenění ukrajinských žáků do škol a na adaptační skupiny do srpna zvýšení rozpočtu jeho resortu o 5,2 miliardy korun. Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd i kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele.
Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) připravila sadu opatření kvůli zdražení energií. Obsahuje 13 kroků pro domácnosti, firmy i k zajištění energetické bezpečnosti ČR. Opatření budou představena v dalších dnech a týdnech. Změny legislativy chce kabinet přijmout tak, aby mohly vstoupit v platnost od 1. července, uvedl úřad vlády v tiskové zprávě.
Kabinet dle Síkely také rozhodl, že nepodá žalobu na Evropskou komisi za neproplacení dotace pro firmu Fatra z holdingu Agrofert. Žalobu plánovala podat předchozí vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO), který je podle státní Evidence skutečných majitelů reálným vlastníkem Agrofertu.
„Dospěli jsme k závěru, že ČR pravděpodobně dostatečně nezná obsah statusu svěřenských fondů Andreje Babiše. Komise však tento obsah zná a my nemáme důvod o tom pochybovat. Náklady na vedení takového sporu, včetně reputačního rizika, by převážil efekt toho sporu,“ vysvětlil Síkela.
Ministerstvo zahraničí podle šéfa resortu Jana Lipavského (Piráti) rozšířilo výjimky ze zákazu víz pro Rusy a Bělorusy. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza žádat i příbuzní občanů EU či zemí, které mají s Unií uzavřenou mezinárodní dohodu. Ministři podle Lipavského dostali za úkol pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům. Nyní k efektivním sankcím chybí potřebný nástroj.
Vyšší životní a existenční minimum mají pokrýt růst cen
Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun. Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen.
Podle dřívějších vyjádření ministrů by mohla vláda kvůli inflaci přikročit také k navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) před jednáním kabinetu řekl, že o růstu rodičovské z nynějších 300 tisíc korun se bude jednat.
„Dohoda na tomto kroku zatím není. Uvidíme, jak se to bude posouvat, ale jsou tam parametry, které míří k těm nejzranitelnějším skupinám,“ řekl Bartoš před jednáním. Na brífinku po schůzi kabinetu se k tomuto tématu vůbec nevyjádřil. Místo toho oznámil, že na opravy prostorů k trvalejšímu bydlení uprchlíků by obce a kraje mohly dostat až 100 tisíc korun na osobu, na mobilní domy až k milionu. Plán Bartoš nyní představil kolegům z vlády, schvalovat ho mají příští týden.
Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Minimum hraje roli pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu.
Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta, vláda ale oznámila navýšení minima o deset procent.
Pokračování nouzového stavu
Vláda Petra Fialy ve středu také podle informací ČTK odsouhlasila prodloužení nouzového stavu poté, co v úterý žádost kabinetu schválila Poslanecká sněmovna. Mimořádný nástroj, který vláda podle Fialy využila kvůli vlně lidí prchajících před válkou na Ukrajině, má trvat další dva měsíce do konce května. V dolní komoře zvedlo pro plán vlády ruku 82 ze 148 přítomných poslanců. Středeční souhlas kabinetu je formálním krokem.
Vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) hájil vládní plán prodloužení nouzového stavu do konce května tím, že počet běženců během nadcházejících dvou měsíců pravděpodobně neklesne. Nouzový stav podle něj umožní operativně a cíleně se postarat o ukrajinské uprchlíky, jichž přišlo do Česka kvůli ruské agresi na 300 tisíc.
Kabinet měl také řešit plán na zjednodušení zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny. Ti by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měli pečovat pouze o ukrajinské uprchlíky. Takové lékaře a zdravotníky je podle něj potřeba dostat do systému co nejdříve.
Válek ve středu poslancům řekl, že navrhuje, aby odbornou zkoušku lékaři z Ukrajiny mohli skládat i v angličtině. Řešení ale musí být jednotné na úrovni EU podobně, jako se stanovuje jednotně na úrovni Evropské unie i uznávání kvalifikací. Evropská komise nyní připravuje řešení platné pro všechny státy. Rámec pro zapojení lékařů z Ukrajiny do českého systému chce ministerstvo nastavit do konce týdne.
