Vláda smí prodloužit nouzový stav o 58 dnů až do konce května. Povolila jí to Poslanecká sněmovna, i když opozice – ANO i SPD – byla proti. Poslanci vybírali ze dvou návrhů, vláda požádala o prodloužení do konce května, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová přednesla protinávrh, aby se nouzový stav prodloužil o 30 dnů. Poslanci také usneseními zavázali vládu, aby do Velikonoc připravila dokumenty shrnující její plány na zvládnutí uprchlické situace, aby se zasadila o diplomatické řešení situace na Ukrajině a aby předložila seznam zakázek, které se při nouzovém stavu zadaly bez výběrového řízení.
Pro prodloužení nouzového stavu až do konce května zvedli ruce všichni přítomní koaliční poslanci – celkem 82 ze 148 přítomných – a proti bylo 62 zástupců opozice. Čtyři poslanci ANO se zdrželi. Přijetím této verze již bylo vyloučeno hlasování o protinávrhu, který by zřejmě našel podporu u poslanců ANO, nikoli SPD, která avizovala, že odmítá jakékoli prodlužování nouzového stavu.
Trojici doprovodných usnesení navrhl opoziční poslanec Jiří Mašek (ANO), ale první z nich, zavazující vládu, aby předložila strategii zvládání uprchlické krize, prošlo v upravené verzi, kterou si přál ministr vnitra Vítr Rakušan (STAN). Díky tomu má kabinet čas na přípravu dokumentu až do Velikonoc, Mašek jej chtěl mít již ve čtvrtek.
Další dvě Maškova usnesení prošla již beze změn. Ta vyzývají vládu, aby podnikla diplomatické kroky s cílem rychlého ukončení válečného konfliktu na Ukrajině a aby předložila seznam všech zakázek vypsaných za nouzového stavu bez výběrového řízení. Poslední usnesení navrhl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Sněmovna by podle něj měla za měsíc dostat zprávu o opatřeních, k nimž využila nouzový stav.
Podstatná část debaty před hlasováním se točila kolem toho, zda je správné jednorázově prodloužit nouzový stav více než o měsíc, jak to dělala předchozí vláda v době pandemie. Žádost ve sněmovně přednesl Vít Rakušan z pozice prvního vicepremiéra, protože předseda vlády Petr Fiala (ODS) je v izolaci po pozitivním testu na koronavirus.
„Žádost o prodloužení nouzového stavu o dva měsíce je možná neobvyklá. Pro vládu a všechny policisty, hasiče i hejtmany, kteří v tomto režimu už dva měsíce pracují, je ovšem nezbytná,“ prohlásil Rakušan před poslanci. Podle něj není důvod předpokládat, že by počet obyvatel Ukrajiny v Česku „výrazně klesl v horizontu dvou měsíců“.
Rakušan dále uvedl, že kvůli ruské agresi proti Ukrajině muselo své domovy opustit už zhruba deset milionů lidí, z nichž 3,9 milionu odešlo za hranice. V Česku dosud dostalo dočasnou ochranu podle ministra vnitra na 236 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Na počet obyvatel jsme jednou z těch nejpostiženějších zemí. Zažíváme největší evropskou migrační vlnu od druhé světové války,“ sdělil Rakušan.
Nouzový stav platí v Česku kvůli migrační vlně z Ukrajiny od pátku 4. března. Vláda ho vyhlásila na 30 dnů. Rakušan původně chtěl, aby vláda žádala poslance o souhlas s jeho prodloužením o tři měsíce do neděle 3. července. Kabinet nakonec schválil žádost do úterý 31. května, což byl podle ministra vnitra kompromis.
Rakušan slíbil odměny hasičům a policistům pracujícím přesčas
Ministr Rakušan ve sněmovně také řekl, že policisté a hasiči dostanou mimořádnou odměnu za přesčasovou práci při zvládání uprchlické vlny v době nouzového stavu. Všechny přesčasy odpracované v nouzovém stavu spojeném s migrační krizí se podle ministra evidují. „Policistům budou formou mimořádné odměny proplaceny stejně tak jako hasičům,“ zdůraznil Rakušan.
Proplacení přesčasů formou mimořádných odměn je jediný způsob, protože v současnosti zákony předpokládají, že bezpečnostní složky nedostanou náhradu až za 150 přesčasových hodin za rok. Podle Rakušana by se legislativa měla změnit a pravidlo o přesčasech zmírnit, návrh míří do připomínkového řízení. „Hledáme systémové řešení, které je bude motivovat i v těch krizových stavech k tomu, aby pracovali i s nějakým, řekněme, drobným nadšením a finanční motivací,“ poznamenal šéf resortu vnitra.
Rakušan již dříve řekl, že usiluje o rychlou novelu, která by měla být schválena zrychleně ve stavu legislativní nouze. „Aby v nouzovém stavu všem ozbrojeným složkám byly propláceny přesčasové hodiny,“ uvedl.
Senátní komise odmítla prodlužování o víc než třicet dní
K vládní žádosti se mimo jednací sál Poslanecké sněmovny vyjádřila i část senátorů. Podle ústavní komise horní parlamentní komory není dvouměsíční prodloužení nouzového stavu, jehož cílem je usnadnit pomoc uprchlíkům z Ukrajiny kvůli ruské agresi, v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti Česka. Sněmovna, která na rozdíl od Senátu o žádosti rozhoduje, by proto měla nouzový stav prodloužit nanejvýš o třicet dnů, řekli novinářům předseda senátní komise Zdeněk Hraba (STAN) a místopředseda Michael Canov (SLK).
„Odůvodnitelné je prodloužit nouzový stav vždy pouze o třicet dnů,“ řekl Hraba. Podle něj se pravidla musí dodržovat, uvedl na Twitteru. Jeho komise se proto neztotožnila s vládním výkladem, který by umožňoval prodloužit nouzový stav o více než třicet dnů.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) reagovala na závěry senátního výboru slibem, že vznikne právní rozbor, který by odpověděl na to, o jak dlouhé prodloužení nouzového stavu může vláda poslance požádat.
„Určitě stojí za větší právní rozbor, který předpokládám, že si vypracujeme, ať už z mé iniciativy tady v Poslanecké sněmovně, nebo třeba dohodou s vládními představiteli a jednotlivými ministerstvy, která s nouzovým stavem nejvíce pracují, respektive ho nejvíce potřebují pro současnou práci,“ řekla. Rozbor by podle ní měl přinést větší přehled a jistotu, jak by měla vláda postupovat.
Senátní ústavní komise nemá podle šéfa poslanců Marka Bendy (ODS) autoritativní výklad ústavního zákona o bezpečnosti, to přísluší jen Ústavnímu soudu. Za absurdní považuje, aby se vycházelo ze zvyklostí minulého volebního období a menšinové vlády. S postojem komise se neztotožňují také šéf klubu lidovců Marek Výborný či předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Vlády se zastal také poslanec ODS Karel Haas. Mimo jiné varoval před tím, aby se z praxe z doby pandemie vytvořila ústavní zvyklost. Tehdy vláda ANO a ČSSD žádala o prodloužení nouzového stavu vždy nanejvýš o 30 dní, sněmovna jí navíc v některých případech nevyhověla a odsouhlasila kratší dobu, jednou odmítla prodloužení nouzového stavu úplně.
Alena Schillerová v rozpravě ve sněmovně připustila, že principiálně nejde o to, zda je konkrétní lhůta uvedena v ústavě. „Voláme po jediném – po parlamentní kontrole,“ řekla. ANO se podle ní kvůli výsledku hlasování neobrátí na Ústavní soud.
Nemůžeme dát vládě bianco šek, shodli se Schillerová a Okamura
Podle Schillerové nemůže dát ANO vládě bianco šek ke skoro dvouměsíčnímu prodloužení nouzového stavu. Poslanci ANO byli ochotni hlasovat pro 30 dnů navíc, podle Schillerové je hrubá chyba, když koalice nedbá na postoje opozice. „Hnutí ANO je nejsilnějším klubem ve sněmovně a prodloužení nouzového stavu i našimi hlasy by byl velký vzkaz do rozdělené společnosti. Nemůžeme dát vládě bianco šek na téměř dva měsíce,“ podotkla Schillerová.
Schillerová kvůli prodloužení nouzového stavu očekávala, že kabinet představí plány pro školství, zdravotnictví, bydlení, trh práce, sociální věci či finance. Žádná strategie ale podle ní zřejmě neexistuje. Když se rozprava blížila do finále, kritizovala, že podle ní nezazněly odpovědi na otázky, které poslanci ANO kladli členům vlády.
Předseda opoziční SPD prohlásil téměř dvouměsíční prodloužení nouzového stavu za nelegální. „Odmítáme dávat vládě bianco šek na další dva měsíce,“ prohlásil Okamura podobně jako Schillerová. Situace v Česku není v souvislosti s uprchlickou vlnou podle něj tak kritická, aby vyžadovala nouzový stav, při němž vláda může podle něho například nařizovat hoteliérům ubytovávat běžence nebo zadávat zakázky bez výběrových řízení. Okamura také poukazoval na to, že v jiných evropských zemích nouzový stav kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny vyhlášen není.
Rozdmýchávání závisti je nestoudné, řekla Kovářová
Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) reagovala na vystoupení šéfa SPD, který kritizoval vládu za formy pomoci ukrajinským uprchlíkům. Stejně jako předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítla Kovářová tvrzení opozice, že by vláda nemyslela na české občany.
„Ten, kdo rozdmýchává závist, ten je opravdu nestoudným člověkem,“ prohlásila Kovářová. Uvedla to po projevu Okamury, který mimo jiné prohlásil, že se vláda chová k ukrajinským uprchlíkům jako k vlastním občanům, zatímco k českým občanům se chová jako k cizím. „Snaha pomoci jedné skupině ohrožených osob vede k poškození a diskriminaci jiných sociálně slabých, v tomto případě našich vlastních českých občanů,“ prohlásil také šéf SPD.
Proti Okamurovým tvrzením se ohradili rovněž Rakušan i Jurečka. Ten uvedl, že „pokud na sociálních sítích někdo cíleně lže a manipuluje s fakty, je to naprosto něco jiného než to, že má jiný názor“. Jurečka zároveň připomenul, že Okamura měl na svých sociálních sítích donedávna příspěvky podporující ruského prezidenta, který vládne zemi, kde na rozdíl od Západu neplatí, že je zaručena svoboda projevu i po přednesení tohoto projevu.
Výborný: Zažili jsme hodinu hnoje z chléva SPD
Podle lidoveckého poslance a šéfa klubu této strany Marka Výborného šéf SPD opakovaně lže. „Zažili jsme hodinu hnoje z chléva předsedy SPD. Zažili jsme lži a poštvávání lidí proti sobě,“ podotkl Výborný.
Okamurovy „výkřiky“ o tom, že vláda nic nedělá, je podle něj zbytečné komentovat. „I vy jste hlasoval pro některé zákony, které vláda předložila několik dní po ruské agresi. Pokud chceme brnkat na struny strachu a nenávisti, tak to je přesně to, co škodí české společnosti,“ dodal Výborný.
