Sněmovna rozhodne o prodloužení nouzového stavu až do května. Ústavní právníci mají pochyby

Poslanci v úterý na mimořádné schůzi posoudí žádost kabinetu Petra Fialy (ODS) o prodloužení nouzového stavu až do konce května. Ten vláda zatím vyhlásila 4. března na 30 dnů, kvůli uprchlíkům z Ukrajiny je však podle ní nutné jej nadále využívat. Plán prodloužit stav nouze od začátku dubna do 31. května se však vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala o prodloužení pravidelně po třiceti dnech.

Fiala opakovaně uváděl, že situace s uprchlíky z Ukrajiny se do konce května nezlepší. V pořadu Otázky Václava Moravce ministerský předseda zmínil, že už nyní je zřejmé, že nejméně do té doby bude stav nouze potřeba.

„Poctivě říkáme, že do konce května budeme nouzový stav potřebovat, potom uvidíme co dál,“ řekl premiér. „Do Česka přišlo tři sta tisíc lidí během měsíce. Musíme to zvládnout správným způsobem,“ zdůraznil.

Neobává se toho, že by opozice mohla prodloužení nouzového stavu až do konce května napadnout u Ústavního soudu. Fiala zdůraznil, že jeho kabinet nouzový stav nevyužívá k omezování občanů, je podle něj nutný pro nákupy a vytvoření mimořádných podmínek pro vyřešení uprchlické krize. 

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) při obhajobě plánu také uvedl, že vláda nechce obcházet sněmovnu a bianco šek nežádá. Návrh je tak podle Rakušana kompromisem. Jako šéf ústředního krizového štábu navrhoval tři měsíce, ozbrojené složky měly podle něj představu ještě o delší době.

Obdobně jako Fiala argumentovala i předsedkyně TOP 09 a sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Už dnes víme, že 30 dní na opatření, která potřebujeme, nestačí,“ řekla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pekarová Adamová rovněž zdůraznila, že stav nouze vyhlášený kvůli uprchlické krizi nemá dopad na české občany.

Pochyby o ústavnosti

Někteří ústavní právníci však zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než třicet dní v souladu s předpisy. Podle ústavního zákona lze nouzový stav vyhlásit maximálně na uvedenou dobu a podle předpisu ji lze prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny.

Vláda zprvu dodala dolní komoře materiál, v němž usnesení sice uvádí žádost o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale psalo o 3. červenci. Zhruba po třech hodinách se ve sněmovním systému objevil opravený dokument. Fiala datum 3. července vysvětloval slovy, že se jednalo o „nějaký dlouhodobý odhad“ ministerstva vnitra.

„Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přestaly by fakticky fungovat procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině,“ stojí v materiálu. Navíc by nebylo podle vlády možné operativně nakupovat věci pro zajištění základních životních potřeb běženců a pro poskytování humanitární pomoci Ukrajině.

Část opozice o tom není přesvědčena. Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) v pořadu 90′ ČT24 prohlásil, že podle něj nouzový stav nebyl dosud kvůli uprchlické krizi potřeba. „Vláda si snad kromě nařízení evakuace vyhradila všechna omezení práv, která podle nouzového zákona může omezit, a pokud vím, tak k tomu nesáhla. Hejtmani zatím v rámci integrovaného záchranného systému mohou všechno dělat i bez nouzového stavu. Pokud tedy vláda nebude nařizovat ubytovávat uprchlíky soukromým majitelům, tak si myslím, že nouzový stav potřeba není,“ domnívá se Hrnčíř.

Tomu oponoval poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého SPD „brnká na strunu strachu“. Prohlásil, že nařizování přijímání uprchlíků soukromým ubytovatelům nehrozí, ale že nouzový stav už dnes pomáhá vládě zajišťovat hladký chod péče o běžence. „Potřebujeme, aby fungovala krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. Na základě nouzového stavu je například možné, aby rychle dělali víza policisté. Bez nouzového stavu by nebylo možné řadu Ukrajinců přemístit z Prahy a středních Čech do volných kapacit v rámci krajů. Stejně tak, aby mohla vláda používat rozpočtovou rezervu k financování systému, i k tomu je třeba nouzový stav,“ vysvětlil Výborný.

Nahrávám video

Místopředseda ANO Radek Vondráček také potvrdil nutnost prodloužení nouzového stavu.  „Hlavní břímě leží na hejtmanech, ti mají tu činnost vyzkoušenou z covidové krize a říkají, že nouzový stav a nouzový režim potřebují k tomu, aby mohli adekvátně reagovat,“ tvrdí Vondráček. Podle něho ale ANO vidí jako problematické, že vláda chce prodloužit nouzový stav o více než 30 dní. „To je situace, která podle nás není komfortní z hlediska ustálené praxe a dobrých zvyků v téhle zemi, není výslovně ústavou zakázána, ale také se to ještě nikdy nestalo,“ říká Vondráček s tím, že by si opozice přála větší parlamentní kontrolu nad prodlužováním nouzového stavu.

Proti je ANO a SPD

O návrhu na delší prodloužení nouzového stavu však vláda s opozicí zatím nejednala. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová však už řekla, že ANO bylo připraveno podpořit prodloužení o 30 dní, ale hlasovat pro dva měsíce by poslancům hnutí nedoporučila.

„Nechceme dávat bianco šek na 58 dnů,“ řekla v nedělní televizní debatě na Primě. „Kontrola parlamentu by tam měla být,“ dodala Schillerová.

Již dříve uvedla, že chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání, sociální oblasti nebo zdravotnictví. „Ať (vláda) přijde po třiceti dnech a požádá a třeba to znovu získá od hnutí ANO. To záleží na okolnostech, nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jsme připraveni být otevření,“ řekla.

Také předseda SPD Tomio Okamura zopakoval, že nouzový stav odmítá. „Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy,“ míní. „Nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 1 hhodinou

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 2 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 2 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 2 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 3 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 5 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.