Česko bude pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině a Západ jedná i o těžké technice, prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínil rovněž, že zmrazování majetku Rusů probíhá razantně, ale limituje ho současná legislativa. Vláda proto chystá změnu zákonů.
Zmrazování majetků oligarchů probíhá razantně, řekl Fiala. Jedná i o dodávkách těžké techniky na Ukrajinu
Premiér Petr Fiala v pořadu Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Ruský prezident Vladimir Putin podle Fialy nepočítal se statečností Ukrajinců a jednotou Západu. „Taková jednota tu nebyla po řadu let, možná desetiletí. To se musí promítnout i v konkrétních činech,“ řekl. Podle něj je nyní mezi zeměmi snaha pomoci maximálním způsobem. „Když si uvědomíte, co se stalo v průběhu tří týdnů, tak je to obrovská změna v myšlení,“ řekl Fiala.
Připomněl, že Česko bylo jedna z prvních zemí, které na Ukrajinu poslaly zbraně. O další pomoci se prý jedná. NATO se podle něj snaží dodávat i tu nejtěžší techniku, jako jsou tanky a letadla. „Není to tak jednoduché, musí se najít odpovídající typy. Musí to být to, s čím umí ukrajinští vojáci zacházet,“ řekl Fiala.
Ohledně dřívějších žádostí ukrajinských představitelů o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou ministerský předseda uvedl, že ji lze zřídit ukrajinskými silami, pokud budou mít odpovídající zbraně. „Na dalších věcech se pracuje, nemohu jít do podrobností,“ dodal premiér.
Ruský prezident podle Fialy svou agresivní politikou nedosáhl prakticky ničeho a představa, že se zastaví, je prý mylná. Nynější sankce jsou podle něj nejtvrdší v historii.
Zmrazení majetků
„Diplomatické styky jsme dostali na úplné minimum, budeme zvažovat další opatření. Nic nebudu vylučovat a potvrzovat. Musí se to nachystat,“ řekl premiér s tím, že je potřeba se chovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost českých občanů. Připomněl, že je Česko ve válečném konfliktu a na straně jedné z válčících stran.
Významná je také otázka zmrazení majetku ruských oligarchů. „Stovky milionů korun už jsou zmrazeny a budeme v tom pokračovat,“ prohlásil Fiala s tím, že je nyní velmi obtížné toto legislativně ošetřit.
Podle něj bude nutné změnit zákony, „abychom měli volnější ruce“. Je prý třeba také upřesnit, jak má taková změna konkrétně vypadat. „To nejsou majetky, které jsou izolovány. Je to součást majetku dalších lidí. Když zasáhnete firmu, tak máte z pohledu státu povinnost zajistit chod té firmy,“ prohlásil s tím, že všechny kroky vůči ruským oligarchům podniká Česko důsledně.
V minulosti byl hlasitým odpůrcem sankcí prezident Miloš Zeman, který se po ruském útoku na Ukrajinu naopak vyslovil pro co nejtvrdší opatření vůči Kremlu. Fiala se při komentování této změny názorů hlavy státu omezil na konstatování, že je rád, že česká politická reprezentace v této mimořádné a extrémní situaci mluví jedním hlasem.
Dodržování sankcí má v Česku na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Tento týden oznámil, že řeší několik případů obcházení sankcí. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun, úřad proto účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie.
Nouzový stav do května
S nouzovým stavem, který v Česku kvůli příchodu běženců trvá od 4. března, počítá Fiala nejméně do května. Sněmovna jej schválila zatím na třicet dní. „Potřebujeme ho, abychom zvládli migrační vlnu, která nemá obdoby. Do pohybu se daly tři miliony lidí, kteří přišli do EU,“ řekl s tím, že jde o největší vlnu od druhé světové války.
Během jednoho měsíce přišlo do Česka tři sta tisíc lidí. Podle Fialy však uprchlická vlna zpomaluje a zpomalování bude pokračovat, pokud se konflikt nerozroste.
Prohlášení expremiéra Andreje Babiše, že se současná vláda nevěnuje českým občanům, označil za nesmysl. Pomoc Ukrajincům je podle premiéra kromě morální i lidské povinnosti také pragmatická.
„Zvládnutím uprchlické vlny se věnujeme i českým občanům, protože kdyby se to neřešilo, tak by to mělo katastrofální dopad,“ řekl s tím, že Česko musí uprchlickou vlnu zvládnout tak, aby to nepřineslo další problémy občanům. Zopakoval, že Česko nebude žádat EU o přerozdělování uprchlíků z Ukrajiny, bude ale chtít od Unie pomoc, mimo jiné finanční.
Ceny energií
V souvislosti s růstem cen energií i pohonných hmot, zmínil Fiala již přijatá opatření a také pomoc menším firmám, zastavení přimíchávání biosložky do pohonných hmot či zavedení kontroly marží distributorů.
Řekl také, že o možnosti zastropování cen pohonných hmot prý jednal na půdě EU, ale je to těžce proveditelné. „Toto opatření má tolik nezamýšlených důsledků,“ prohlásil. „Vždy, když to uděláte, tak to někdo zaplatí. A zaplatí to střední třída,“ dodal. Ceny energií podle něj rostou v důsledku války, a proto je třeba s tím počítat. „A neklesnou ve chvíli, kdy válka skončí.“
Zdůraznil, že by se lidé neměli zbytečně obávat. „Máme dostatečné zásoby ropy, relativně dostatečné zásoby plynu, nestrašme se,“ prohlásil s tím, že situace však bude těžká, ale není třeba propadat beznaději a panice.
Vláda se bude také ve středu zabývat souborem opatření proti rostoucí inflaci. Počítá se zvýšením životního minima či s valorizací některých dávek. Pomoc má být cílená na lidi, kteří se kvůli růstu cen již dostali do problémů. Konkrétní opatření nechtěl ale Fiala před jednáním specifikovat.