Vláda se k uprchlické vlně z Ukrajiny postavila čestně, míní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Věří tomu, že se podaří v Evropské unii získat peníze na pokrytí nákladů na pomoc uprchlíkům. Ministerstvo financí momentálně náklady počítá. Pražské centrum pro pomoc Ukrajincům v pátek odbavilo 1153 lidí, což je asi o tisícovku méně než před týdnem. K registraci do jiných krajů autobusy odvezly 107 občanů Ukrajiny. Centrum, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, od začátku invaze na Ukrajinu odbavilo víc než 56 600 lidí.
Lipavský ocenil pomoc uprchlíkům. Věří, že finančně přispěje i Evropská unie
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Česko udělilo uprchlíkům od začátku války přes 225 tisíc víz. Na cizinecké policii se nahlásilo zhruba 120 tisíc lidí. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je však zřejmě podstatně vyšší. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) do Česka za čtyři týdny od začátku ruské invaze dorazilo téměř 300 tisíc lidí. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
„Naše vláda se k tomu postavila naprosto čestně. Přijímáme lidi, kteří prchají před válkou, jsou to většinou matky s dětmi. Muži bojují,“ řekl Lipavský. Stát má ale podle něj určité limity, kolik pomoci dokáže poskytnout. „Věřím, že se nám podaří i v rámci Evropské unie získat finanční prostředky, které přivedeme do českého státního rozpočtu, abychom tím vykryli náklady, které České republice s touto pomocí vznikají,“ uvedl.
Ministerstvo financí už počítá náklady
Ministerstvo financí podle Lipavského dává dohromady kalkulaci stávajících nákladů. Zároveň EU už změnila podmínky řady svých finančních programů. „Již dnes se dějí dílčí opatření. Na druhou stranu to velké rozhodnutí ještě v Unii bude muset přijít,“ poznamenal Lipavský.
„Těžko můžeme jednotlivým lidem říkat, do jaké země mají jít a kde mají pobývat, nicméně náklady zemím budou vznikat tak jako tak. Hledejme tedy spravedlivý mechanismus, jak si vzájemně vypomoci,“ poznamenal šéf diplomacie.
Příchod téměř tří set tisíc uprchlíků znamená podle Lipavského zátěž na zdravotnický a školský systém či ubytovací kapacity. Věří ale tomu, že se stát se situací popere. Zároveň Česko realizuje humanitární projekty přímo na Ukrajině a v Moldavsku.
Vlna solidarity
„Jen v rámci Ukrajiny jsou zhruba čtyři miliony uprchlíků takzvaně vnitřně přesídlených. Tito lidé většinou ani nemají zájem odcházet z Ukrajiny. Chtějí tam zůstat, cítí se tam doma,“ řekl ministr. I těmto lidem je potřeba pomoci s ubytováním či základními potřebami. „Pokud dokážeme Ukrajině pomoci i s touto skupinou lidí, tak to může ve svém důsledku i snížit tlak na státy EU,“ dodal.
V celé společnosti Lipavský cítí velmi silnou vlnu solidarity a pomoci. „Od malých drobností po velké významné dary. Za to bych chtěl poděkovat každému, kdo se na tom nějakým způsobem podílí,“ řekl. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo jiné přispěli Češi ve finančních sbírkách tuzemských organizací přes dvě miliardy korun.
Pražské centrum v pátek odbavilo víc než tisícovku lidí
Zájem o pomoc v jednotlivých uprchlických centrech postupně klesá. Například to pražské, které funguje zároveň i pro Středočeský kraj, odbavilo v pátek 1153 lidí z Ukrajiny. Oproti minulému pátku to znamená pokles o zhruba tisícovku.
Například 8. a 9. března odbavilo pražské centrum přes 3600 žadatelů o pomoc, v dalších dnech klesly jejich počty pod tři tisíce. Maximem v tomto týdnu bylo pondělních 1937 odbavených uprchlíků. Více než dvěma tisícům lidí pomohli v Kongresovém centru Praha (KCP) naposledy minulý pátek.
Nejpozději 14. dubna se středisko přesune z Kongresového centra do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech. Kapacita nového centra bude oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí.
Magistrát poskytne jednotlivým pražským radnicím na pomoc pro ukrajinské uprchlíky zhruba 106 milionů korun. Peníze dostanou za každého uprchlíka a rovněž za každé lůžko zřízené v nouzovém ubytování v tělocvičnách a na dalších místech. Město zároveň přidá ke státnímu příspěvku 250 korun na ubytování dalších 140 korun ze svého rozpočtu.
Zájemců o pomoc postupně ubývá i v Královéhradeckém kraji. Tamní Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v pátek odbavilo 138 běženců. Oproti minulému pátku je to asi o dvě stovky méně.
Od začátku fungování 2. března do páteční půlnoci hradecké centrum zaregistrovalo 9776 válečných ukrajinských uprchlíků, z nichž ubytování přes hasiče dostalo 1429 lidí. V pátek hasiči zajistili ubytování 50 uprchlíkům, ve čtvrtek a ve středu jich ubytování tímto způsobem získalo 52 a 53.
Ve středu 30. března se bude centrum stěhovat z nynějších prostor v přízemí Kongresového centra Aldis do krajské administrativní budovy Na Okrouhlíku blízko vlakového a autobusového nádraží. Tam by mělo pokračovat od 31. března.
Ubytovací kapacity se plní
Řada obcí a menších měst už má plně obsazené všechny kapacity, třeba ubytovny nebo školní byty. Například ve Vranově nad Dyjí už ubytovali asi dvě stovky ukrajinských uprchlíků. Až sto čtyřicet lidí, převážně matek s dětmi, zaplnilo rekreační objekt u Vranovské přehrady. Dalších padesát uprchlíků bydlí v podobných zařízeních v okolí.
O přesném počtu běženců ale vedení městyse informace nemá. „Stát by to měl lépe koordinovat a informovat samosprávu, koho tady mají v tom teritoriu, protože my neznáme počty a nic. Vranov je plný matek s kočárky,“ řekl starosta Lubomír Vedra (nestr.).
Čtyřtisícový Dolní Benešov na Opavsku zatím ubytoval celkem patnáct lidí. Nocleh našli v místním Klokánku. Dalších osm volných míst mají ještě k dispozici. S hledáním práce uprchlíkům pomáhá vedení města, s dodávkou s nimi objíždí místní firmy. „Vzhledem k tomu, že tady ta možnost je, tak jsme jim to nabídli. Když ten člověk se tam jde podívat přímo s doporučením, tak je to úplně jiné jednání,“ popsal starosta Martin Štefek (Sdružení občanů Dolního Benešova u Zábřehu).
Čtyři ženy z Ukrajiny, které aktuálně pobývají ve Slatině nad Zdobnicí, už zaměstnání s pomocí starosty našly. Pracují v nedaleké výrobně dřevité vlny. „Říkaly, že chtějí hned začít pracovat, že nebudou sedět doma, že mají ruce a chtějí si vydělávat peníze,“ sdělil starosta Petr Tůma (nestr.).
Péče o handicapované
Před válkou utíkají také lidé s různými zdravotními handicapy. Někteří už našli zázemí v českých rodinách. Ministerstvo práce a sociálních věcí aktulně dělá audit volných míst v sociálních zařízeních.
Například rodina Ivy Jungwirthové ubytovala dvě neslyšící uprchlice, matku s dcerou. „Prvních pět dnů války jsme byly doma, ale pak jsem se rozhodla, že musíme odjet. Jely jsme autem do Rumunska, tam jsme strávily tři dny a pak jsme se dostaly do Prahy. A tady jsme potkaly Ivku,“ popsala svůj příběh Zoja.
Iva Jungwirthová se teď dokonce učí ukrajinskou znakovou řeč, aby se s oběma lépe domluvila. Hostitelka má obavy, i když zkušenosti s neslyšícími má. Stejně jako mluvená čeština a ukrajinština se totiž i znakové jazyky liší. Ovšem jedenáctiletá Nila už začala v Česku navštěvovat školu. „Ve škole se mi moc líbí. A učitelé jsou taky super,“ uvedla.
Asociace organizací neslyšících pomohla už víc než dvěma stům lidí z Ukrajiny. Příchozím s dalšími typy handicapu zprostředkovává poradenství Národní rada osob se zdravotním postižením. „Můžou dostat jak pečovatelské služby, osobní asistenci, tak i služby, které jsou pobytové. Neplatí za ně nic, stačí když jsou přihlášení,“ řekl předseda rady a člen vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením Václav Krása.
V Praze protestují Rusové proti invazi na Ukrajinu
Na pražském náměstí Míru se v sobotu odpoledne sešli Rusové žijící v Česku, kteří chtějí vyjádřit nesouhlas s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Po 13:00 průvod vyrazil centrem města na Václavské a Staroměstské náměstí. Akci pod názvem Rusové proti Putinovi! pořádá Pražský ruský protiválečný výbor.
Účastníci demonstrace si přinesli transparenty poukazující na to, že proti prezidentovi Vladimiru Putinovi stojí Rusové nejen v Moskvě či Petrohradě, ale i na Dálném východě či na Urale. Někteří s sebou měli cedule v ruštině i češtině odsuzující ruský útok na sousední zemi. Na shromáždění byly vidět hlavně bílo-modro-bílé vlajky, symbolizující ruské protesty proti válce, nechybějí ani vlajky Evropské unie, Česka či Ukrajiny.
Protest Rusů žijících v Česku
Aktivisté v sobotu ráno polili schody před ruským velvyslanectvím v pražském Bubenči rudou barvou na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině. Policisté z ochranné služby na místě zajistili čtyři osoby, organizátor akce šel podat vysvětlení na policejní služebnu. Případ policisté vyhodnotili jako přestupek.
Škoda podle policejního mluvčího Jana Rybanského zatím nebyla vyčíslena. Podle serveru Seznam Zprávy každý ze čtyř aktivistů přinesl pětilitrový kbelík s lehce omyvatelnou takzvanou umělou krví, vyrobenou z vody, kakaa a potravinářského barviva. Barevnou vodu poté vylili na schody vedoucí k budově ambasády.
„Pět litrů krve má každý z nás v průměru v sobě. Tento protest je reakcí na zabíjení nevinných civilistů, zvláště dětí, žen a starých lidí,“ řekl serveru Seznam Zprávy aktivista David Šteffel, který je jedním z představitelů skupiny Dekomunisti; ta usiluje o postavení komunistů mimo zákon a příležitostně pořádá podobné protestní akce nebo petice.