Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl po pondělním jednání Ústředního krizového štábu, že kapacity ubytování běženců z Ukrajiny už narážejí v České republice na svůj strop a bude nutná pomoc Evropské unie. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude vláda ve středu jednat o výši solidárního příspěvku, který lidé dostanou za ubytování uprchlíků.
Potřebujeme pomoc EU a evropské humanitární koridory, řekl Rakušan. Kapacity ubytování pro běžence nestačí
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Ministr vnitra Vít Rakušan oznámil, že k pondělí už bylo vydáno 205 500 speciálních víz ukrajinským běžencům a na území České republiky je podle dat telefonních operátorů přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny.
Ministerstvo vnitra bude od úterka uprchlíkům vydávat víza za účelem dočasné ochrany, nahradí dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. S udělenou dočasnou ochranou mohou lidé pobývat na území České republiky až rok. Umožní přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, volný přístup na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
Podle Rakušana ubytovací kapacity státu narážejí v Česku na svůj strop. „Musíme se bavit o tom, jakým způsobem budou v rámci Evropy vytvářeny humanitární koridory,“ řekl ministr. Dodal, že jde o téma pro jednání na nejvyšší evropské úrovni. „Musíme oznámit, že jsou tady dvě země, Česko a Polsko, které situaci zvládají kapacitně jen s velkými obtížemi,“ dodal.
Brífink po jednání ústředního krizového štábu z 21. března (zdroj: ČT24)
Tři sta milionů korun pro adaptaci uprchlíků
Rakušan chce příští týden na jednání ministrů vnitra EU v Bruselu doložit na datech, že Česko je cílovou zemí uprchlíků a zemí výrazně postiženou touto migrační vlnou. Rád by tak začal evropskou debatu o programech pomoci České republice.
O prodloužení nouzového stavu kvůli migraci z Ukrajiny napadené Ruskem požádá vicepremiér vládu ve středu. „Zatím nouzový stav neznamenal žádné omezení pro občany České republiky, je to klasický instrument krizového řízení,“ poznamenal ministr s tím, že „negativní vnímání jeho vyhlášení bylo dáno dřívějším nadužíváním v době covidu.“
Oznámil rozšíření podpory adaptačních aktivit, vláda podle něj finančně posílí centra na podporu integrace cizinců a vypíše druhé kolo dotací pro obce a neziskový sektor, aby bylo možné čerpat prostředky na regionální úrovni. „Program zatím počítá s tím, že by rozděloval 300 milionů korun,“ řekl Rakušan. O tom, jaký je strop pro ubytovací kapacity poskytované uprchlíkům státem, prý bude mít ministr finální informace až v úterý.
Policie řeší napadání běženců i schvalování války
Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek na tiskovém brífinku po zasedání Ústředního krizového štábu oznámil, že policie vyšetřuje 29 případů v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině.
„V sedmi případech jsme přešli do další fáze trestního řízení, to znamená do vyšetřování, a sdělili jsme obvinění konkrétním fyzickým osobám,“ řekl náměstek.
Policie podle něj v souvislosti s válkou na Ukrajině přijala 415 podání, úkony trestního řízení zahájila ve 112 z nich. Většinou jde podle Vondráška o majetkové trestné činy spočívající v poškozování ruských symbolů.
Policie se podle Vondráška zajímá i o to, zda se lidé z Ukrajiny nestávají nadměrně oběťmi trestných činů. Od počátku války se podle něj stalo 35 Ukrajinců obětí trestného činu, převážně jde o krádeže, u čtyř případů však podle něj policisté prověřují „ideový“ motiv. U tří případů šlo o slovní napadení, v jednom o fyzické.
Policie se podle něj zabývala i oznámením, že jsou na Hlavním nádraží v Praze údajně ukrajinské ženy zneužívány k sexuálním službám. „To se neprokázalo,“ řekl náměstek. Další oznámení, tentokrát z Kraje Vysočina, se podle něj týkala toho, že uprchlíkům byly údajně odebírány peníze z dávky okamžité pomoci. Toto podezření policisté podle Vondráška dosud prověřují.
Začal platit „lex Ukrajina“
Cizinci ze zemí mimo Evropskou unii většinou v Česku potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v Česku žít trvale. Podle nového zákona mají uprchlíci z Ukrajiny s takzvaným vízem ke strpění stejné postavení jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu.
Zmíněného typu víz už vydalo ministerstvo vnitra do neděle 205 tisíc, poslední den uplynulého týdne to bylo 4604. Nejvíce lidí, kteří z Ukrajiny uprchli kvůli válce, je podle statistik ministerstva vnitra stále v Praze, jejich počet se blíží 50 tisícům. Ve Středočeském kraji jich je téměř 30 tisíc, v Jihomoravském kraji přes 20 tisíc.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích řekl, že nepochybuje o tom, že všichni uprchlíci, kteří jsou v současnosti v Česku a mohou pracovat, zde najdou práci.
„Máme dlouhodobě v České republice na 300 tisíc poptávaných neobsazených pracovních míst,“ uvedl Jurečka. „Samozřejmě situace je specifická, protože 80 procent dospělých jsou ženy. Ale v těch profesích, kde mohou ženy naprosto v pohodě pracovat, což je sektor služeb, gastrosektor, sektor sociálních služeb, zdravotní péče, práce v potravinářství, lesnictví, tam je velká poptávka po pracovnících,“ dodal.
Události, komentáře: Jak se nám daří začlenit ukrajinské uprchlíky do společnosti? (zdroj: ČT24)
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala chce vyzvat vládu, aby řekla, kolik uprchlíků je ještě Česko schopno integrovat. „Souhlasíme s panem premiérem, který řekl, že by to měla být dvě procenta populace, což by mělo být asi 200 tisíc uprchlíků. Dnes ale víme, že je jich skoro o 100 tisíc víc, a nevíme, kolik jich bude dál,“ varuje Fiala.
Lepší možnost pracovat
Od pondělí si ti, jimž bylo uděleno, tedy nemusí o povolení k zaměstnání žádat. Práci si mohou hledat přímo, nemusejí chodit na úřad práce. Podle podkladů k normě se běženci budou moci zapsat i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce jim pak poskytnou poradenství a při splnění podmínek i podporu a případně také rekvalifikaci a příspěvky na zaměstnávání.
Podle expertů na problematiku integrace by příchozí neměli končit v nízkokvalifikovaných profesích a Česko by mělo jejich vzdělání co nejvíc využít. Mělo by proto uznávání kvalifikací zjednodušit a urychlit a také posílit kurzy češtiny, radí odborníci.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že uprchlíci z Ukrajiny si nemusí práci hledat přes prostředníky a na zaměstnávání příchozích se také zaměří inspekce práce. Při nerovném zacházení pohrozil sankcemi.
Humanitární dávka
Lidé s vízem ke strpění mohou od pondělí rovněž žádat o novou humanitární dávku ve výši pěti tisíc korun. Mají na ni nárok za měsíc, v němž získali vízum.
Podle náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Ivy Merhautové mají uprchlíci bez požádání nárok na jednu pětitisícovou dávku. Stačí, když doloží údaje o jméně, ubytování v Česku a o vízu. „První dávka není na žádost. (…) Od dalšího měsíce to bude na žádost. Těchto dávek je možné vyplatit šest,“ doplnila náměstkyně. Ministerstvo očekává, že za půl roku si uprchlíci najdou práci. Kdyby se tak nestalo, budou mít nárok na dávky hmotné nouze.
K vyřízení dávky mohou uprchlíci využít aplikaci, kterou ministerstvo práce spouští v pilotním režimu v pondělí. Zprvu bude k dispozici těm, kdo získali vízum do 4. března, později již všem. Měla by umožnit humanitární podporu vyřídit i bez návštěvy úřadu práce. Cílem je proces urychlit a ulevit přetíženým úřadům.
Humanitární dávka pro uprchlíky z Ukrajiny
Založení účtu usnadní biometrický pas, směna hřiven bude možná, až bude známý kurz
Aplikace ovšem není vše. Fronty se tvoří i proto, že zatím vesměs nelze posílat uprchlíkům peníze bezhotovostně. Mělo by se to změnit s tím, jak si budou Ukrajinci zakládat bankovní účty. V některých případech vznikly bankovní pobočky přímo v asistenčních centrech, kam uprchlíci přicházejí, ale podle výkonné ředitelky České bankovní asociace Moniky Zahálkové „ne každé asistenční centrum to dovolí“.
Při zakládání účtu však nastávají různé potíže. Banky se například musí vyrovnat s tím, že ne vždy nastává ideální situace, kdy má uprchlík biometrický pas, což založení účtu usnadňuje. Další problém je například se zasláním platební karty. „Pokud uprchlíci ještě nemají trvalé bydliště nebo je pro banku velmi těžké zjistit, kde klienta najít, je to problém. Nyní se snažíme poskytovat alespoň virtuální karty,“ podotkla Zahálková.
Prakticky bez peněz jsou v Česku nyní i ti uprchlíci, kteří si s sebou přivezli hřivny. Nemají je totiž jak směnit. Podle Zahálkové banky začnou hřivny směňovat, až budou znát kurz. „Čekáme, než nám nějaký regulátor stanoví sazbu. Před válečným konfliktem to bylo, tuším, 28 hřiven za jedno euro, což byl ekvivalent asi 80 až 90 hřiven za 100 korun. Ale teď je sazba úplně jinde,“ poukázala.
Snadnější vyřízení pobytu
Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí se díky nově přijatému zákonu dostanou rychleji i k pobytovému oprávnění v Česku. Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině.
„Platí ve všech zemích EU. Tedy když se v Česku někdo zaregistruje, ale nenajde si adekvátní ubytování – a takových případů už je hodně –, může potom odjet do Německa a tam si třeba žádat o práci,“ vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění a usnadňuje přístup ke vzdělání, například navýšením kapacit tříd a zapojením ukrajinských pedagogů.
Příspěvek pro ubytovatele uprchlíků
Jurečka předpokládá, že vláda ve středu rozhodne o solidárním příspěvku pro lidi, kteří u sebe doma nebo ve svých volných bytech ubytovávají uprchlíky. Šéf resortu připustil, že by se navrhovaná maximální částka devět tisíc korun na domácnost na měsíc mohla ještě zvýšit. Ministři o tom budou znovu jednat.
„Umím si představit, že se ještě ve středu na vládě můžeme rozhodnout, že strop by mohl být například 12 tisíc korun. Ještě o tom budeme jednat,“ odpověděl na dotaz o případné maximální částce Jurečka. Uvedl, že sám by se klonil k vyšší částce, než byl dosavadní návrh.
Podle ministra by podpora od státu měla přispět na srovnání části nákladů a ocenit „dobré srdce“ a pomoc lidí. „Nechci, aby to bylo obráceně – že pomáháme proto, že za to dostáváme peníze,“ dodal šéf resortu práce.
Se solidárním příspěvkem počítá zákon o zaměstnávání a sociálním zajištění uprchlíků, který začal v pondělí platit. Částku, podmínky a standard ubytování i vyplácení peněz upraví vláda ve svém nařízení, které připraví ministerstvo práce. Předpis zatím nezveřejnilo.
Slovensko nabídlo pomoc
Slovensko je podle premiéra Eduarda Hegera připraveno pomoci České republice s náporem ukrajinských uprchlíků. Nyní je Slovensko pro běžence tranzitní zemí, řekl Heger na konferenci o uprchlické krizi v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Český premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden uvedl, že Česko je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopno absorbovat.
„Pokud bude například Česká republika potřebovat, tak umíme ty lidi přijmout na Slovensku,“ upozornil předseda slovenské vlády.
Hranice Slovenska z Ukrajiny od začátku bojů překročilo na čtvrt milionu lidí, o status dočasného útočiště v zemi požádalo zhruba 44 700. Mnoho ukrajinských běženců po příchodu na Slovensko pokračovalo do dalších evropských zemí například za příbuznými.
Brněnská škola pro ukrajinské děti
V Brně se otevřela škola určená přímo pro ukrajinské děti. Přes víkend v ní zařídili šest tříd. V pondělí ráno do ní přišlo prvních patnáct dětí. Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale již do jiných škol ve městě chodí asi pět set ukrajinských dětí, do konce týdne by jich mohlo být přes tisíc.
Budova školy v Cacovické ulici byla prázdná, město ji původně chtělo pronajmout, ale nakonec ji využilo pro vytvoření kompletních ukrajinských tříd. „Naším cílem je dělat samostatné menší třídy. Pokud tady děti zůstanou, můžeme je od září integrovat do tříd ve školách ve městě,“ uvedl Hladík.
Volný čas
Národní zemědělské muzeum (NZM) poskytlo ve svých prostorách ubytování uprchlíkům a i ti běženci, kteří v budově na pražské Letné nebydlí, mohou přijít zdarma prohlédnout si expozici. Přibyly i popisky v ukrajinštině.
Vstup zdarma je pro uprchlíky i v jiných muzeích a na výstavách. Otevřeno jim je například Židovské muzeum v Praze, velká výstava o animovaném filmu v Pražské tržnici i mimopražská muzea.
Lékaři žádají více testů a leků na TBC
Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním vyzvaly, aby stát zajistil lékařům větší zásoby vakcín, testů a léků na tuberkulózu. Očekávají, že začne přibývat případů, protože Ukrajina má čtvrtý nejvyšší počet případů nemoci v Evropě. V roce 2020 jich bylo přes 17 tisíc, zatímco v Česku 374, asi třetinu případů tvoří cizinci.
Očkování proti tuberkulóze není v Česku od roku 2010 povinné, lékaři vakcínu dávají jen rizikovým skupinám dětí. Ukrajina naopak povinné očkování zavedla v roce 2016, vakcínu dostávají děti již v porodnici.