Dávka

Jednáním se starosty začalo rozsáhlé rušení poboček úřadu práce, postupně jich zanikne osmdesát tři z 369. Velká část z nich skončí už do poloviny příštího roku, další po dohodě s jednotlivými obcemi. Úředníci se o místa bát nemusejí, přesunou se do větších poboček, které zůstanou v provozu. S vyřizováním některých dávek má také pomoci Česká pošta. Rušení kritizuje Sdružení místních samospráv i někteří opoziční politici.

Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory. Chystaný majetkový test představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má opatření zajistit vyšší adresnost pomoci a její vyplácení potřebným. Dosud se majetková situace hodnotila jen u lidí, kteří žádali o pomoc v hmotné nouzi. Dávková reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil zamýšlené zvýšení příspěvků na péči. Podle resortu se na návrhu po sérii jednání shodli politici koalice. Navýšení se bude lišit podle stupně závislosti. Nejvíc podle ministra dostanou přidáno ti, kteří jsou ve čtvrtém stupni a v domácí péči, celkem půjde o 7800 korun navíc. Nejnižší stupeň by se navyšovat neměl. Výdaje by ročně měly vzrůst zhruba o sedm miliard korun. Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) návrh kritizuje, chce jednat o úpravě.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

V Česku roste zájem otců o placené volno po narození dítěte. Od státu ho teď žádá zhruba polovina otců, zatímco v roce 2018, kdy dávka — otcovská – vznikla, to byla asi třetina. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Podle ministerstva práce a sociálních věcí souvisí popularita tohoto volna s celkovým přerodem společnosti. Moderní otcové se chtějí víc zapojit do péče o děti. Doma podle ČSSZ zůstávají nejčastěji dva týdny, průměrně pobírají 13 316 korun.

Části pracovníků a pracovnic úřadu práce by se mohl zhruba od srpna zvednout výdělek. Přesunout by se měli do vyšší platové třídy, a to z deváté do desáté. Vyšší základ platu by mělo získat asi 3500 lidí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z platové tabulky vyplývá, že by se tak plat zvedl podle délky praxe zhruba o 1700 až 2600 korun. Podle pověřeného ředitele úřadu práce Karla Trpkoše se situace na pobočkách zlepšila, lhůty pro vyřizování dávek se zkracují a příspěvky se téměř v celé ČR vyplácejí v termínu.

Lidé s penzí by mohli při vysoké inflaci dostávat dočasně příspěvek na náklady, který by mohl nahradit mimořádné valorizace. Běžný růst důchodů by se mohl zpomalit, přidávalo by se znovu o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Do důchodu by mělo být v budoucnu možné jít předčasně o tři roky místo o pět. Podle Deníku N se na tom dohodla koalice. Server píše, že to vyplývá z krátkého písemného záznamu, který má k dispozici. Zmiňuje také prodloužení povinné doby placení odvodů ze 35 na 40 let.

Úřady práce v prosinci vyplatily 228 tisíc příspěvků na bydlení, meziročně to je o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to z informací ministerstva práce. Podle statistických dat je ale domácností, které příspěvek pobírají, méně než v letech po minulé krizi. Nižší než tehdy jsou teď také výdaje.

Příspěvek na dítě představuje jednorázovou státní podporu některým rodinám ke zmírnění dopadů inflace. Příspěvek byl schválen letos a žadatelům se vyplácí od srpna. Něco jiného jsou přídavky na děti, nicméně ti, co pobírají přídavek, automaticky obdrželi i tento příspěvek, ostatní si musí sami zažádat.

O příspěvek na bydlení by od října mohlo žádat víc lidí. Ministerstvo práce chce zvýšit normativy – hranice přiměřených nákladů na bydlení, ze kterých se dávka počítá. Dál bude platit, že na ni dosáhnou ti, kdo vydají víc než třicet procent příjmů, v Praze to pak bude 35. Ne všem ale chodí peníze včas.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Již dva týdny si mohou lidé chodit pro čtvrtou dávku očkování proti koronaviru. Dorazilo jich zatím padesát tisíc, zájem však klesá. Oproti období před dvěma týdny si nyní pro druhou posilující injekci chodí zhruba třetina lidí.

Začíná výplata jednorázového pětitisícového příspěvku pro rodiny s dětmi. Automaticky ho dostanou ty, které v červnu měly nárok na přídavky na děti. Ostatní s loňskými příjmy do milionu hrubého si o dávku budou moci požádat od pondělí 15. srpna. Podmínkou je věk dítěte do osmnácti let, což kritizuje opozice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na příspěvek bude mít nárok kolem milionu a sto tisíc domácností.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Mouka v českých obchodech zdražila téměř o dvě třetiny, výrazně vyšší jsou ceny také například mléčných výrobků. Poslanec Patrik Nacher (ANO) v pondělní 90' ČT24 řekl, že ho mrzí, že vláda situaci razantněji neřeší. Tvrdí, že opozice už dlouhodobě přichází s návrhy na řešení současné situace. Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer ale zdůraznil, že opatření jako plošné snížení daně na potraviny pomůže i těm, kteří to nepotřebují. Upozornil také, že státní rozpočet je ve špatné kondici, vláda tak musí velmi pečlivě zvažovat, jaké kroky učinit.

Uprchlíci, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, se v Česku stávají snadnou kořistí pro podvodníky a vyděrače. Hlavně proto, že jsou v cizí zemi a nerozumí systému. Podle dobrovolníků například některé matky s dětmi přicházejí k asistenčnímu centru již s adresou pro ubytování. Za její poskytnutí si od nich však někteří majitelé berou peníze.

Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.

Rozhodnutí o mimořádném příspěvku pro rodiny vláda odložila o týden. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) jsou známy detaily, akorát se nyní řeší, jak bude vyplácení dávky technicky fungovat. S tím ale nesouhlasí šéfka opozičních poslanců ANO Alena Schillerová, podle ní řada věcí dořešena není, a proto navrhuje vyplatit peníze všem rodinám. O jednorázové pomoci debatovali politici v Událostech, komentářích.

Až třítisícový příspěvek na ubytovanou osobu a měsíc začal vyplácet stát lidem, kteří u sebe přijali válečné uprchlíky z Ukrajiny a nežádají od nich další peníze. I když se příspěvek vyplácí poprvé, nárok na něj lze uplatnit i zpětně od začátku března. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že úřady k 17:00 dostaly 1158 žádostí. V Česku je nyní již 279 229 ukrajinských uprchlíků s vízem dočasné ochrany. Většina z nich nějaké ubytování našla. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek uvedl, že jen necelá tisícovka lidí z Ukrajiny využívá humanitární ubytování, jaké je k dispozici například v tělocvičnách.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl po pondělním jednání Ústředního krizového štábu, že kapacity ubytování běženců z Ukrajiny už narážejí v České republice na svůj strop a bude nutná pomoc Evropské unie. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude vláda ve středu jednat o výši solidárního příspěvku, který lidé dostanou za ubytování uprchlíků.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.