Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.
Už nyní kraje mnohde musejí kvůli platbám za plyn nebo elektřinu sahat do úspor. Zřizují a financují totiž některé školy, nemocnice, kulturní instituce nebo domovy pro seniory.
„Už letos na jaře jsme určili rozpočtovou rezervu 250 milionů korun pro příspěvkové organizace. Je ale pravděpodobné, že budeme muset na konci roku rozpočet ještě posílit,“ sdělil náměstek hejtmanky Středočeského kraje Petr Borecký (STAN).
S vyššími výdaji počítá i Kraj Vysočina. „Po vyhodnocení prvního pololetí vidíme obrovský nárůst a předpoklad, který bude zásahem do našeho rozpočtu. Myslím, že se pomalu blížíme k částce jedné miliardy korun, která nebyla plánována,“ uvedl hejtman Vítězslav Schrek (ODS).
Karlovarský kraj si kvůli tomu dal „bokem“ – do rezervy – sto milionů korun. Pro své organizace také vypracovává manuál, jak více energiemi šetřit. Opatření zavádí i Praha. „Nechal jsem ředitele magistrátu prověřit, že bychom v zimě vytápěli na méně než dvaadvacet stupňů. V běhu jsou i projekty, které umožní vytápět magistrátní budovy pomocí tepelných čerpadel,“ nastínil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).
Liberecký kraj omezil teploty už v červnu, a to jak v nastavení klimatizace, tak v ohřívání. „Ještě jsme řešili s ředitelem krajského úřadu a dalšími zodpovědnými osobami nějakou změnu v otevíracích hodinách,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK).
Přesná čísla pro příští rok nejsou jasná
Kolik přesně budou za plyn a elektřinu samosprávy příští rok platit, ale stále neví. Nákupy energií na burzách se teprve rozbíhají a podle některých hejtmanů je aktuálně problém uzavřít smlouvu.
„Nemůžeme to mít dokonale spočítané, protože jsme ještě nenakoupili. A v podstatě ještě nejsou žádné kraje, které by v letošním roce nakoupily. Problém je už v tom, aby nám někdo energie vůbec nabídl – jak elektřinu, tak plyn. A s tím se potýkají všechny kraje,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Kraje nicméně odhadují nárůst z jednoho na čtyři sta milionů. Královéhradecký kraj zatím finanční prostředky zdvojnásobil. Jihomoravský, Moravskoslezský nebo Jihočeský počítají až s miliardou navíc.
„Pokud vysoutěžíme za částku, která může být i vyšší než 1,5 miliardy, tak budeme muset hledat rezervy,“ podotkl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslav Kania (ANO).
Pardubický kraj si podle hejtmana Martina Netolického (3PK) nyní vytváří rezervy. „A ty rezervy budeme připraveni zapojit ve chvíli, kdy budeme znát přesné ceny,“ dodal.
„Jako Jihočeský kraj vybíráme na daních kolem sedmi miliard korun. A může se nám stát, že příští rok budeme platit skoro osm set milionů nebo téměř k miliardě jenom za elektrické energie do našich organizací,“ vyjádřil obavy hejtman Martin Kuba (ODS).
Pomoc pro nízkopříjmové skupiny
Jihočeský region chce zároveň pomoci svým obyvatelům. Nízkopříjmové skupiny, jako jsou rodiny s dětmi, senioři nebo invalidní důchodci, by měly mít nárok na čtyři tisíce korun. Osm set milionů chce mezi své obyvatele v nouzi dát i Praha. Balíček pomoci schválila v červnu. I hlavní město cílí hlavně na rodiny s dětmi a seniory.
V dalších krajích jsou s takovou podporou zdrženliví. Někde o ní ale debatují. „Budeme o tom jednat na úrovni rady. Já zcela bezpečně jako strážce kasy vím, že volné peníze v Olomouckém kraji v tomto objemu nemáme,“ sdělil hejtman Josef Suchánek (STAN).
„Budeme se určitě pohybovat někde v desítkách milionů korun, případně ke stovce milionů, ale je to opravdu velmi nezávazný odhad,“ řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN).
Plzeňský kraj by uvažoval o pomoci v jednotlivých případech. Zbylé regiony takovou pomoc odmítají. „I přesto, že máme vyšší daňové příjmy z důvodu inflace a podobně, nemůžeme plánovat žádnou podporu rodinám. Protože nám tyto vyšší příjmy nepokryjí ani odhady, o kolik víc nás bude energie stát,“ zdůvodnil jihomoravský hejtman Grolich.
Většina krajů také argumentuje tím, že taková pomoc má být ze strany státu a musí být jednotná a koordinovaná.
Kvůli inflaci nyní rodiny s dětmi získávají pětitisícový příspěvek. Přímo ho dostávají ty, které v červnu měly nárok na přídavky. Ostatní s loňskými příjmy do milionu korun hrubého o dávku budou moci žádat od poloviny srpna. Celkový výdaj činí osm miliard korun.
Na podporu domácností a firem přímo kvůli vysokým cenám energií vláda plánuje vynaložit 66 miliard. Zhruba třetina půjde na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Takzvaný úsporný tarif, který lidem vrátí část z účtů za elektřinu a plyn, vychází na 27 miliard. Podle opozice je to nedostatečná pomoc. Koalice tvrdí, že je to pomoc odpovídající možnostem státního rozpočtu.
Jeho deficit má letos vzrůst na 330 miliard, už loni byl víc než čtyřsetmiliardový. Naopak kraje skončily skoro osm miliard v plusu a obce vykázaly dokonce třiatřicetimiliardový přebytek.
