Němečtí poslanci schválili zpřísnění migrační politiky

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Takzvaný bezpečnostní balíček obsahuje především opatření, kterými se zpřísňuje zákon o zbraních a pravidla poskytování azylu a jimiž se rozšiřují pravomoci bezpečnostních složek. Cizinci, za jejichž žádost o azyl je na základě takzvaných dublinských pravidel zodpovědný jiný stát Evropské unie (EU), by například už napříště neměli dostávat v Německu dávky, pokud je „právně a reálně“ možné, aby zemi opustili.

Výjimku by měly tvořit případy, kdy by byly opatřením postižené děti. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost jako v první. Pokud azylant odcestuje zpět do vlasti, přijde v Německu podle opatření v balíčku o právo na ochranu. Povolena by měla být například návštěva na pohřbu jednoho z rodičů.

Zpřísnění zákona o zbraních

Důležitým bodem balíčku je také zpřísnění zákona o zbraních. Nově bude zakázáno nosit u sebe zbraně na slavnostech, festivalech či sportovních akcích, a to včetně nožů, které budou nově v zákoně výslovně zmíněny. Právě nožem útočil v Solingenu v srpnu Syřan, který přišel o právo k pobytu, ale úřadům se ho nepodařilo ze země deportovat. Zcela zakázané by měly být takzvané vystřelovací nože. Výjimku by měli ze zákazu nošení nožů dostat například myslivci.

Opatření také měla rozšířit pravomoci bezpečnostních složek, které by v určitých případech mohly používat k hledání podezřelých biometrická data na internetu. Povolit by to musel šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) nebo soud. Právě tato část nenašla podporu ve Spolkové radě, v níž zasedají zástupci šestnácti německých spolkových zemí. Tato opatření tak budou platit pouze při stíhání závažnějších trestných činů. Naopak nová pravidla ohledně dávek pro žadatele o azyl a zákaz nožů na veřejných akcích rada podpořila.

Podle některých kritiků byl původně navržený balíček mnohem přísnější, kvůli tlaku levého křídla sociálních demokratů (SPD) byla ale některá opatření natolik oslabena, že ztratila význam. Přísnější by chtěli být nejen opoziční konzervativci z CDU/CSU, ale i vládní svobodní demokraté (FDP). Naopak levicoví politici z SPD a strany Zelených kritizují některé části balíčku, především v oblasti migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zklamání a ostuda, reaguje Trump na verdikt soudu o clech. Hodlá zavést další

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře kritizuje. V pátek na brífinku oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla dle obchodního zákona z roku 1974.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 1 hhodinou

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 3 hhodinami

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...