Němečtí poslanci schválili zpřísnění migrační politiky

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Takzvaný bezpečnostní balíček obsahuje především opatření, kterými se zpřísňuje zákon o zbraních a pravidla poskytování azylu a jimiž se rozšiřují pravomoci bezpečnostních složek. Cizinci, za jejichž žádost o azyl je na základě takzvaných dublinských pravidel zodpovědný jiný stát Evropské unie (EU), by například už napříště neměli dostávat v Německu dávky, pokud je „právně a reálně“ možné, aby zemi opustili.

Výjimku by měly tvořit případy, kdy by byly opatřením postižené děti. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost jako v první. Pokud azylant odcestuje zpět do vlasti, přijde v Německu podle opatření v balíčku o právo na ochranu. Povolena by měla být například návštěva na pohřbu jednoho z rodičů.

Zpřísnění zákona o zbraních

Důležitým bodem balíčku je také zpřísnění zákona o zbraních. Nově bude zakázáno nosit u sebe zbraně na slavnostech, festivalech či sportovních akcích, a to včetně nožů, které budou nově v zákoně výslovně zmíněny. Právě nožem útočil v Solingenu v srpnu Syřan, který přišel o právo k pobytu, ale úřadům se ho nepodařilo ze země deportovat. Zcela zakázané by měly být takzvané vystřelovací nože. Výjimku by měli ze zákazu nošení nožů dostat například myslivci.

Opatření také měla rozšířit pravomoci bezpečnostních složek, které by v určitých případech mohly používat k hledání podezřelých biometrická data na internetu. Povolit by to musel šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) nebo soud. Právě tato část nenašla podporu ve Spolkové radě, v níž zasedají zástupci šestnácti německých spolkových zemí. Tato opatření tak budou platit pouze při stíhání závažnějších trestných činů. Naopak nová pravidla ohledně dávek pro žadatele o azyl a zákaz nožů na veřejných akcích rada podpořila.

Podle některých kritiků byl původně navržený balíček mnohem přísnější, kvůli tlaku levého křídla sociálních demokratů (SPD) byla ale některá opatření natolik oslabena, že ztratila význam. Přísnější by chtěli být nejen opoziční konzervativci z CDU/CSU, ale i vládní svobodní demokraté (FDP). Naopak levicoví politici z SPD a strany Zelených kritizují některé části balíčku, především v oblasti migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
11:19AktualizovánoPrávě teď

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 47 mminutami

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 1 hhodinou

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 1 hhodinou

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 2 hhodinami

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 2 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...