Němečtí poslanci schválili zpřísnění migrační politiky

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Takzvaný bezpečnostní balíček obsahuje především opatření, kterými se zpřísňuje zákon o zbraních a pravidla poskytování azylu a jimiž se rozšiřují pravomoci bezpečnostních složek. Cizinci, za jejichž žádost o azyl je na základě takzvaných dublinských pravidel zodpovědný jiný stát Evropské unie (EU), by například už napříště neměli dostávat v Německu dávky, pokud je „právně a reálně“ možné, aby zemi opustili.

Výjimku by měly tvořit případy, kdy by byly opatřením postižené děti. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost jako v první. Pokud azylant odcestuje zpět do vlasti, přijde v Německu podle opatření v balíčku o právo na ochranu. Povolena by měla být například návštěva na pohřbu jednoho z rodičů.

Zpřísnění zákona o zbraních

Důležitým bodem balíčku je také zpřísnění zákona o zbraních. Nově bude zakázáno nosit u sebe zbraně na slavnostech, festivalech či sportovních akcích, a to včetně nožů, které budou nově v zákoně výslovně zmíněny. Právě nožem útočil v Solingenu v srpnu Syřan, který přišel o právo k pobytu, ale úřadům se ho nepodařilo ze země deportovat. Zcela zakázané by měly být takzvané vystřelovací nože. Výjimku by měli ze zákazu nošení nožů dostat například myslivci.

Opatření také měla rozšířit pravomoci bezpečnostních složek, které by v určitých případech mohly používat k hledání podezřelých biometrická data na internetu. Povolit by to musel šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) nebo soud. Právě tato část nenašla podporu ve Spolkové radě, v níž zasedají zástupci šestnácti německých spolkových zemí. Tato opatření tak budou platit pouze při stíhání závažnějších trestných činů. Naopak nová pravidla ohledně dávek pro žadatele o azyl a zákaz nožů na veřejných akcích rada podpořila.

Podle některých kritiků byl původně navržený balíček mnohem přísnější, kvůli tlaku levého křídla sociálních demokratů (SPD) byla ale některá opatření natolik oslabena, že ztratila význam. Přísnější by chtěli být nejen opoziční konzervativci z CDU/CSU, ale i vládní svobodní demokraté (FDP). Naopak levicoví politici z SPD a strany Zelených kritizují některé části balíčku, především v oblasti migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 21 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 6 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami
Načítání...