Němečtí poslanci schválili zpřísnění migrační politiky

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Takzvaný bezpečnostní balíček obsahuje především opatření, kterými se zpřísňuje zákon o zbraních a pravidla poskytování azylu a jimiž se rozšiřují pravomoci bezpečnostních složek. Cizinci, za jejichž žádost o azyl je na základě takzvaných dublinských pravidel zodpovědný jiný stát Evropské unie (EU), by například už napříště neměli dostávat v Německu dávky, pokud je „právně a reálně“ možné, aby zemi opustili.

Výjimku by měly tvořit případy, kdy by byly opatřením postižené děti. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost jako v první. Pokud azylant odcestuje zpět do vlasti, přijde v Německu podle opatření v balíčku o právo na ochranu. Povolena by měla být například návštěva na pohřbu jednoho z rodičů.

Zpřísnění zákona o zbraních

Důležitým bodem balíčku je také zpřísnění zákona o zbraních. Nově bude zakázáno nosit u sebe zbraně na slavnostech, festivalech či sportovních akcích, a to včetně nožů, které budou nově v zákoně výslovně zmíněny. Právě nožem útočil v Solingenu v srpnu Syřan, který přišel o právo k pobytu, ale úřadům se ho nepodařilo ze země deportovat. Zcela zakázané by měly být takzvané vystřelovací nože. Výjimku by měli ze zákazu nošení nožů dostat například myslivci.

Opatření také měla rozšířit pravomoci bezpečnostních složek, které by v určitých případech mohly používat k hledání podezřelých biometrická data na internetu. Povolit by to musel šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) nebo soud. Právě tato část nenašla podporu ve Spolkové radě, v níž zasedají zástupci šestnácti německých spolkových zemí. Tato opatření tak budou platit pouze při stíhání závažnějších trestných činů. Naopak nová pravidla ohledně dávek pro žadatele o azyl a zákaz nožů na veřejných akcích rada podpořila.

Podle některých kritiků byl původně navržený balíček mnohem přísnější, kvůli tlaku levého křídla sociálních demokratů (SPD) byla ale některá opatření natolik oslabena, že ztratila význam. Přísnější by chtěli být nejen opoziční konzervativci z CDU/CSU, ale i vládní svobodní demokraté (FDP). Naopak levicoví politici z SPD a strany Zelených kritizují některé části balíčku, především v oblasti migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 26 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 2 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.