Ve východním Německu se těžko tvoří povolební vlády

Nahrávám video

Po zemských volbách na východě Německa hrozí patová situace. V Sasku, Durynsku i Braniborsku se velmi složitě hledá vládní většina. Je to hlavně kvůli tomu, že žádná strana nechce jít do koalice s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Dění sleduje zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

AfD vyhrála volby v Durynsku. V Sasku a Braniborsku skončila těsně druhá. Hlas jí dala třetina voličů. V zemských sněmech je to výrazná politická síla, od které se ale ostatní strany drží dál. Konzervativní CDU si to odhlasovala už před lety, v prosinci 2018. „CDU odmítá koalice a podobné formy spolupráce jak s levicovou stranou Die Linke, tak s Alternativou pro Německo,“ znělo tehdy usnesení sjezdu v Hamburku.

Saský premiér Michael Kretschmer, který s CDU těsně zvítězil, proto musí improvizovat. „Pokud se zaměříte na zájmy našeho státu a vypracujete program, který má tomuto státu sloužit, pak je jistě možné najít společnou řeč. To však předpokládá, že vlastní stranu i vlastní osobu trochu upozadíte,“ řekl počátkem září.

V Sasku, stejně jako v Braniborsku a Durynsku, se budoucí vláda neobjede bez nového levicového uskupení kolem někdejší východoněmecké komunistky a výrazné levicové političky Sahry Wagenknechtové (Spojenectví Sahry Wagenknechtové, BSW).

Vzniklo letos v lednu. Je proti Severoatlantické alianci a jejím raketám na území Německa. A také proti další pomoci Ukrajině. Tvrdí, že chce mírová jednání. Wagenknechtová počátkem října při projevu zdůraznila: „Říkáme ne raketovým plánům USA. Ne válce. Chceme vyjednávání.“

Kam až zajít v kompromisech?

Zemské vlády v Sasku, Durynsku a Braniborsku BSW podpoří, jen když budou tento postoj sdílet. Jako vstřícný krok napsal Kretschmer spolu s dalšími text požadující příměří na Ukrajině. V něm mimo jiné napsal, že „německá vláda musí aktivněji převzít svou zahraničněpolitickou odpovědnost prostřednictvím jasnější diplomacie“.

Podbízení se levici nemá v konzervativní CDU moc příznivců. Bez výrazných kompromisů ale vládu nesestaví. Pokud se to v Sasku nepodaří do začátku února příštího roku, budou se tam volby opakovat, upozornil zpravodaj Polák.

Laboratoře pro celoněmeckou politiku

Zpravodaj soudí, že spolkové země jsou „laboratořemi“, kde je možné si vyzkoušet různé typy vlád, například CDU plus SPD a BSW, nebo jen s její podporou. Mohou se tak ukázat trendy pro velkou, celoněmeckou politiku a pro volby do Spolkového sněmu v příštím roce.

Současná sondovací jednání jsou však zatím velmi složitá, dodal. Upozornil, že ve zmíněných volbách na východě Německa se ukázalo, že polovina voličů si přeje jiné řešení války na Ukrajině než dodávat Kyjevu další zbraně. Přejí si mírová jednání, ať už budou vypadat jakkoliv. Na to částečně slyší i celoněmecká politika, například úvahami o otevření diplomatických kanálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 10 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.