Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.
Alternativa pro Německo podle odhadů vyhrála volby v Durynsku, v Sasku je druhá
Události: AfD slaví úspěch v Durynsku (zdroj: ČT24)
V Durynsku získala podle prognózy AfD 30,5 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala – získala 24,5 procenta. V Sasku je rozdíl mezi prvním a druhým místem výrazně menší: CDU získala podle prognózy 31,5 procenta hlasů, AfD 30 procent.
Saský premiér Kretschmer (CDU) označil odhad výsledků za „důvod k oslavám“, podle něj jde také o vzkaz vládním stranám v Berlíně, že jsou lidé zklamaní z jejich politiky. Konzervativní unie CDU/CSU je ve Spolkovém sněmu v opozici. Předák durynských křesťanských demokratů Mario Voigt uvedl, že navzdory druhému místu by měla právě jeho strana sestavovat zemskou vládu. S AfD Voigt spolupracovat odmítl.
Lídr AfD v Durynsku Björn Höcke označil výsledek své strany za historické vítězství a prohlásil, že je připraven převzít vládní zodpovědnost. Höcke je jedna z nejkontroverznějších tváří strany. Jedná se o vystudovaného učitele dějepisu, kterého soud opakovaně potrestal pokutou za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila odhad výsledku voleb v Sasku a Durynsku za rekviem Scholzovy vlády.
AfD je kvůli krajně pravicovým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami.
Posílila i extrémní levice
V obou takzvaných nových spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. V Durynsku získala 16, v Sasku 12 procent hlasů. Vzhledem k tomu, že většina zavedených stran odmítá spolupráci s AfD, mohla by se BSW dostat i do obou zemských vlád. Spolupředsedkyně a zakladatelka BSW Wagenknechtová v prvním projevu po zveřejnění prognóz uvedla, že BSW v těchto volbách „psala dějiny“.
Fiaskem skončily zemské volby pro strany celoněmecké vlády. Scholzovi sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli spolkové volby, získali nyní v Sasku jen 8,5 procenta hlasů, v Durynsku sedm procent. Zelení se do durynského sněmu vůbec nedostali, v Sasku překonali pětiprocentní hranici jen o půl procentního bodu. Třetí strana Scholzovy koaliční vlády – liberální Svobodná demokratická strana (FDP) – se nedostala ani do jednoho ze zemských parlamentů. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září.
V Durynsku se do zemského sněmu dostala podle prognóz ještě Levice současného premiéra Boda Ramelowa. Získala ale jen 12,5 procenta hlasů. V roce 2019 to bylo ještě 31 procent. V Sasku Levice nepřekonala pětiprocentní hranici.
Předvolební kampaň se podle německých médií nesoustředila na regionální témata, dominovala jí snaha opozice využít nespokojenosti se spolkovou vládou kancléře Scholze. Na mítincích se často hovořilo o válce na Ukrajině, drahých energiích, kriminalitě a migraci. Debatu o posledním z témat vyhrotil teroristický útok v Solingenu, při kterém před týdnem mladý Syřan zavraždil tři lidi a dalších osm zranil. Šestadvacetiletý útočník je neúspěšným žadatelem o azyl, kterého se nepodařilo odsunout.
Volební místnosti se v Durynsku i Sasku otevřely v 8:00 a uzavřely se v 18:00, krátce poté vyšly oficiální prognózy. Konečné výsledky by mohly být k dispozici v noci na pondělí. Pokud se prognózy potvrdí, bude to poprvé od druhé světové války, kdy v zemských volbách zvítězila strana řazená ke krajní pravici.
