Zahraniční odborníci i německé firmy se obávají AfD

3 minuty
Horizont ČT24: Německé firmy a krajní pravice
Zdroj: ČT24

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Ulice durynských měst i místní rozsáhlé meze jsou tři dny před volbami oblepené předvolebními plakáty. O víkendu tu proběhla další ze série levicových demonstrací proti Alternativě pro Německo. Dvoumilionová spolková země v geografickém středu čtyřiaosmdesátimilionového státu se proměnila v politické bitevní pole.

„Nesouhlasíme s tím, že obyvatelé Durynska a Německa vymírají. A ještě jedna věc je jasná. Nechceme, aby společenské mezery zaplnili migranti. Chceme sami vyprodukovat kvalifikované pracovníky pro budoucnost,“ hlásal spolupředseda AfD Björn Höcke na mítinku AfD.

Höcke čelí obviněním z napojení na neonacistické kruhy a nechvalně proslul také výroky, které jsou považované za antisemitské, homofobní a antiimigrantské. Přesto popularita partaje podle aktuálních předvolebních průzkumů narostla v Durynsku od minulých voleb ze 23 na 30 procent, je tak daleko před křesťanskými i sociálními demokraty.

„Vývoj této politické strany mě skutečně velmi znepokojuje. Stále o tom mluvíme. Nejen ve východním Německu, ale zejména v Durynsku je to velké téma,“ podotýká elektroinženýrka z Indie Preetam Gaikwadová.

„Lidé si dvakrát rozmyslí, jestli se sem se svými rodinami přestěhují. Jako pracovní přistěhovalci a lidé, kteří tu chtějí žít,“ dodává také Axel Salheiser z Institutu pro demokracii a občanskou společnost.

AfD je rizikem pro hospodářství, míní některé firmy

Nárůst protiimigračních nálad, silných zvláště v bývalých východoněmeckých zemích, vnímá negativně množství německých firem. Devět set jich v posledním průzkumu označilo stranu AfD za riziko pro hospodářství. Podle statistik se vloni do Německa přistěhovalo 1,9 milionu lidí. Milion dvě stě se jich ale za stejnou dobu odstěhovalo.

„Naším cílem je, aby Durynsko nebylo zajímavé pro chudé migranty. A abychom se více soustředili na to, že na prvním místě budou potřeby naší země a našich vlastních lidí,“ podotýká poslanec AfD v Durynsku Torben Braga.

Nedělní volby a vzestup AfD v Durynsku budou bedlivě sledovat jak krajně nepopulární sociální demokracie, která vede spolkovou vládu, tak i křesťansko-demokratická opozice. Federální volby totiž Německo čekají už příští září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...