V Británii manifestovali odpůrci protimigračních protestů

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Policie se připravovala na novou noc násilností na asi stovce míst po celé Británii a chystala se nasadit až šest tisíc příslušníků bezpečnostních složek. Předpoklady rozsáhlých krajně pravicových demonstrací se ale nakonec nenaplnily.

Ulice Londýna, Bristolu, Oxfordu, Liverpoolu či Birminghamu namísto toho zaplavily pokojné davy antirasistů a antifašistů, kteří drželi transparenty s nápisy jako „uprchlíci jsou vítáni“, píše levicový The Guardian. Kromě azylových center se sešli také před kancelářemi agentur a právnických firem specializujících se na imigraci, které byly v krajně pravicových chatových skupinách zmiňovány jako potenciální terče.

Spolupracovník ČT ve Velké Británii Ivan Kytka míní, že situace se uklidnila také kvůli počasí. „Byť rozhodující bylo to, o čem hovořil premiér Keir Starmer – v ulicích se objevily stovky policistů, možná dokonce i tisíce,“ doplnil v pořadu 90' ČT24. Co se týče davů antirasistů a antifašistů, podle Kytky je typicky britské, že když policie potřebuje pomoct, veřejnost se postaví na její stranu. „Když přijde krize, Britové mají odvahu se jí postavit,“ dodal.

10 minut
90' ČT24: Nepokoje ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Společenský problém

Vlnu násilí spustil na začátku minulého týdne útok v severoanglickém Southportu. Sedmnáctiletý mladík v tamní taneční škole nožem zabil tři dívky a dalších deset lidí zranil. Záhy se na internetu objevily falešné informace, podle nichž útočil imigrant a muslim, žadatel o azyl. Ve skutečnosti šlo o rodáka z velšského Cardiffu, jehož rodina je původem z Rwandy a který s islámem nemá nic společného.

Od začátku střetů bylo zatčeno asi čtyři sta a obviněno bylo kolem stovky lidí.

„Původní protimigrační protesty byly v jisté míře zastíněny manifestacemi odpůrců rasismu,“ uvedl ve vysílání ČT Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Kromě Londýna se manifestovalo například také v Liverpoolu či Bristolu.

Dodal, že to nebyly jen symbolické pochody městy, ale že se účastníci snažili chránit azylová centra a další citlivá klíčová místa. Počty účastníků obou typů demonstrací hodnotil jako přibližně stejné. „V rámci společnosti je zdravé, že lidé dají najevo opačný postoj a v symbolické rovině demonstrují,“ řekl Bičan.

Nejlepší by však podle něj bylo, kdyby se situace uklidnila, protože i současná situace přináší různé logistické problémy. Domnívá se zároveň, že k uklidnění může dojít, protože tvrdé jádro protimigračních demonstrantů skončilo za mřížemi. „Postupně to bude uvadat. Myslím, že ještě pár dnů tam protesty budou probíhat a následně to vyvane. Ale určitě to ukazuje na problém v britské společnosti.“

Bičan: Velká Británie z migrace benefituje

Podhoubí neklidu podle něj zůstává. Účastníci nepokojů se radikalizovali přes diskusi na sociální síti Telegram, poznamenal Bičan. Myslí se, že migrace je pro lidi z krajní pravice téma, které výrazně prožívají. Vinu na tom, že je téma vnímáno problematicky, však klade také politikům, zejména v Konzervativní straně, kteří dlouhodobě hovoří o tom, že migrace je velký problém a že ji sníží.

„Ale to se neděje,“ uvedl Bičan s tím, že v roce 2022 byla migrační vlna rekordní. Domnívá se však, že Velká Británie z migrace benefituje. Dodal, že podobné podhoubí je i v dalších západoevropských zemích.

Nový premiér Keir Starmer se k situaci postavil podle experta velmi radikálně, vlnu protestů odsoudil a „velmi autoritativním způsobem vystupoval v médiích, takže v tomto směru se osvědčil, jeho první kroky se zdají být dobré“, dodal Bičan.

8 minut
Studio 6: Marek Bičan o manifestacích ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Žantovský: Velkou roli sehrály dezinformace

Podobně chválí Starmera i bývalý diplomat Michael Žantovský, podle něj zvládl krizi obstojně. Začátek protestů ho prý musel zaskočit, vláda v prvních dvou dnech reagovala pomalu. „Poté jeho vystupování bylo velmi, velmi rozhodné. On radikálně odsoudil ty bouře, označil protestující pravičáky za chuligány nebo gaunery,“ popsal v pořadu Interview ČT24. Působivé je podle něj také to, jak rychle pracovaly soudy, které dokázaly během týdne začít posílat násilnické extremisty za mříže.

30 minut
Interview ČT24: Michael Žantovský k násilným nepokojům ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Žantovský zdůraznil roli dezinformací v celé kauze, ty do značné míry násilnosti přiživovaly. „Objevily se dokonce i domněnky, že za šířením dezinformací může stát nějaká skupina nebo síla, která je šíří záměrně. V této souvislosti se hovořilo i o Rusku a ruské roli,“ prohlásil. Doplnil ale, že to zatím není potvrzeno.

Diplomat si nicméně myslí, že nelegální migrace představuje pro Británii skutečný problém. „Británie byla vždycky cílem řady lidí, zejména ze zemí bývalého britského impéria. Ale donedávna se ten proces dal označit za řízený. Dnes se Británie potýká s problémem nelegální migrace, s problémem člunů přes kanál La Manche a také s problémem objemu toho jevu,“ popsal. Je otázka, zda systém sociálních či policejních služeb je schopný objem takové migrace zvládat, řekl.

Plán Rwanda zmizel s nástupem nové vlády

Plány konzervativců, kteří až do letoška čtrnáct let vládli, počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie.

Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.

To však již nastoupila labouristická vláda. Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila, že program ruší. Uvedla také, že britského daňového poplatníka plán vyšel na 700 milionů liber (asi 21 miliard korun).

Čistá roční migrace do Británie loni klesla na 685 tisíc z rekordních 764 tisíc lidí v předchozím roce. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu.

Plán Rwanda bedlivě sledovaly také různé západoevropské země, silně zasažené migrací, například Francie, Dánsko, Německo či Itálie.

Právě Itálie se rozhodla tento dlouhodobý problém řešit domluvou o repatriaci migrantů do Albánie. Evropská unie pak dotuje různá detenční centra mimo své území jak v Evropě, tak v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 6 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 20 hhodinami
Načítání...