Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.
V Británii manifestovali odpůrci protimigračních protestů
Policie se připravovala na novou noc násilností na asi stovce míst po celé Británii a chystala se nasadit až šest tisíc příslušníků bezpečnostních složek. Předpoklady rozsáhlých krajně pravicových demonstrací se ale nakonec nenaplnily.
Ulice Londýna, Bristolu, Oxfordu, Liverpoolu či Birminghamu namísto toho zaplavily pokojné davy antirasistů a antifašistů, kteří drželi transparenty s nápisy jako „uprchlíci jsou vítáni“, píše levicový The Guardian. Kromě azylových center se sešli také před kancelářemi agentur a právnických firem specializujících se na imigraci, které byly v krajně pravicových chatových skupinách zmiňovány jako potenciální terče.
Spolupracovník ČT ve Velké Británii Ivan Kytka míní, že situace se uklidnila také kvůli počasí. „Byť rozhodující bylo to, o čem hovořil premiér Keir Starmer – v ulicích se objevily stovky policistů, možná dokonce i tisíce,“ doplnil v pořadu 90' ČT24. Co se týče davů antirasistů a antifašistů, podle Kytky je typicky britské, že když policie potřebuje pomoct, veřejnost se postaví na její stranu. „Když přijde krize, Britové mají odvahu se jí postavit,“ dodal.
90' ČT24: Nepokoje ve Velké Británii (zdroj: ČT24)
Společenský problém
Vlnu násilí spustil na začátku minulého týdne útok v severoanglickém Southportu. Sedmnáctiletý mladík v tamní taneční škole nožem zabil tři dívky a dalších deset lidí zranil. Záhy se na internetu objevily falešné informace, podle nichž útočil imigrant a muslim, žadatel o azyl. Ve skutečnosti šlo o rodáka z velšského Cardiffu, jehož rodina je původem z Rwandy a který s islámem nemá nic společného.
Od začátku střetů bylo zatčeno asi čtyři sta a obviněno bylo kolem stovky lidí.
„Původní protimigrační protesty byly v jisté míře zastíněny manifestacemi odpůrců rasismu,“ uvedl ve vysílání ČT Marek Bičan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Kromě Londýna se manifestovalo například také v Liverpoolu či Bristolu.
Dodal, že to nebyly jen symbolické pochody městy, ale že se účastníci snažili chránit azylová centra a další citlivá klíčová místa. Počty účastníků obou typů demonstrací hodnotil jako přibližně stejné. „V rámci společnosti je zdravé, že lidé dají najevo opačný postoj a v symbolické rovině demonstrují,“ řekl Bičan.
Nejlepší by však podle něj bylo, kdyby se situace uklidnila, protože i současná situace přináší různé logistické problémy. Domnívá se zároveň, že k uklidnění může dojít, protože tvrdé jádro protimigračních demonstrantů skončilo za mřížemi. „Postupně to bude uvadat. Myslím, že ještě pár dnů tam protesty budou probíhat a následně to vyvane. Ale určitě to ukazuje na problém v britské společnosti.“
Bičan: Velká Británie z migrace benefituje
Podhoubí neklidu podle něj zůstává. Účastníci nepokojů se radikalizovali přes diskusi na sociální síti Telegram, poznamenal Bičan. Myslí se, že migrace je pro lidi z krajní pravice téma, které výrazně prožívají. Vinu na tom, že je téma vnímáno problematicky, však klade také politikům, zejména v Konzervativní straně, kteří dlouhodobě hovoří o tom, že migrace je velký problém a že ji sníží.
„Ale to se neděje,“ uvedl Bičan s tím, že v roce 2022 byla migrační vlna rekordní. Domnívá se však, že Velká Británie z migrace benefituje. Dodal, že podobné podhoubí je i v dalších západoevropských zemích.
Nový premiér Keir Starmer se k situaci postavil podle experta velmi radikálně, vlnu protestů odsoudil a „velmi autoritativním způsobem vystupoval v médiích, takže v tomto směru se osvědčil, jeho první kroky se zdají být dobré“, dodal Bičan.
Studio 6: Marek Bičan o manifestacích ve Velké Británii (zdroj: ČT24)
Žantovský: Velkou roli sehrály dezinformace
Podobně chválí Starmera i bývalý diplomat Michael Žantovský, podle něj zvládl krizi obstojně. Začátek protestů ho prý musel zaskočit, vláda v prvních dvou dnech reagovala pomalu. „Poté jeho vystupování bylo velmi, velmi rozhodné. On radikálně odsoudil ty bouře, označil protestující pravičáky za chuligány nebo gaunery,“ popsal v pořadu Interview ČT24. Působivé je podle něj také to, jak rychle pracovaly soudy, které dokázaly během týdne začít posílat násilnické extremisty za mříže.
Interview ČT24: Michael Žantovský k násilným nepokojům ve Velké Británii (zdroj: ČT24)
Žantovský zdůraznil roli dezinformací v celé kauze, ty do značné míry násilnosti přiživovaly. „Objevily se dokonce i domněnky, že za šířením dezinformací může stát nějaká skupina nebo síla, která je šíří záměrně. V této souvislosti se hovořilo i o Rusku a ruské roli,“ prohlásil. Doplnil ale, že to zatím není potvrzeno.
Diplomat si nicméně myslí, že nelegální migrace představuje pro Británii skutečný problém. „Británie byla vždycky cílem řady lidí, zejména ze zemí bývalého britského impéria. Ale donedávna se ten proces dal označit za řízený. Dnes se Británie potýká s problémem nelegální migrace, s problémem člunů přes kanál La Manche a také s problémem objemu toho jevu,“ popsal. Je otázka, zda systém sociálních či policejních služeb je schopný objem takové migrace zvládat, řekl.
Plán Rwanda zmizel s nástupem nové vlády
Plány konzervativců, kteří až do letoška čtrnáct let vládli, počítaly s tím, že Rwanda bude za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po nelegálním příchodu do Británie.
Dohodu s africkou zemí uzavřel Londýn v roce 2022, kdy do ostrovní země přišlo rekordních 745 tisíc migrantů. Kvůli úpravám příslušných zákonů, které si vyžádala soudní rozhodnutí, mělo ovšem první letadlo s deportovanými migranty do Rwandy vyrazit koncem července.
To však již nastoupila labouristická vláda. Nová britská labouristická ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila, že program ruší. Uvedla také, že britského daňového poplatníka plán vyšel na 700 milionů liber (asi 21 miliard korun).
Čistá roční migrace do Británie loni klesla na 685 tisíc z rekordních 764 tisíc lidí v předchozím roce. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu.
Plán Rwanda bedlivě sledovaly také různé západoevropské země, silně zasažené migrací, například Francie, Dánsko, Německo či Itálie.
Právě Itálie se rozhodla tento dlouhodobý problém řešit domluvou o repatriaci migrantů do Albánie. Evropská unie pak dotuje různá detenční centra mimo své území jak v Evropě, tak v Africe.
