Marek Bičan

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

V Británii je volební superčtvrtek. Angličané hlasují v místních volbách, občané Londýna o starostovi. Velšané a Skotové si vybírají zastoupení v tamních parlamentech. Pozornost je upřena především na skotské volby, které mohou napovědět o případném referendu o nezávislosti.

Britské poslance čeká další hlasování o brexitu. Nebudou se však primárně vyjadřovat k již dvakrát odmítnuté dohodě, kterou s Evropskou unií dojednala premiérka Theresa Mayová. Prosadili si možnost přijít s vlastními návrhy řešení brexitové patálie. Které varianty přijdou v Dolní sněmovně na pořad dne, rozhodne její předseda John Bercow. Výsledek hlasování však není závazný, vláda jej nemusí respektovat. To by si poslanci mohli vymoci přijetím zvláštního zákona, což by podle odborníka Jana Vášky vedlo k „ústavní revoluci“.