Britské poslance čeká další hlasování o brexitu. Nebudou se však primárně vyjadřovat k již dvakrát odmítnuté dohodě, kterou s Evropskou unií dojednala premiérka Theresa Mayová. Prosadili si možnost přijít s vlastními návrhy řešení brexitové patálie. Které varianty přijdou v Dolní sněmovně na pořad dne, rozhodne její předseda John Bercow. Výsledek hlasování však není závazný, vláda jej nemusí respektovat. To by si poslanci mohli vymoci přijetím zvláštního zákona, což by podle odborníka Jana Vášky vedlo k „ústavní revoluci“.
Zákonodárci v Dolní sněmovně britského parlamentu napříč politickým spektrem si v pondělí vynutili možnost projednat ve středu nevládní, poslanecké návrhy podoby britského odchodu z Evropské unie. I členové tak budou moci ve středu odpoledne přijít s vlastním nápadem, jak brexitovou plichtu rozřešit.
Takový postup narušuje obvyklé fungování dolní komory britského parlamentu, v níž agendu určuje vláda. „Podobná situace nenastala za posledních více než sto let,“ informoval Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Mnozí komentátoři proto situaci označují za „bezprecedentní“.
„To, čemu někteří říkají ústavní revoluce, je zatím jenom v zárodečném stadiu. Parlament získal kontrolu nad pořadem jednání, nad tím, čemu se bude věnovat jeden jediný den pro jedno jediné téma,“ vysvětlil Váška. „Důležité je, co bude následovat potom,“ dodal.
Síla precedentu
Marek Bičan z katedry Mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity připomněl kolosální, do středověku sahající tradici britského parlamentu, s níž jde ruku v ruce sebevědomí tamních zákonodárců, a to jak ve vztahu k vládě, tak k cizině.
„V průběhu 16. a zejména 17. století docházelo k dramatickému, a dokonce krvavému vyjasňování kompetencí, jakými disponuje koruna vůči parlamentu a naopak, až se dospělo do stavu, který dobře shrnuje výrok, jenž byl pronesen roku 1689 hrabětem ze Shaftesbury: ‚Parlament Anglie je tou nejvyšší a absolutní mocí, která uvádí anglickou vládu v život a určuje její směřování',“ citoval Bičan.
Odborník zdůraznil, že britský ústavní pořádek je odlišný od toho českého, protože nemá podobu několika kodifikovaných textů. „Daleko větší roli ve Spojeném království hrají tradiční zvyklosti a precedenty,“ upozornil.
„Nepsaná britská ústava může být pozměněna prostřednictvím rozhodnutí prosté parlamentní většiny, které by vytvořilo právě nový precedent,“ dodal Bičan.
Nezávazné sondování
Kabinet Theresy Mayové poslancům takzvané indikativní neboli sondovací hlasování umožní, není však jisté, zda vláda výsledek přijme jako svou vlastní politiku. I kdyby členové Dolní sněmovny nalezli variantu s většinovou podporou, jejich rozhodnutí by totiž pro vládu právně závazné nebylo.
Sama Mayová naznačila, že ne všechny varianty by pro ni byly schůdné, vyloučila, že by dovolila uspořádat další referendum o brexitu nebo zachovat členství Británie v bezcelní zóně či jednotném trhu Evropské unie. Kabinet také zdůrazňuje, že výsledek musí být přijatelný i pro Evropskou unii.
Kdyby vláda nezohlednila výsledek indikativního hlasování, vedlo by to podle Bičana k další krizi a prohloubení stávajících nejasností. „Ve chvíli, kdy toto vláda udělá, vystavuje se riziku vyslovení nedůvěry a vyhlídce na předčasné volby,“ upřesnil Jan Váška.
Ač britská vláda na rozdíl třeba od té české formálně nepotřebuje získat důvěru parlamentu, je sestavena z jeho členů a zodpovídá se mu. Pokud parlament vládě vysloví nedůvěru, automaticky dochází k pádu kabinetu nebo rozpuštění Dolní sněmovny a předčasným volbám. Tento mechanismus se označuje jako negativní parlamentarismus.
Jak se sonduje?
Smyslem sondovacího hlasování je otestovat vůli poslanců, kteří dostanou možnost vyjádřit se k řadě návrhů, jak ve věci odcházení z Evropské unie postupovat dál. Cílem je pomoci ukázat na takovou variantu brexitu, která by měla podporu většiny Dolní sněmovny. Tak by bylo možné překonat pat, který britský parlament paralyzoval.
- Už před úterní půlnocí bylo podle deníku The Guardian ve hře 16 návrhů.
Velkou otázkou před hlasováním zůstává, zda při něm vláda nechá konzervativním poslancům volnou ruku. V Británii je totiž zvykem, že poslanci musí hlasovat tak, jak velí stranická linie, jinak jim hrozí postihy.
Pokud by Mayová disciplínu vyžadovala, zcela jistě by došlo na rezignace níže postavených prounijních členů vlády, kteří by chtěli podpořit „měkčí“ podobu brexitu. O věci se podle deníku The Daily Telegraph jednalo na úterní schůzi kabinetu a premiérka si prý vyslechla varování, že by mohla přijít až o 20 členů vlády.
Není jasné, jak přesně bude středeční sondovací hlasování probíhat. Labouristický poslanec Hilary Benn britské stanici BBC řekl, že varianty, které budou sondovacímu hlasování podrobeny, vybere předseda Dolní sněmovny John Bercow. Podle Benna následně poslanci vyberou takové varianty, které jsou ochotni podpořit. V noci se pak spočítá, který plán získal nejvíce hlasů.
Ve hře jsou však i další způsoby, jak by se hlasování mohlo odvíjet. Mohlo by se hlasovat postupně pro každý návrh – buďto ano, nebo ne. Tento model prosazuje konzervativec Oliver Letwin, který ve spolupráci s dalšími poslanci úspěšný návrh na sondovací hlasování předložil. V takovém případě by ale hrozilo, že žádný návrh nezíská většinu a všechny budou odmítnuty.
Možné také je, že se zvolí méně obvyklý systém „obodování“ návrhů preferenčními hlasy od nejlepšího po nejhorší nebo opakované hlasování s postupným vyřazováním návrhů, které získají nejmenší podporu.
Hledání většiny by také mohlo probíhat ve více fázích. Nejprve by se vybraly nejpreferovanější varianty způsobem, jejž popsal Benn, pro něž by se pak znovu hlasovalo, a to dost možná až na začátku příštího týdne. Mluví se dokonce i o několikakolovém hlasování, které by zajistilo, že z procesu vzejde jediná vítězná možnost.
- Sondovací hlasování, nebo alespoň jeho první kolo, se uskuteční ve středu odpoledne. Okolo čtvrté hodiny by měla být zahájena diskuse, k samotné volbě by mělo dojít okolo osmé hodiny večer. Oznámení výsledku se očekává až o tři hodiny později, neboť mezitím se bude hlasovat o úpravě data brexitu v britském právu na základě závěrů summitu Evropské rady.
BBC upozorňuje, že sondovací hlasování vůbec nemusí celou situaci kolem brexitu zjednodušit. Připomíná rok 2003, kdy se zástupci Dolní sněmovny měli stejným způsobem vyjádřit k sedmi možnostem, jak reformovat druhou komoru britského parlamentu, Sněmovnu lordů. A hlasování skončilo patem. Reforma neprošla a přetrval status quo.
Kdy Britové odejdou?
Co se bude v následujících dnech v Británii dít a kdy nakonec k brexitu dojde, těžko odhadovat. Bičan podotknul, že v současné době stále platí zákon, ve kterém stojí, že Velká Británie k 29. březnu opustí Evropskou unii. Tomu se však mnozí poslanci budou snažit na středeční schůzi zabránit.
Podle Bičana je ve hře několik variant dalšího vývoje. Jednou z nich je, že parlament nakonec schválí dohodu premiérky Mayové. „To by znamenalo, že k brexitu dojde podle vyjednané dohody a Spojené království Evropskou unii opustí k 22. květnu,“ vyložil.
Druhou alternativou je, že nastane tvrdý brexit a Velká Británie skutečně opustí Evropskou unii bez dohody již v pátek. Mnozí komentátoři však tvrdí, že vzhledem k náladám v britském parlamentu tato možnost není příliš pravděpodobná. I kdyby dohoda nebyla schválena, Unie již odsouhlasila odsun brexitu alespoň ke 12. dubnu. Datum ale musí Dolní sněmovna nejprve schválit.
Britští politici se podle Bičana mohou dohodnout také na odkladu brexitu za účelem nových jednání mezi britskou vládou a Evropskou unií. „Další možné scénáře, byť ne tak pravděpodobné, můžou znamenat vyslovení nedůvěry vládě, vypsání předčasných voleb, vypsání druhého referenda nebo naopak odklad samotného brexitu na neurčito,“ doplnil.
„Jisté však je, že v nadcházejících dnech bude mimořádně zajímavé jednání britského parlamentu sledovat, neboť tam bude probíhat jedna z klíčových debat minimálně několika posledních desetiletí. Za situace, kdy tam neexistuje většina téměř pro nic, jsou však v zásadě ve hře všechny možnosti,“ uzavřel Bičan.
