Pesimismus německých podnikatelů roste

Podnikatelská nálada v Německu se tento měsíc opět zhoršila. Index podnikatelského klimatu, který sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo, klesl na 86,6 bodu z červnových 87 bodů. Horší je i hodnocení současné situace a očekávání do dalších měsíců. Nálada se podle Českého statistického úřadu zhoršuje také v Česku, které je na stavu ekonomiky západního souseda výrazně závislé.

„Německá ekonomika se stále více potýká s krizí,“ uvedl ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. Data vycházejí z průzkumu mezi zhruba devíti tisíci německými podnikateli a manažery německých firem.

Index podnikatelské situace, v němž podnikatelé a manažeři hodnotí aktuální situaci svého vlastního podnikání, za poslední měsíc klesl o 0,6 bodu na 86,5 bodu. Index očekávání, v němž podnikatelé a manažeři hodnotí výhled ekonomiky i vlastního podnikání na nejbližších šest měsíců, klesl z 87 bodů na 86,8 bodu.

Pesimismus je podle Wohlrabeho patrný zejména ve zpracovatelském průmyslu. „Podniky byly výrazně méně spokojené se současným podnikáním. Očekávání klesla na nejnižší úroveň od února. Podniky si opět stěžovaly na klesající objem zakázek,“ dodal.

Pesimismus nicméně podle dat Ifo panuje i ve vedení firem ve službách, v maloobchodě se nálada po dvou měsících poklesu mírně zlepšila. Ve stavebnictví zůstal hlavní index beze změny, zatímco se zlepšilo hodnocení aktuální situace a zhoršil výhled do budoucna.

Ekonomickou situaci v Německu pozorně sleduje i český byznys a makroekonomové. Německo představuje pro Českou republiku největšího obchodního partnera. Hrubý domácí produkt Německa poslední dobou stagnuje, v jednotlivých čtvrtletích se pohybuje mírně pod nulou či nad ní. Letos vláda v Berlíně zatím očekává návrat k menšímu růstu, který odhaduje na 0,3 procenta.

Zamračeno je i v Česku

V Česku se hlavní prognózy také postupně zhoršují. Například Česká bankovní asociace v květnu čekala letošní růst HDP v meziroční výši 1,4 procenta, zatímco v srpnu ho zhoršila na 0,9 procenta. Ministerstvo financí nově očekává 1,1 procenta, v dubnu předpokládalo 1,4 procenta. Česká národní banka čeká v srpnu 1,2 procenta, v květnu to bylo 1,4 procenta. Stejně jako v Německu, i v Česku klesá důvěra podnikatelů: v srpnu se snížila o 1,5 bodu na hodnotu 93, uvedl Český statistický úřad.

Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které oslovila agentura ČTK. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst českého hospodářství letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...