Pesimismus německých podnikatelů roste

Podnikatelská nálada v Německu se tento měsíc opět zhoršila. Index podnikatelského klimatu, který sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo, klesl na 86,6 bodu z červnových 87 bodů. Horší je i hodnocení současné situace a očekávání do dalších měsíců. Nálada se podle Českého statistického úřadu zhoršuje také v Česku, které je na stavu ekonomiky západního souseda výrazně závislé.

„Německá ekonomika se stále více potýká s krizí,“ uvedl ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. Data vycházejí z průzkumu mezi zhruba devíti tisíci německými podnikateli a manažery německých firem.

Index podnikatelské situace, v němž podnikatelé a manažeři hodnotí aktuální situaci svého vlastního podnikání, za poslední měsíc klesl o 0,6 bodu na 86,5 bodu. Index očekávání, v němž podnikatelé a manažeři hodnotí výhled ekonomiky i vlastního podnikání na nejbližších šest měsíců, klesl z 87 bodů na 86,8 bodu.

Pesimismus je podle Wohlrabeho patrný zejména ve zpracovatelském průmyslu. „Podniky byly výrazně méně spokojené se současným podnikáním. Očekávání klesla na nejnižší úroveň od února. Podniky si opět stěžovaly na klesající objem zakázek,“ dodal.

Pesimismus nicméně podle dat Ifo panuje i ve vedení firem ve službách, v maloobchodě se nálada po dvou měsících poklesu mírně zlepšila. Ve stavebnictví zůstal hlavní index beze změny, zatímco se zlepšilo hodnocení aktuální situace a zhoršil výhled do budoucna.

Ekonomickou situaci v Německu pozorně sleduje i český byznys a makroekonomové. Německo představuje pro Českou republiku největšího obchodního partnera. Hrubý domácí produkt Německa poslední dobou stagnuje, v jednotlivých čtvrtletích se pohybuje mírně pod nulou či nad ní. Letos vláda v Berlíně zatím očekává návrat k menšímu růstu, který odhaduje na 0,3 procenta.

Zamračeno je i v Česku

V Česku se hlavní prognózy také postupně zhoršují. Například Česká bankovní asociace v květnu čekala letošní růst HDP v meziroční výši 1,4 procenta, zatímco v srpnu ho zhoršila na 0,9 procenta. Ministerstvo financí nově očekává 1,1 procenta, v dubnu předpokládalo 1,4 procenta. Česká národní banka čeká v srpnu 1,2 procenta, v květnu to bylo 1,4 procenta. Stejně jako v Německu, i v Česku klesá důvěra podnikatelů: v srpnu se snížila o 1,5 bodu na hodnotu 93, uvedl Český statistický úřad.

Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které oslovila agentura ČTK. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst českého hospodářství letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 35 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled