Na integraci ukrajinských dětí do škol bude do srpna potřeba více než pět miliard, řekl Gazdík

Nahrávám video

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Gazdík už dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc ukrajinských dětí.

Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc uprchlíků, z toho asi polovina jsou děti. Ministr upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. „Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek,“ řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

Peníze mají jít na adaptační kurzy nebo výuku češtiny

„V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun,“ uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.

 „V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší,“ řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.

Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peníze ze zahraničí. „Třeba norský velvyslanec mi při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu,“ uvedl ministr. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.

Zřejmě dojde i na úpravu financování škol

Gazdík připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle něj pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. „Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet,“ dodal.

Jak avizoval už před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. „Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech,“ uzavřel.

Česko už vydalo 233 tisíc víz

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou agresí doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř tři tisíce. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra o tom v neděli informovalo na Twitteru.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od začátku války na Ukrajině do České republiky kolem tří set tisíc běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo 5 tisíc, ve čtvrtek necelé čtyři tisíce a v pátek zhruba 3600. Snižuje se i počet lidí, kteří se registrují na cizinecké policii. V sobotu se jich nahlásilo přes 1500. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Nejvíce běženců zůstává stále v Praze, jejich počet se podle statistik ministerstva vnitra blíží 57 tisícům. Pražské asistenční středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo 56 600 lidí, za sobotu více než osm set, uvedli hasiči na Twitteru. 

Další středočeská centra – v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami – za sobotu odbavila 202 lidí, minulý týden ve stejný den jich bylo více než pět set, před dvěma týdny přes šest set. Ubytování centra zprostředkovala 83 uprchlíkům z Ukrajiny. Od začátku fungování středočeská krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 17 807 lidí a ubytování zajistila 2635 z nich.

Uprchlíci před válkou dostávají od úterý nově víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území Česka až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. Kvůli přílivu uprchlíků chce vláda prodloužit nouzový stav zhruba o dva měsíce. Nyní platí od 4. března na 30 dnů. Žádost poslanci posoudí na mimořádné schůzi v úterý.

Desítky tisíc Ukrajinců by mohly v Česku zůstat

Vláda počítá s tím, že možná až dvě stě tisíc uprchlíků z Ukrajiny by mohlo nakonec v Česku zůstat natrvalo. Pro to, aby mohli v Česku i pracovat, je ale nezbytné naučit se jazyk. „Je teď opravdu obrovskou výzvou v řádu příštích několika týdnů rozjet masivní jazykové vzdělávání, aby lidé, kteří mají třeba i poměrně vysoké odbornosti, mohli pracovat v těch svých odbornostech,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Resort také počítá s tím, že v ideálním případě bude mít většina příchozích zaměstnaneckou smlouvu. Pak by byli nejen kryti pojištěním, ale zároveň by přispívali do státního rozpočtu. „Teď po té krizové fázi, ve které jsme, přecházíme do krize strategie. A právě i v té formulované strategii je role obcí s rozšířenou působností čím dál tím větší,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Podle návrhů resortu práce by mělo v dlouhodobém výhledu dojít na dotační programy na další rekonstrukce obecních bytů. Podpořit by se mohly také soukromé objekty, a to v případě, že u nové výstavby poskytnou část pro ubytování uprchlíků. Zvažuje se také odpuštění daně z pronájmu nemovitostí.

„Vzhledem k tomu, jak je válka vedena a jak se vyvíjí, je třeba počítat s tím, že uprchlíci tady nebudou pár měsíců. Pak možná nastoupí i jakási cirkulární výměna, kdy ti, kteří tu najdou práci, zůstanou pracovat,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 13 mminutami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami
Načítání...