Uprchlíci z Ukrajiny si v Česku založili přes 70 tisíc bankovních účtů. Měly by pomoci úřadům práce

6 minut
Události: V Česku je asi tři sta tisíc ukrajinských běženců
Zdroj: ČT24

Česko vydalo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu přes 5100 víz. Od počátku války na Ukrajině dostalo v Česku víza již téměř 242 tisíc lidí. Banky v Česku už pro běžence založily přes 70 tisíc kont. Vláda kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny požádala o prodloužení nouzového stavu do konce května, k čemuž získala souhlas sněmovny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že počet uprchlíků během dvou měsíců neklesne. Pražské asistenční centrum pro pomoc uprchlíkům už nebude otevřeno nepřetržitě, ale jen mezi 07:00 a 21:00.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší, než uvádí zveřejněná data. Na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. 

V asistenčních centrech a na cizinecké policii se v pondělí zaregistrovalo téměř tři a půl tisíce běženců. Od počátku válečného konfliktu, který trvá již přes měsíc, se nahlásilo 132 tisíc uprchlíků. Děti do 15 let se registrovat nemusí.

Ukrajinci mohou na základě víz za účelem dočasné ochrany pobývat v Česku až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. 

Vláda požádala kvůli příchodu ukrajinských uprchlíků o prodloužení nouzového stavu do konce května. Kabinet jej vyhlásil 4. března na 30 dní, žádost o prodloužení schválili poslanci na mimořádné schůzi v úterý.

Dolní komora prodloužení nouzového stavu schválila hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozičních ANO a SPD žádost kabinetu nepodpořili. O návrhu hnutí ANO na prodloužení stavu nouze o 30 dnů, tedy do začátku května, už dolní komora nehlasovala. Poslanecká debata trvala zhruba devět hodin.

O válečných uprchlících v Česku také v úterý v Berlíně jednal s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Prezentoval jsem situaci v České republice, že jsme přijali již tři sta tisíc uprchlíků z Ukrajiny, poskytli jsme jim ubytování, zdravotní péči, možnost pracovat, snažíme se je integrovat, zapojit do vzdělávacího systému a že s tím Česká republika samozřejmě nese vysoké náklady,“ řekl Lipavský. Schůzka se uskutečnila na okraji berlínské konference o energetické transformaci.

Baerbocková opakovaně hovoří o nezbytností zřídit na vnějších hranicích Evropské unie humanitární uzly, odkud bude možné uprchlíky rychle rozmístit. O tomto návrhu jednala i s Lipavským, podle kterého Česko zastává jinou pozici.

„Tam jsme se úplně nepotkali. To je myšlenka, která míří k určité relokaci nebo řízenému umísťování uprchlíků,“ řekl. Česko chce podle ministra jít naopak cestou finanční pomoci zemím, do kterých se uprchlíci sami rozhodnou jít.

Ukrajinští uprchlíci v Česku založili už přes 70 tisíc bankovních účtů

Uprchlíci z Ukrajiny si v Česku založili přibližně 70 tisíc bankovních účtů a další rychle přibývají. Přímo v asistenčních centrech vzniká víc než tisícovka nových smluv denně. Uvedl to mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. Banky tak podle něj pomáhají přetíženým úřadům práce.

Mobilní pracoviště začala fungovat týden po příchodu Ukrajinců. V současnosti působí přímo v krajských asistenčních centrech sedm bank. Podmínky jsou přitom srovnatelné a banky nabízejí účty zdarma. Ministerstvo práce si od toho slibuje zkrácení front na úřadech práce, kde se v současnosti tvoří mnohahodinové fronty.

Pražské asistenční centrum už nebude otevřeno nonstop

Pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny již nebude otevřeno nonstop, ale bude přijímat klienty jen mezi sedmou a jednadvacátou hodinou. Oznámil to primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Důvodem je snížení počtu klientů centra. Zatímco na začátku války na Ukrajině centrum odbavovalo tři tisíce a více lidí denně, nyní je to třetina. 

Lidé, kteří dorazí mimo otevírací dobu, budou moci noc přečkat v nouzovém přístřeší, které město ve spolupráci s městskými částmi zajišťuje v tělocvičnách, kulturních sálech a dalších prostorech.

Z Kongresového centra by se mělo asistenční do 14. dubna přestěhovat do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech, které magistrátu zdarma zapůjčila developerská společnost Central Group. Denně tam bude moci být odbaveno až 2700 lidí. Centrum se stěhuje kvůli již nasmlouvaným akcím v Kongresovém centru včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.

Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha v pondělí odbavilo 1348 lidí, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Proti neděli jich bylo zhruba o 280 více. V porovnání s minulým pondělím se na středisko ale obrátilo téměř o šest set uprchlíků méně. Od začátku ruské invaze centrum pomohlo 59 872 lidem.

Vzhledem k úbytku uprchlíků zkrátí provozní dobu od čtvrtka také krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Hradci Králové. Dosud fungovalo nepřetržitě 24 hodin denně, od 31. března to bude 12 hodin od 07:00 do 19:00. Mimo tuto dobu bude centrum poskytovat uprchlíkům pouze pomoc při zajištění nouzového přespání do druhého dne.

Ke stejnému kroku se rozhodlo asistenční centrum v Brně, uprchlíky odbaví od úterý od sedmi hodin ráno do devíti hodin večer. „Nyní se od 20:00 vypne rezervační systém. Příchozí uprchlíci po 20:00 mohou přespat v přední části centra, ale odbaveni budou až následující den,“ předeslala mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková.

EU poskytne vakcíny na očkování ukrajinských dětí

Evropská unie poskytne Česku, Slovensku a Moldavsku sedmdesát tisíc vakcín pro očkování dětí ukrajinských uprchlíků. Oznámila to v úterý eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová, která s ministry zdravotnictví členských zemí jednala o koordinaci zdravotní pomoci lidem prchajícím před ruskou invazí. EU podle ní vytvoří na hranicích s Ukrajinou přijímací střediska, z nichž budou lidé vyžadující zvláštní péči mířit přímo do států, které mají nejvhodnější kapacity.

Do unijních zemí zamířily více než měsíc po začátku ruského útoku téměř čtyři miliony lidí, většinou ženy s dětmi. Řada z nich nemá očkování proti některým dětským chorobám či tetanu. Podle Kyriakidisové proto zajistí Unie zmíněné množství vakcín, které rozdělí mezi dvojici členských zemí a mimounijní Moldavsko. Unie ze svých zdrojů také nakoupila dvě stě tisíc vakcín přímo pro Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 21 hhodinami

O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
před 22 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
včera v 07:00

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
včera v 06:30

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
včera v 06:00

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
29. 3. 2025

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
29. 3. 2025

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
29. 3. 2025
Načítání...