Asistenční centrum

Od loňského plnohodnotného ruského vpádu dostalo v Česku dočasnou ochranu 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Teď můžou žádat o její prodloužení. Kvůli nižšímu zájmu řada krajů přesunula asistenční centra do menších prostor. Získat v Česku azyl je ale pro některé běžence stále komplikované – hlavně kvůli chybějícím dokladům.

Zájem ukrajinských uprchlíků o ubytování ve státem nabízených objektech klesá. Některé resorty už proto nabídku prostor omezují. Část úřadů ale kapacity ponechává pro případ, že by během zimních měsíců přišla nová uprchlická vlna. Podobná je situace i v ubytovně Poslanecké sněmovny v Harrachově. Ta bude od pondělí prázdná. Po rekonstrukci bude opět sloužit zaměstnancům dolní komory. Od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, udělilo ministerstvo vnitra dočasnou ochranu téměř 464 tisícům lidí.

Pražské centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny se opět otevře, a to od pondělí 11. července. Nebude ale nabízet ubytování. Řekl to pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) po jednání městského krizového štábu. Město uzavřelo středisko, které bylo ve Vysočanech, v polovině června, zdůvodnilo to příliš velkým množstvím běženců v Praze. Jeho znovuotevření podle Hřiba nařídila vláda.

Pražské centrum pomoci uprchlíkům se ve středu večer definitivně zavře. Rozhodlo o tom vedení města, které tvrdí, že Praha již není schopna další běžence z válkou sužované Ukrajiny přijmout. Centrum pomoci Ukrajině je společné pro Prahu a Středočeský kraj, jeho hejtmanka Petra Pecková (STAN) s uzavřením souhlasí. Naopak někteří další hejtmani dali najevo, že se jim krok hlavního města vůbec nelíbí.

Nejde o nátlak, ale o manažerské rozhodnutí, které mi přijde jako jediné logické, uvedl v diskuzním pořadu Události, komentáře pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v souvislosti s uzavřením asistenčního centra v Praze. Podle něj je v hlavním městě čtyřikrát více uprchlíků než v jiných krajích. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) podotkl, že to primátorovi nemá za zlé, ale podle něj jde spíše o politické gesto.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které je nejvytíženější v zemi, je nově ve Vysočanech. Přestěhovalo se z Kongresového centra na Vyšehradě do bývalé bankovní budovy na náměstí OSN. V Praze se do středy přihlásilo 68 tisíc ukrajinských uprchlíků z celkového počtu 289 tisíc, kteří dostali v Česku speciální víza. Vláda ve středu představila migrační strategii, kterou ve čtvrtek hájil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve sněmovním bezpečnostním výboru. Řekl, že počet uprchlíků v Česku již příliš neroste, nepředpokládá, že by nastal extrémní scénář kalkulující s příchodem až milionu lidí z válkou sužované Ukrajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dotační výzvu určenou obcím na rekonstrukci bytů ke střednědobému ubytování Ukrajinců. Rozdá v první fázi miliardu korun.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Dočasnou ochranu získalo od začátku války na Ukrajině 259 607 lidí. V neděli jich přibylo 2496, uvedlo ministerstvo vnitra. Celkem 146 143 lidí se ohlásilo cizinecké policii, v neděli nově 1681. Mnoho z válečných uprchlíků také chce v Česku pracovat. Ne vždy je to ale možné bezprostředně. Zvlášť obtížné je začít naplno pracovat pro ukrajinské zdravotníky. Přestože se české zdravotnictví po léta potýká s nedostatkem lidí, uprchlíci nemohou nastoupit okamžitě. I zkušení lékaři z Ukrajiny musí podstoupit mnohaměsíční výcvik pod dohledem českých kolegů, než budou moci začít pracovat samostatně. O opatřeních spojených s uprchlíky z Ukrajiny v pondělí jednal Ústřední krizový štáb.

Česko vydalo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu přes 5100 víz. Od počátku války na Ukrajině dostalo v Česku víza již téměř 242 tisíc lidí. Banky v Česku už pro běžence založily přes 70 tisíc kont. Vláda kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny požádala o prodloužení nouzového stavu do konce května, k čemuž získala souhlas sněmovny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že počet uprchlíků během dvou měsíců neklesne. Pražské asistenční centrum pro pomoc uprchlíkům už nebude otevřeno nepřetržitě, ale jen mezi 07:00 a 21:00.

Česko udělilo ukrajinským uprchlíkům od začátku války už přes 236 tisíc speciálních víz. Nejvíc lidí chodí do asistenčního střediska v pražském Kongresovém centru. Za neděli tam odbavili 1071 lidí, téměř o 250 více než v sobotu. Pražský magistrát zaplatí ukrajinským uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden pobytu stravu. Město jim tak uhradí jídlo až do výše 200 korun denně.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pořadu Události, komentáře uvedl, že Česká republika má dobře připravený systém pomoci uprchlíkům. „Zatím ten nával zvládáme i bez pomoci ze zahraničí, ale ukazuje se, že při tom počtu tomu tak nemusí být dlouho,“ řekl Rakušan. V úterý také debatoval s hejtmany o tom, kde je strop v počtu příchozích, aby bylo možné poskytnout těm, kteří přicházejí do Česka, základní standard a ubytování v kvalitě, které odpovídá humánnímu přístupu k utečencům. Dalším hostem pořadu byl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Registrace pro příchozí z Ukrajiny by se měla prodloužit ze tří na třicet dnů, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání s hejtmany. Uprchlíci, kteří budou mít takzvané vízum ke strpění, by už brzy také mohli v Česku pracovat bez povolení. Zapojit by se mohli i do rekvalifikací. Opatření by mělo ulevit centrům, která v posledních dnech čelí náporu. Pražské asistenční centrum se v úterý v 5:45 hodin znovu otevřelo novým žadatelům, pozastavit příjem žádostí naopak muselo to v Příbrami. V Ostravě otevřeli nové velkokapacitní centrum. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je systém v Česku dobře nastaven a země situaci s uprchlíky zvládá.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se počet uprchlíků v Česku od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu uvedl, že více než 57 tisíc z nich už má status dočasného pobytu v České republice. Pražské asistenční centrum v Kongresovém centru je přehlceno. Další uprchlíky začne přijímat, až odbaví ty nyní čekající, tedy v úterý. V Česku vznikly první třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Do nich se může v současnosti integrovat zhruba sto tisíc ukrajinských dětí, uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Na pomoc Ukrajině už také shromáždily tuzemské humanitární organizace dohromady přes 1,5 miliardy korun.