Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Na Ukrajině žilo před válkou na 37 milionů lidí, nepočítá-li se poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 Ruskem. Své domovy muselo opustit už na 11,4 milionu lidí, z toho 4,4 milionu uteklo do zahraničí. Informovala o tom v sobotu ruská verze serveru BBC s odvoláním na údaje Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Většinu běženců tvoří ženy a děti, pro muže ve věku od 18 do 60 let byla bezprostředně po začátku invaze vyhlášena mobilizace.
Proud uprchlíků slábne
Asistenční centrum pro uprchlíky v Praze před měsícem odbavovalo denně až 3,5 tisíce lidí. „Nyní je to zhruba šest set až sedm set lidí,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
O slábnoucím proudu uprchlíků svědčí i to, že v celé republice jich v pátek získalo dočasnou ochranu dva tisíce. Před měsícem to bylo kolem 17 tisíc.
Ubytovatelé si mohou zažádat o příspěvek
Domácnosti, které ubytovaly válečné uprchlíky z Ukrajiny, budou moci od pondělí on-line žádat o příspěvek od státu. Získat můžou měsíčně až 12 tisíc korun, a to i zpětně za březen. Žádat o příspěvek půjde pouze on-line přes elektronickou identitu na webu davkyuk.mpsv.cz. Žadatelé musí doložit čestným prohlášením vlastnictví nebo nájemní vztah k nemovitosti, ve které běžence ubytují. Ti už zároveň musí být registrovaní.
„Podmínkou této výplaty je, aby ubytování bylo poskytováno bezplatně. Musí tam být přístup k možnosti si vařit, k toaletě, koupelně a podobně. To jsou všechno věci, které pak následně je možné i odkontrolovat,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Lidé před ruskou ambasádou v Praze připomínali masakr civilistů v Buče
Skupina lidí si v sobotu před ruským velvyslanectvím v Praze připomněla civilní oběti masakru v ukrajinské Buče a v dalších městech, která obsadila ruská armáda. Účastníci happeningu sugestivně ztvárnili záběry z fotografií, které před týdnem obletěly svět. Přímo na vozovce před ambasádou nehybně leželi staří i mladí figuranti polití umělou krví, někteří s rukama svázanýma za zády.
Projíždějícím řidičům a kolemjdoucím lidem se naskytl pohled na „mrtvá“ těla mužů s jízdními koly, na bezvládnou matku se zakrváceným dítětem v náručí či na ležící seniorku s berlemi. Mezi těly se povalovala opuštěná zavazadla, dětské boty či plyšová zvířátka.
Na poklidnou akci dohlížela policie, která z jízdního pruhu před ambasádou odkláněla dopravu. Část účastníků tichého protestu se následně přesunula ke vstupu na ambasádu u parku Stromovka, kde rozprostřeli na zem papíry s názvy napadených ukrajinských měst jako Izjum, Mariupol, Cherson, Kyjev a polili je rudou barvou.
Před velvyslanectvím se navíc začaly hromadit použité domácí spotřebiče jako lednice či pračka. K vidění jsou také prodlužovací kabely, kávovar, hrnec s vařečkou, počítačový monitor či květináč. Na železných zábranách před objektem visí kusy oblečení včetně spodního prádla. Lidé, kteří nesouhlasí s ruskou invazí, se tímto způsobem připojili k aktivitám demonstrantů v zahraničí. Ti před ruské ambasády přinášejí věci, které si podle svědků odnesli ruští vojáci z vyrabovaných ukrajinských bytů.
Uprchlíci se učí češtinu na univerzitě, získají větší šanci na práci
Lidé z Ukrajiny, kteří našli zázemí v olomouckém regionu při útěku před válečným konfliktem, se začali učit česky v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Prvního běhu kurzu se účastní 15 zájemců. Fakulta ho pořádá ve spolupráci s úřadem práce, jeho cílem je zvýšit šanci uchazečů na získání zaměstnání, informovali zástupci univerzity.
Kurz je třítýdenní a pro uprchlíky z Ukrajiny jej zdarma zajišťuje filozofická fakulta. „Pilotní běh kurzu češtiny začal tento týden a účastní se ho prvních 15 zájemců. Všichni se registrovali jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce v Olomouci a zároveň projevili zájem o rekvalifikaci, tedy o český jazyk se zaměřením na trh práce,“ uvedla Pavla Poláchová z Centra jazykového vzdělávání olomoucké filozofické fakulty. Už nyní se mohou do kurzu registrovat další zájemci, přihlášky úřad práce přijímá do 13. dubna.
Účastníci pilotního kurzu se učí ve fakultních prostorách na třídě Svobody, a to od pondělí do pátku, vždy od 8:30 do 11:45. Na závěr kurzu mají absolvovat písemnou a ústní zkoušku. Pokud ji složí, obdrží certifikát. Po kurzu by tak měli rozumět základním otázkám a měli by být schopni na ně v předvídatelných situacích reagovat. Absolventi kurzu rovněž budou umět podat základní informace o sobě a také o všedních věcech, které se jich a jejich práce bezprostředně dotýkají.
