Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.
České firmy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků, současná situace ho podle Jaroše ještě prohlubuje. Podniky mohou příchozí z Ukrajiny zaměstnat v gastronomii, službách, ale dlouhodobá poptávka byla po profesích, které častěji dělají muži – ve stavebnictví či strojírenství.
Jaroš věří, že současná situace, kterou si nikdo nepřál, by konečně mohla pomoci dostat se od diskuse k činům. „Rozumím tomu, že ministerstvo vnitra je opatrné s přílivem zahraničních pracovníků, ale teď je možnost to významně posunout. Všechny podnikatelské svazy rozhodně souhlasí a už v současném kontextu to chápou i ostatní resorty,“ řekl pro ČTK.
Do Česka přišlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že by jich mohlo přijít 500 až 600 tisíc. AMSP odhaduje, že po ukončení konfliktu by jich v tuzemsku mohla zůstat přibližně třetina.
Víza za účelem dočasné ochrany má už přes 233 tisíc lidí z Ukrajiny
Česká republika v úterý vydala 2684 víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Od počátku války ochranu dostalo 266 018 lidí. Počet vydaných víz se v posledních dvou týdnech snižuje. Na cizinecké policii se v úterý přihlásilo 3248 lidí, celkově jich policie registruje 152 903. Děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů mezi uprchlíky zhruba 35 procent, se na policii registrovat nemusí.
Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Nejvíce uprchlíků je dlouhodobě v Praze.
Grolich: Situaci zvládáme
Vysoký počet uprchlíků zamířil rovněž do Jihomoravského kraje, zejména pak do Brna. Tamní situace je podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) bezproblémová. Do brněnského asistenčního centra přichází stále méně uprchlíků, ačkoliv lidí, kteří potřebují ubytování, je stále více. „Máme celkem rozumnou kapacitu, abychom ubytovávali do hotelů či penzionů,“ řekl Grolich v pořadu Události, komentáře. Lidé v brněnském asistenčním centru tráví podle něj maximálně jeden či dva dny.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) dodala, že město již vytipovalo volné obecní byty, ale primárně by do nich chtěli úředníci umístit rodiny, které by v Česku chtěly zůstat. „Většina doufá, že se vrátí co nejdříve zpět na Ukrajinu,“ uvedla Vaňková a vysvětlila, že je to vidět například na tom, jaký mají Ukrajinci zájem o začlenění dětí do škol. „Některé maminky chtějí děti do ryze ukrajinské třídy, některé rodiny naopak souhlasí s tím, aby se děti integrovaly,“ vysvětlila.
Spolupráci s vládou si oba pochvalují. „Spolupráce funguje oboustranně,“ říká Vaňková. Podle Grolicha vláda hejtmanům skutečně naslouchá. „Vnímám u ministrů, když řeší něco zásadního, tak slyší, co říkají hejtmani, a zapracují to obratem,“ míní Grolich.
Podle jihomoravského hejtmana nyní bude důležité, aby si obě strany vyjasnily, jak dlouho vláda počítá s podporou uprchlíků. Zatím je spolufinancování ubytování schváleno na tři měsíce. „Určitě bude potřeba déle než tři měsíce, pořád chodí další lidé,“ zmínil.
Vaňková také podotkla, že příchod uprchlíků neznamená, že se život zastavil. „To, že teď mají úlevy, třeba MHD zdarma, je pouze dočasná záležitost,“ řekla a zdůraznila, že město nepočítá s případnými škrty v investicích kvůli uprchlické krizi. „Děláme si představy o budoucích příjmech, ale zatím nejsme v situaci, kdy bychom si řekli, že některé investiční akce pozastavíme nebo odložíme.“ Dodala také, že je potřeba občanům kroky vysvětlovat a bojovat proti případným dezinformacím. Jen tak se podle ní podaří udržet situaci v klidu.
Také Grolich zmínil, že kraj nebude mít kvůli uprchické krizi s financemi problém. Vyčlenil například padesát milionů na spolufinancování ubytování uprchlíků, což podle hejtmana vystačí na dlouhou dobu. „Možná to ani nevyčerpáme, a i kdybychom tuto částku utratili celou, tak to pro kraj není omezující,“ dodal.
Bartoš: Vláda by mohla přispět na rekonstrukci a výstavbu bytů pro uprchlíky 85 procenty
Na rekonstrukci či výstavbu bytů pro uprchlíky z Ukrajiny by stát mohl podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) přispět 85 procenty. Zbytek by měly uhradit samosprávy a kraje. O financování ve středu Bartoš diskutoval s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Celý dotační program by měl být součástí širší vládní strategie pro řešení uprchlické krize.
Program, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, má podle Bartoše jasné parametry. Bude se skládat ze dvou výzev. První se bude týkat rekonstrukce starších prostor, například ubytoven, nebo výstavby nových bytů. Druhá se bude vztahovat na takzvané modulární bydlení.
O financování podle Bartoše jedná Česko s Evropskou unií, na celkové řešení má předběžně domluvenu jednu miliardu eur (v přepočtu zhruba 25 miliard korun). Kromě rozšíření bytového fondu budou peníze určeny na zvýšené náklady ve školství nebo zvětšení kapacit ve zdravotnictví.
Bartoš dříve odhadl, že na program rekonstrukce a výstavby bydlení pro uprchlíky bude třeba zhruba 3,8 miliardy korun. Po skončení uprchlické krize by byty sloužily k posílení fondu bydlení. Prostory proto budou muset pro získání dotací splňovat standardy celoročního bydlení.
Jak postupovat v současné uprchlické krizi, ve středu řešila vláda Petra Fialy (ODS). Ministr vnitra Rakušan už dřív prozradil, že by ministři měli debatovat o zřízení funkce zmocněnce, který by situaci koordinoval. Samotná strategie by se pak měla věnovat oblastem školství, ubytování, trhu práce nebo vnitřní bezpečnosti.
„Byla to práce jednotlivých resortů, které poslaly své týmy, vrcholem byl Ústřední krizový štáb, kde dojde k dedikování její koordinace,“ řekl ministr Bartoš s tím, že kabinet po jednání představí fungování celkové strategie.
Správa rezerv posílá humanitární pomoc na Ukrajinu a do Moldavska
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) odesílá na Ukrajinu další balík humanitární pomoci. Jde hlavně o zdravotnický materiál, například ochranné obleky nebo respirátory. Navazují tak na úterý, kdy obdobný druh zásilky posílali do Moldavska.
„Nyní ve dvou dnech vyskladňujeme zhruba 160 palet humanitární pomoci, ve středu konkrétně nakládáme 63 palet humanitární pomoci pro Ukrajinu, a to ve skladu v Sedlčanech. Jde o mix zdravotnických pomůcek – například 960 tisíc obličejových masek, 17 tisíc ochranných obleků, skoro sto tisíc respirátorů FFP2 a další položky, jako jsou ochranné rukavice,“ řekl pro Českou televizi předseda SSHR Pavel Švagr.
