Dočasnou ochranu získalo od začátku války na Ukrajině 259 607 lidí. V neděli jich přibylo 2496, uvedlo ministerstvo vnitra. Celkem 146 143 lidí se ohlásilo cizinecké policii, v neděli nově 1681. Mnoho z válečných uprchlíků také chce v Česku pracovat. Ne vždy je to ale možné bezprostředně. Zvlášť obtížné je začít naplno pracovat pro ukrajinské zdravotníky. Přestože se české zdravotnictví po léta potýká s nedostatkem lidí, uprchlíci nemohou nastoupit okamžitě. I zkušení lékaři z Ukrajiny musí podstoupit mnohaměsíční výcvik pod dohledem českých kolegů, než budou moci začít pracovat samostatně. O opatřeních spojených s uprchlíky z Ukrajiny v pondělí jednal Ústřední krizový štáb.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, ubývá. V neděli získalo nejméně lidí za týden dočasnou ochranu, nejnižší počet uprchlíků se ohlásil na cizinecké policii, zároveň jich bylo méně než minulou neděli. I tak ale za týden přijely desetitisíce lidí utíkajících před válkou. Celkové množství Ukrajinců s dočasnou ochranou se za týden zvýšil z 236 tisíc na necelých 260 tisíc.
Nejvíce uprchlíků je v Praze. Asistenční centrum pomoci Ukrajině v neděli odbavilo 732 lidí, což bylo více než v sobotu i v pátek. Od začátku války pomohlo více než 64 tisícům běženců.
Centrum, které je v Praze, ale je společné pro metropoli i pro Středočeský kraj, také za den zajistilo ubytování 57 lidem. Středočeský kraj v pondělí spustil telefonickou informační linku určenou pro ty, kdo ubytování Ukrajincům poskytli, ale nikoli bezúplatně. Komerčním ubytovatelům, obcím a jejich organizacím linka poradí s uzavíráním smluv o kompenzacích za ubytování běženců. Na telefonní číslo 800710710 mohou v pracovní dny volat od 8 do 15 hodin, uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.
Liberecký kraj plánuje ubytovat až pět stovek uprchlíků v prázdné budově Skloexportu u nádraží v krajském městě. Krajský úřad předpokládá, že k bydlení by měla být připravena do června. Vyžádá si to ale investici nejméně za 35 milionů korun.
„Skloexportem bychom rádi nahradili kapacity, které máme nasmlouvané do 30. června a nepodaří se je prodloužit, to znamená, že bychom tam rádi během dvou měsíců začali kapacitu dávat k dispozici,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK).
Složitá cesta ukrajinských lékařů k práci v českých nemocnicích
O práci v havlíčkobrodské nemocnici, kde se nedávno vážně diskutovalo o zavírání oddělení, mají zájem dvě lékařky, které uprchly z Ukrajiny. Podle mluvčí nemocnice Petry Černo jedna z nich má i nostrifikaci, což znamená, že se v Česku uznává její vzdělání. Avšak ani ona nemůže hned nastoupit jako anestezioložka.
„Součástí aprobační zkoušky je vykonání praxe pod dohledem. Ona si vybrala naši nemocnici, takže tady bude půl roku pracovat pod přímým dohledem na oddělení anesteziologie a resuscitace,“ uvedla Černo. Vyhnutí podle ní není. „Nemůžete pustit k pacientovi lékaře, který se s pacientem nedorozumí, který není schopen indikovat léky a porozumět personálu, neumí právní legislativu a nezná systém českého zdravotnictví,“ podotkla mluvčí.
Sama lékařka Olha Yurchenková upřesnila, že na ARO nastoupí v květnu. „Ještě nemám povolení pro lékařskou práci a teď čekáme na povolení od ministerstva zdravotnictví,“ ozřejmila. Dodala, že jet pracovat do Česka měla v plánu bez ohledu na válku. „Jenom jsem si nemyslela, že to bude tak rychle,“ podotkla. Nakonec do republiky přijela i s matkou a synem, zatímco manžel zůstal na Ukrajině.
Koncem minulého týdne avizoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), že se snaží najít způsob, jak zajistit, aby mohli lékaři z Ukrajiny potřebnou praxi podstoupit i v ambulančních zařízeních.
„Hledám cestu, jak to udělat i bez změny zákona. Pokud by byla nutná změna zákona, tak ji předložím do tří týdnů. V žádném případě nesmí nastat to, že by byla ohrožena péče o české pacienty na základě jazykové bariéry. A nesmí nastat to, že by se pro naše zdravotníky nějak zhoršil vstup na trh práce v EU,“ uvedl.
V současné době musí podle platné legislativy zdravotníci ze zemí mimo EU složit potřebné odborné zkoušky v češtině nebo mohou na povolení ministerstva ve zdravotnických zařízeních, kde je povoleno vzdělávání, vykonávat až roční praxi pod dohledem zkušenějšího lékaře.
Policie vyšetřuje podvody a krádeže spáchané na Ukrajincích
Policie vyšetřuje celkem jedenáct případů souvisejících s ukrajinskou krizí, u zhruba 150 dalších zahájila úkony trestního řízení. Po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Celková čísla kriminality, a to je velký úspěch celého procesu v současné době, nevybočují z dlouhodobého normálu a z meziročního srovnání,“ řekl ministr. Mezi trestnými činy je podle Rakušana i kriminalita spáchaná na Ukrajincích, jde například o drobné podvody či krádeže.
Ministr vnitra už v neděli v České televizi řekl, že policie monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v pátek serveru iDNES.cz řekl, že mezi uprchlíky se objevují i lidé z Maďarska, kteří tvrdí, že jsou z Ukrajiny. Podle Rakušana se takové případy skutečně staly. Situaci podle něj řeší s maďarskou stranou policejní prezident Martin Vondrášek.
Zápis ukrajinských dětí do prvních tříd začne v červnu
Letos zamíří k zápisům do prvních tříd podle odhadů ministerstva školství přes 140 tisíc dětí školství. Ve školách mohly začít 1. dubna a větší množství prvňáků k nim přišlo v pondělí. Pro děti uprchlíků z Ukrajiny ale budou zvlášť.
Pro ukrajinské děti budou v českých školách takzvané zvláštní zápisy, podle nového zákona mohou probíhat od 1. června až do poloviny července. České děti ale mají přednost, ty ukrajinské se do prvních tříd dostanou, pokud bude v lavicích místo.
„Hledají se všechny možné varianty, v současné době je neuaktuálnější rozšíření kapacity jednotlivých škol,“ uvedl prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k tomu dodává, že ukrajinské a české děti budou mít po zápisu stejná práva a povinnosti jako české děti.
Výuka češtiny prezenčně i on-line
Ačkoli lékařka již částečně ovládá češtinu, čeká ji ještě intenzivní kurz. Učit se česky mohou uprchlíci z Ukrajiny napříč republikou, a to prezenčně i on-line. Virtuální výuku češtiny pro dospělé Ukrajince nově spustil Královéhradecký kraj.
„Desetidílná série Praktická čeština pro Ukrajince – začátečníky obsahuje slovíčka a fráze, které se v běžné mluvě nejvíce vyskytují. Je určena pro Ukrajince, kteří s českým jazykem teprve začínají a chtějí si rychle osvojit praktický jazyk,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství Arnošt Štěpánek (Piráti).
Prezenční kurzy zajišťuje kraj od 10. března. Zájem je však tak velký, že se kapacita kurzů ihned naplnila.
O děti, které se nevešly do škol, pečují pracovníci DDM
Uprchlíci, kteří opustili Ukrajinu s dětmi a v Česku si našli práci, museli najít místo, kam děti dát. Například v pražské Uhříněvsi se nevešly všechny děti do škol a školek, některé proto zatím chodí do místního muzea, kde se o ně starají pracovníci domu dětí a mládeže.
„Některé třídy jsou tak naplněné, že se nedostaly. Rodiče je přitom chtějí mít v blízkosti v Uhříněvsi, nechtějí je vozit do vnitřní Prahy. Ale jsou tady i děti, které zatím nezvládají, a rodiče jsou rádi, že je sem mohli dát. Mají tady přirozené prostředí a většina činností probíhá v ukrajinštině,“ shrnul ředitel DDM Praha 10 Roman Urbanec.
Zdůraznil, že péče o děti, které utekly před válkou, má některé záludnosti. „Když přeletí nad uhříněveským muzeem letadlo, některé z nich skončí pod stolem,“ poukázal.
Domy dětí a mládeže nabízejí své prostory jako zázemí pro ukrajinské děti i v dalších částech Prahy. Podle ředitele DDM hlavního města Libora Bezděka může chodit 20 až 25 dětí do školních skupin a dalších patnáct do předškolních skupin. Fungují v Karlínském Spektru, Stanici techniků, Stadionu mládeže, Stanici přírodovědců a Klubu Klamovka. „Nejsou zatím zcela zaplněné a můžeme ještě další otevřít,“ dodal Bezděk. Zájem se podle něj rychle mění, a to hlavně u starších dětí, z nichž některé už nastupují do škol.
