Od začátku války získalo dočasnou ochranu téměř 260 tisíc uprchlíků. Přicházejí i lékaři

Dočasnou ochranu získalo od začátku války na Ukrajině 259 607 lidí. V neděli jich přibylo 2496, uvedlo ministerstvo vnitra. Celkem 146 143 lidí se ohlásilo cizinecké policii, v neděli nově 1681. Mnoho z válečných uprchlíků také chce v Česku pracovat. Ne vždy je to ale možné bezprostředně. Zvlášť obtížné je začít naplno pracovat pro ukrajinské zdravotníky. Přestože se české zdravotnictví po léta potýká s nedostatkem lidí, uprchlíci nemohou nastoupit okamžitě. I zkušení lékaři z Ukrajiny musí podstoupit mnohaměsíční výcvik pod dohledem českých kolegů, než budou moci začít pracovat samostatně. O opatřeních spojených s uprchlíky z Ukrajiny v pondělí jednal Ústřední krizový štáb.

On-line přenos

Válka na Ukrajině (duben 2022)

  • 0:11

    Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.

  • 21:58

    Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance". 

  • 21:10

    Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.

Lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, ubývá. V neděli získalo nejméně lidí za týden dočasnou ochranu, nejnižší počet uprchlíků se ohlásil na cizinecké policii, zároveň jich bylo méně než minulou neděli. I tak ale za týden přijely desetitisíce lidí utíkajících před válkou. Celkové množství Ukrajinců s dočasnou ochranou se za týden zvýšil z 236 tisíc na necelých 260 tisíc.

Nejvíce uprchlíků je v Praze. Asistenční centrum pomoci Ukrajině v neděli odbavilo 732 lidí, což bylo více než v sobotu i v pátek. Od začátku války pomohlo více než 64 tisícům běženců.

obrázek
Zdroj: ČT24

Centrum, které je v Praze, ale je společné pro metropoli i pro Středočeský kraj, také za den zajistilo ubytování 57 lidem. Středočeský kraj v pondělí spustil telefonickou informační linku určenou pro ty, kdo ubytování Ukrajincům poskytli, ale nikoli bezúplatně. Komerčním ubytovatelům, obcím a jejich organizacím linka poradí s uzavíráním smluv o kompenzacích za ubytování běženců. Na telefonní číslo 800710710 mohou v pracovní dny volat od 8 do 15 hodin, uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Liberecký kraj plánuje ubytovat až pět stovek uprchlíků v prázdné budově Skloexportu u nádraží v krajském městě. Krajský úřad předpokládá, že k bydlení by měla být připravena do června. Vyžádá si to ale investici nejméně za 35 milionů korun.

„Skloexportem bychom rádi nahradili kapacity, které máme nasmlouvané do 30. června a nepodaří se je prodloužit, to znamená, že bychom tam rádi během dvou měsíců začali kapacitu dávat k dispozici,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK).

18 minut
Brífink po jednání Ústředního krizového štábu ze 4. dubna
Zdroj: ČT24

Složitá cesta ukrajinských lékařů k práci v českých nemocnicích

O práci v havlíčkobrodské nemocnici, kde se nedávno vážně diskutovalo o zavírání oddělení, mají zájem dvě lékařky, které uprchly z Ukrajiny. Podle mluvčí nemocnice Petry Černo jedna z nich má i nostrifikaci, což znamená, že se v Česku uznává její vzdělání. Avšak ani ona nemůže hned nastoupit jako anestezioložka.

„Součástí aprobační zkoušky je vykonání praxe pod dohledem. Ona si vybrala naši nemocnici, takže tady bude půl roku pracovat pod přímým dohledem na oddělení anesteziologie a resuscitace,“ uvedla Černo. Vyhnutí podle ní není. „Nemůžete pustit k pacientovi lékaře, který se s pacientem nedorozumí, který není schopen indikovat léky a porozumět personálu, neumí právní legislativu a nezná systém českého zdravotnictví,“ podotkla mluvčí.

Sama lékařka Olha Yurchenková upřesnila, že na ARO nastoupí v květnu. „Ještě nemám povolení pro lékařskou práci a teď čekáme na povolení od ministerstva zdravotnictví,“ ozřejmila. Dodala, že jet pracovat do Česka měla v plánu bez ohledu na válku. „Jenom jsem si nemyslela, že to bude tak rychle,“ podotkla. Nakonec do republiky přijela i s matkou a synem, zatímco manžel zůstal na Ukrajině.

Koncem minulého týdne avizoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), že se snaží najít způsob, jak zajistit, aby mohli lékaři z Ukrajiny potřebnou praxi podstoupit i v ambulančních zařízeních.

„Hledám cestu, jak to udělat i bez změny zákona. Pokud by byla nutná změna zákona, tak ji předložím do tří týdnů. V žádném případě nesmí nastat to, že by byla ohrožena péče o české pacienty na základě jazykové bariéry. A nesmí nastat to, že by se pro naše zdravotníky nějak zhoršil vstup na trh práce v EU,“ uvedl.

V současné době musí podle platné legislativy zdravotníci ze zemí mimo EU složit potřebné odborné zkoušky v češtině nebo mohou na povolení ministerstva ve zdravotnických zařízeních, kde je povoleno vzdělávání, vykonávat až roční praxi pod dohledem zkušenějšího lékaře.

Policie vyšetřuje podvody a krádeže spáchané na Ukrajincích

Policie vyšetřuje celkem jedenáct případů souvisejících s ukrajinskou krizí, u zhruba 150 dalších zahájila úkony trestního řízení. Po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

 „Celková čísla kriminality, a to je velký úspěch celého procesu v současné době, nevybočují z dlouhodobého normálu a z meziročního srovnání,“ řekl ministr. Mezi trestnými činy je podle Rakušana i kriminalita spáchaná na Ukrajincích, jde například o drobné podvody či krádeže.

Ministr vnitra už v neděli v České televizi řekl, že policie monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.

Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v pátek serveru iDNES.cz řekl, že mezi uprchlíky se objevují i lidé z Maďarska, kteří tvrdí, že jsou z Ukrajiny. Podle Rakušana se takové případy skutečně staly. Situaci podle něj řeší s maďarskou stranou policejní prezident Martin Vondrášek. 

Zápis ukrajinských dětí do prvních tříd začne v červnu

Letos zamíří k zápisům do prvních tříd podle odhadů ministerstva školství přes 140 tisíc dětí  školství. Ve školách mohly začít 1. dubna a větší množství prvňáků k nim přišlo v pondělí. Pro děti uprchlíků z Ukrajiny ale budou zvlášť. 

Pro ukrajinské děti budou v českých školách takzvané zvláštní zápisy, podle nového zákona mohou probíhat od 1. června až do poloviny července. České děti ale mají přednost, ty ukrajinské se do prvních tříd dostanou, pokud bude v lavicích místo.

„Hledají se všechny možné varianty, v současné době je neuaktuálnější rozšíření kapacity jednotlivých škol,“ uvedl prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k tomu dodává, že ukrajinské a české děti budou mít po zápisu stejná práva a povinnosti jako české děti. 

3 minuty
Události: Zápis ukrajinských dětí do první tříd
Zdroj: ČT24

Výuka češtiny prezenčně i on-line

Ačkoli lékařka již částečně ovládá češtinu, čeká ji ještě intenzivní kurz. Učit se česky mohou uprchlíci z Ukrajiny napříč republikou, a to prezenčně i on-line. Virtuální výuku češtiny pro dospělé Ukrajince nově spustil Královéhradecký kraj.

„Desetidílná série Praktická čeština pro Ukrajince – začátečníky obsahuje slovíčka a fráze, které se v běžné mluvě nejvíce vyskytují. Je určena pro Ukrajince, kteří s českým jazykem teprve začínají a chtějí si rychle osvojit praktický jazyk,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství Arnošt Štěpánek (Piráti).

Prezenční kurzy zajišťuje kraj od 10. března. Zájem je však tak velký, že se kapacita kurzů ihned naplnila.

O děti, které se nevešly do škol, pečují pracovníci DDM

Uprchlíci, kteří opustili Ukrajinu s dětmi a v Česku si našli práci, museli najít místo, kam děti dát. Například v pražské Uhříněvsi se nevešly všechny děti do škol a školek, některé proto zatím chodí do místního muzea, kde se o ně starají pracovníci domu dětí a mládeže.

„Některé třídy jsou tak naplněné, že se nedostaly. Rodiče je přitom chtějí mít v blízkosti v Uhříněvsi, nechtějí je vozit do vnitřní Prahy. Ale jsou tady i děti, které zatím nezvládají, a rodiče jsou rádi, že je sem mohli dát. Mají tady přirozené prostředí a většina činností probíhá v ukrajinštině,“ shrnul ředitel DDM Praha 10 Roman Urbanec.

Zdůraznil, že péče o děti, které utekly před válkou, má některé záludnosti. „Když přeletí nad uhříněveským muzeem letadlo, některé z nich skončí pod stolem,“ poukázal.

Domy dětí a mládeže nabízejí své prostory jako zázemí pro ukrajinské děti i v dalších částech Prahy. Podle ředitele DDM hlavního města Libora Bezděka může chodit 20 až 25 dětí do školních skupin a dalších patnáct do předškolních skupin. Fungují v Karlínském Spektru, Stanici techniků, Stadionu mládeže, Stanici přírodovědců a Klubu Klamovka. „Nejsou zatím zcela zaplněné a můžeme ještě další otevřít,“ dodal Bezděk. Zájem se podle něj rychle mění, a to hlavně u starších dětí, z nichž některé už nastupují do škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se blíží vrcholu chřipkové epidemie

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.
13:29Aktualizovánopřed 18 mminutami

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 6 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 8 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 8 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 9 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 9 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...