Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí, nejčastěji do Polska

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky k pondělku eviduje 3 862 797 uprchlíků z Ukrajiny. Od 22. března se nárůst výrazně zpomalil – nejdříve pod sto tisíc denně, v posledních dnech spadl pod padesát tisíc –, počet běženců se už ale blíží čtyřem milionům, které UNHCR předpokládal na začátku invaze.

Přibližně devadesát procent uprchlíků jsou ženy a děti. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi běženci více než 1,5 milionu dětí.

Celkem muselo své domovy opustit přes deset milionů lidí, tedy více než čtvrtina ze 37 milionů obyvatel Ukrajiny. OSN odhaduje, že v zemi je téměř 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Největšímu náporu čelí Polsko, kam od začátku ruské invaze přijelo už téměř 2,3 milionu uprchlíků. Už před touto krizí žilo v zemi půl druhého milionu Ukrajinců, z nichž většina tam přišla za prací.

Německo: Skutečné počty budou vyšší

Podle OSN přicestovalo dalších téměř šest set tisíc lidí do Rumunska. Mnoho běženců se ale rozhodne pokračovat v cestě, jakmile se ocitnou v bezpečí. Do Moldavska vstoupilo od začátku války více než 380 tisíc běženců. Kolem tří set tisíc uprchlíků je také v Česku. Podle ministerstva vnitra úřady udělily lidem postiženým ruskou invazí doposud přes 236 585 speciálních víz. Česko se zhruba desetimilionovou populací má zhruba osmkrát méně obyvatel než Německo a čtyřikrát méně než Polsko.

Podobný počet uprchlíků jako Česko eviduje i Slovensko či Maďarsko. Agentura DPA s odvoláním na data německého ministerstva vnitra uvedla, že do Německa uprchlo před válkou na Ukrajině už více než 270 tisíc lidí. Podle úřadu budou skutečné počty běženců v Německu vyšší, protože oficiální bilance vycházejí z policejních záznamů.

Do Evropské unie více než měsíc po zahájení ruského útoku prchlo přes 3,5 milionu Ukrajinců. O situaci v pondělí jednali ministři vnitra členských zemí. Několik zástupců vlád a místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas se shodli na tom, že unijní země by si mezi sebe měly solidárně dělit lidi prchající z Ukrajiny, systém relokací by však měl být zcela dobrovolný.

Častěji prchají lidé z měst

Ukrajinistka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Radana Merzová vysvětlila, že na Ukrajině zůstávají zejména lidé, kteří jsou určitým způsobem k zemi poutáni – například senioři, kteří potřebují péči. Své domovy podle ní také příliš neopouštějí lidé z vesnic. Potřebují se totiž starat o dobytek, drůbež či pole.

Merzová zopakovala, že mezi běženci převažují ženy a děti. Dodala, že nejčastěji lidé opouští velká města, která jsou cílem ruských útoků. V první fázi podle ní odchází na západ Ukrajiny, kde je situace klidnější. „Pokud tam mají své příbuzné, uchylují se k nim,“ podotkla.

V Maďarsku pomáhají hlavně neziskovky

Uprchlíky přijímá také Maďarsko. Tamní hranici už podle OSN překročilo 350 tisíc lidí. Velká část z nich pokračuje do dalších zemí. Vláda upravila předpisy, aby měli nárok na zdravotní péči, sociální dávky nebo práci. Země byla přitom známá odmítáním migrace. Tento postoj zaujala v roce 2015 vůči příchozím z Blízkého východu.

Ubytování pro uprchlíky rozběhla v někdejší dělnické ubytovně v Budapešti nezisková organizace Migration Aid. Jedna z těch, které v roce 2015 čelily za pomoc běžencům útokům vlády. „Teď přijímají (maďarská vláda) pomoc Migration Aid a uznávají, že máme víc zkušeností s těmito problémy než oni,“ tvrdí vedoucí ubytovny Márton Elődi.

Stát se zmobilizoval až později. V Budapešti zřídil centrum pomoci u fotbalové Puskás Arény. Kdo chce zůstat, může se poradit ohledně práce a ubytování. Premiér Viktor Orbán, který platí za hlavního odpůrce migrace v Evropě, slíbil pomoc všem.

„Není třeba být raketovým vědcem, aby jeden dokázal rozlišit mezi tím, když ze vzdálených muslimských zemí přicházely masy lidí za lepším životem do Evropy, a pomocí Ukrajincům, kteří prchají kvůli válce,“ komentoval rozdíly Orbán.

Situace je již klidnější

Nádraží v pohraniční obci Záhoň na východě země je jedním z míst kudy běženci z Ukrajiny do Maďarska přicházejí. Zpočátku přijíždělo i několik vlaků denně. Nyní je situace výrazně klidnější. Pomoc je tu ale pořád, a to jak pro ty, kteří na nádraží stráví pár hodin a pokračují dalším spojem do hlavního města, tak pro ty, kteří si potřebují odpočinout přes noc.

Jsou dny, kdy postele nestačí, jindy je zase většina lůžek volná. Těžko se to předvídá, hodnotí István Zoltán Csige z ordinace Maďarského červeného kříže. „Máme tu hlavně lidi s respiračními problémy. Jsou vyčerpaní, unavení, někdy i trochu podvyživení.“

Podle politického analytika Zoltána Fehéra je obrat v přístupu maďarské vlády hlavně komunikační. V terénu je vidět méně. „Vřelého přijetí se uprchlíkům v Maďarsku dostalo díky nevládním organizacím, církevním charitám a dobrovolníkům – jak za hranicemi, tak v Budapešti,“ říká analytik.