Příspěvek na mobilitu

Příspěvek na mobilitu se pro handicapované zvedl z 550 na 900 korun měsíčně. Vyšší podporu mohou nově získat i pacienti na domácích plicních přístrojích. Novela zákona reaguje na zdražování energií. Zatím počítá s tím, že příspěvek bude vyplácen do roku 2024.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci ve středu ve sněmovně předložili návrhy, podle kterých by se rozšířil nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě a snížila penze exponentům někdejšího komunistickému režimu. Senátní návrh na zrušení monopolu u zdravotního pojištění cizinců čelil ve sněmovně opoziční kritice. Úvodní debatu k novele poslanci nedokončili.

Zdražování energií v Česku výrazně dopadá i na tisíce pacientů s nemocnými plícemi nebo dýchacími cestami. Ti totiž potřebují k životu přístroje, které jsou připojené na elektřinu. Vedení Národní rady osob se zdravotním postižením proto o podpoře jednalo s ministerstvem práce a sociálních věcí. To teď zvažuje rozšíření mimořádné okamžité pomoci.

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.