Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.
Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti. Podle hlasovací sjetiny podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka, který ale později uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny.
Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Středeční hlasování také neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování má přijít na řadu na konci listopadu.
„Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem doslova krizového managementu,“ prohlásil ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS).
Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Jednou z příčin deficitu jsou podle něj rostoucí výdaje na důchody. Proti letošnímu plánu se zvyšují o 81 miliard korun. Pokud tomu situace bude přát, přijde vláda na jaře s plánem, jak růst výdajů státu omezit, dodal.
Vláda se podle Fialy ale v žádném případě nevzdává jednoho ze svých hlavních cílů, který slíbila voličům i sněmovně. Je to snižování dluhu a celková konsolidace státních financí, popsal premiér. „Tyto plány jsme byli nuceni posunout a odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak růst výdajů našeho státu razantně a zcela systematicky krotit,“ slíbil premiér.
Fiala také uvedl, že vláda občanům i firmám kompenzuje dopady vysokých cen elektřiny a plynu, platí výdaje spojené s pomocí uprchlíkům, navyšuje investice do vnitřní i vnější bezpečnosti. Rizika, kterým stát čelí, se skokově zvýšila, varoval. „Rusko nás každý den vydírá a my musíme narychlo a draze shánět alternativní suroviny a zajistit České republice dostatek energií na příští roky,“ řekl premiér.
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.
Plynu bude dostatek, ujišťoval Stanjura
Na pomoc s cenami energií podle premiéra půjde z rozpočtu celkem 200 miliard korun. Z toho 100 miliard má směřovat na kompenzace za stanovení maximálních cen energií. Zbylá částka pak bude směřovat například na valorizace důchodů, příspěvek na bydlení nebo na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií.
„Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu,“ uvedl při představování návrhu rozpočtu Stanjura.
K dobrým zprávám podle ministra napomáhá i současné dobré počasí, které snižuje spotřebu plynu v celé Evropě. Stanjura také uvedl, že válka na Ukrajině i odvetné sankce vůči Rusku a Bělorusku mají dopad na stav evropských ekonomik i stav jejich veřejných financí. Zdůraznil, že téměř všechny rozpočty členských zemí jsou pod tlakem na výdaje vyvolané vysokými cenami energií i vysokou inflací. Dodal však, že Česko už není mezi členskými státy s nejvyšší inflací, a očekává, že bude patřit mezi první země, kde bude inflace klesat.
Schvalování státního rozpočtu ve sněmovně se liší od schvalování jiných zákonů. Především do jeho podoby nijak nepromlouvá Senát, ze sněmovny jde rovnou k prezidentovi republiky.
Vláda navrhla, aby stát v příštím roce vydal 2,223 bilionu korun, přičemž počítá s příjmy 1,928 bilionu. Podle předsedy výboru Josefa Bernarda (STAN) lze návrh považovat za „rozumný kompromis“ při zachování veškerých sociálních výdajů, byť připustil, že 295miliardový deficit „není dobrá zpráva pro naše občany“.
Schodek neodpovídá podle Schillerové realitě
Opoziční politici již předem nešetřili s kritikou, kterou nevynechali ani při jednání sněmovny. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že rozpočet je plný kontroverzí a navrhovaný schodek 295 miliard korun neodpovídá realitě. Bývalá ministryně financí také řekla, že koaliční Fialův kabinet nepřichází s žádným řešením snižování strukturálního schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. „Koalice zcela zapomněla na konsolidaci veřejných financí,“ podotkla Schillerová.
Na příjmové straně podle Schillerové pomáhá kabinetu inflace, kterou vláda podle ní „nechala utrhnout ze řetězu“. Upozornila také na to, že očekávané příjmy celkem za 150 miliard korun nejsou kryty platnou legislativou. „Je to v rozporu s běžným procesem přípravy návrhu státního rozpočtu,“ míní Schillerová.
K těmto penězům patří i předpokládaných 85 miliard korun z daně z mimořádných zisků. Předsedkyně frakce ANO v této souvislosti poukazovala na to, že koalice se zatím nedokázala shodnout na konečných parametrech této daně, mluvila o „chaosu a parodii v přímém přenosu“. V případě výdajů se Schillerová pozastavila nad snížením podílu peněz na výzkum, vývoj a inovace.
Předložený návrh rozpočtu by si podle ní zasloužil vrácení kabinetu k přepracování. Schillerová ale uvedla, že takový požadavek ve sněmovně nepředloží, protože vzhledem ke koaliční většině by byl jen politickým gestem.
„V celé řadě položek barvíme trávu nazeleno,“ komentoval návrh rozpočtu místopředseda sněmovny za ANO Karel Havlíček. Ve výdajích podle něj vláda používá triky. Schodek podle něj měla vláda přiznat vyšší a upravit ho až po schválení příslušných zákonů.
Vláda může přivést zemi k bankrotu, soudí Okamura
Návrh rozpočtu na příští rok je podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury paskvil. Koaliční vláda může přivést zemi k bankrotu a ke kolapsu, prohlásil Okamura v úvodním kole sněmovního projednávání předlohy. Obdobně jako Schillerová se lídr SPD pozastavil nad tím, že část očekávaných příjmů není podložena platnými zákony.
„Plánovanou výši schodku lze proto označit za spekulativní,“ upozornil Okamura k navrhovanému deficitu 295 miliard korun. Má být o 80 miliard korun nižší než schválený schodek pro letošní rok.
Okamura také volal po odbourání podle něho „extrémně přebujelé byrokracie“, a to zjednodušením úředních procesů a snížením počtu potřebných razítek a potvrzení. Ministerstvo vnitra podle Okamury chystá „cenzorský úřad“ a ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením předsedy Pirátů Ivana Bartoše prosazuje vznik státní digitální agentury, podle lídra SPD pro uplatnění pirátských straníků. „Na to lze říci pouze jediné: Demisi,“ prohlásil Okamura.
Vládu ve vystoupení navíc obvinil z toho, že neřeší zdražování, ale Ukrajině a Ukrajincům podle Okamury „sype doslova miliardy“ na dluh. „Česká vláda prostě preferuje zájmy Ukrajiny před zájmy vlastní země a vlastních občanů,“ řekl.
Příspěvek na mobilitu
Ještě před rozpočtem sněmovna schválila novelu, která zvyšuje příspěvek na mobilitu. Vzroste z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně. Příspěvek 2900 korun pak budou dostávat lidé, kteří se neobejdou bez energeticky náročných dýchacích přístrojů. Předlohu, která zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu a přináší i další změny, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD neprosadili v souladu se zápornými stanovisky vlády i sociálního výboru razantnější růst základního příspěvku na mobilitu, který pobírá kolem 260 tisíc lidí. Aleš Juchelka (ANO) neuspěl s návrhem, aby činil dva tisíce korun měsíčně. Sněmovna zamítla i tři varianty, jak je nabídla Lucie Šafránková (SPD) a podle nichž by příspěvek činil 2200 korun, 1650 korun nebo 1100 korun za měsíc.
Opozice tvrdí, že růst na 900 korun už není vzhledem k nynější míře zdražování dostatečný. Koaliční politici naopak říkají, že navýšení o 350 korun pokrývá současné vyšší ceny pohonných hmot.
Na programu schůze byla pevně zařazena také volba zástupce ombudsmana. Poslanci dostali pouze tři nominace. Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát. Poslanci mu v tajných volbách dali přednost před adepty prezidenta.
