Poslanci hodiny řešili daň z mimořádných zisků, její konečnou podobu mají schvalovat příští týden

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Zavedení daně z mimořádných zisků (takzvaná windfall tax) chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit k novele, která mimo jiné zvyšuje limity pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty a pro využití paušální daně. Příjmy z mimořádné daně mají pokrýt náklady, které státu vzniknou zastropováním cen energií.

Ke Stanjurově úpravě nejprve podali pozměňovací návrh koaliční Piráti. Chtěli snížit sazbu daně ze 60 na 40 procent a také limit, od kterého se má daň vztahovat na banky. Požadovali navíc, aby daň platila už pro letošní rok. Kolem 18. hodiny předseda pirátského klubu Jakub Michálek řekl, že pozměňovací návrh týkající se už letošního zdanění nakonec uplatněn nebude. K tomuto postupu vyzýval právě Stanjura.

Během jednacího dne ale přibyly i pozměňovací návrhy z dílny TOP 09, jejíž poslanci navrhli, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech klesla na 40 procent. Chtějí také zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout. 

Tvrdá kritika od Schillerové a Okamury

Zmatky kolem podoby windfall tax hned v úvodu úterní schůze odsoudila bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která koalici vyčetla, že rozporuplná prohlášení výrazně ovlivnila hodnotu některých akcií na burze. „Vláda chaosu pokračuje,“ rýpla si a k její kritice se vzápětí přidal i šéf SPDTomio Okamura. Schillerová nicméně neuspěla se zařazením nového bodu programu schůze, kde by se „burzovní“ téma řešilo samostatně. 

Schillerová později řekla, že považuje za nepřijatelné, aby se návrh nové daně projednával jako pozměňovací, a nikoli jako samostatná předloha. Poukázala na to, že jde o zásadní věc a že poslanci mají pouze aktuální druhé čtení na to, aby podali případné pozměňovací návrhy. Věcí se podle ní měla zabývat odbornámísta včetně legislativní rady vlády.

„Opozice by neměla mít jenom dnešek (úterý) k tak zásadní změně,“ zdůraznila. Poslanci ANO v průběhu odpoledne navrhli, aby část výnosů daně z neočekávaných zisků dostaly i obce a kraje. Stanjurův návrh samosprávy naopak vylučuje.

Juchelka: Postup je nestandardní

Postup vládní koalice kritizoval v pořadu 90' ČT24 i místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka. „Jsem velmi překvapený z celého toho procesu. Je skutečně nestandardní. Tak velký pozměňovací návrh, respektive klíčová norma, která má řešit energetickou krizi, je dána do druhého čtení zákona, který s tím napřímo vůbec nesouvisí,“ podotkl a dodal, že takový zákon by se měl projednávat v klasickém legislativním procesu.

Zmínil, že opozice měla na projednání málo času. „Pozměňovací návrh byl dán do systému 21. října, má 31 stran, do toho 23. října naskočily pozměňovací návrhy právě od Pirátů a teď ještě dva pozměňovací návrhy od TOP 09.“

Zmínil rovněž, že sama vládní pětikoalice nemá návrh žádným způsobem vydiskutovaný. „Je to amatérismus. Ministr sám neví, který pozměňovací návrh od vládních poslanců projde,“ dodal.  

Nahrávám video

Daňový partner z firmy Havel & Partners David Krch v pořadu podotkl, že vláda už nemá moc času. „Je otázka, jestli by vláda neměla ten proces rozdělit a nevčlenit nyní v první fázi do zákona věci, které jsou jednoznačné, a ty, které se jeví jako diskutabilní, implementovat později,“ uvedl.

Krch míní, že jsou firmy, které do této daně spadnou neoprávněně, zároveň podle něj daň způsobí diferenciace v odvětví a mezi subjekty. „Už víme, že například v koksárenském odvětví máme tři subjekty – dva z nich nebudou dani podléhat, jeden ano,“ uvedl s tím, že jsme nyní v „naprosto bezprecedentním zásahu do hospodářské soutěže a řada firem se tomu brání.“ 

Redaktor serveru Seznam Zprávy Petr Holub uvedl, že zavedení daně je v pořádku. „Ten kontext, kdy se zavádí windfall tax, je nešťastný, ale samotný návrh dává smysl,“ uvedl. „Přišel s tím uznávaný odborník, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jeho návrh dostali do ruky daňoví odborníci na ministerstvu financí. Opravdu si dali dost práce s tím, aby zákon fungoval, aby se opravdu co nejvíc této mimořádné daně vybralo,“ podotkl a dodal, že si nemyslí, že by někdo další přišel s lepším nápadem.

Samotná vládní novela zvaná daňový balíček zejména zvyšuje hranici pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun od příštího roku. Stejně zvyšuje také hranici pro využití paušální daně.

V úvodním kole se původně měla sněmovna po změnách programu zabývat během úterý také vládní novelou, která upravuje zaměstnávání učitelů. Předloha mimo jiné posiluje roli ředitelů škol, podporuje začínající učitele a garantuje platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy. Nakonec se ale k tomuto dokumentu vůbec nedostali. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 1 hhodinou

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 11 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 11 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 18 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.