Krátkodobé krize zatemňují horizont a brání řešením dlouhodobých a systémových problémů veřejných financí, varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné zvýšit daně, je ale třeba to udělat spravedlivě. Sociolog Daniel Prokop zdůrazňuje, že daně i pomoc lidem musejí být chytřejší než dosud. Ekonomická témata probírali hosté Otázek Václava Moravce.
V okamžiku, kdy ruské tanky překročily rusko-ukrajinskou hranici, bylo jasné, že úvahy o konsolidaci veřejných financí půjdou stranou, rekapituluje Hampl. „Letošní i příští rok bude čtvrtým rokem v řadě, kdy hospodaříme se schodky, které se podobají zemím, se kterými jsme se nikdy nechtěli srovnávat, jižní ose EU,“ upozorňuje.
Došlo podle něj k velké mentální proměně voličů i politiků – zatímco v roce 2010 se veřejnost děsila „řeckého scénáře“ rozpočtů a téma definovalo volby, ačkoliv od Řecka bylo Česko velmi daleko, nyní problém nerezonuje, i když se česká situace té řecké přiblížila. „To je naprosto zásadní proměna, ke které dochází v této zemi a jednou možná bude zapsána v učebnicích,“ věří.
Upozorňuje, že dělat mimořádné kroky v mimořádné situaci je oprávněné, ale v tuzemsku se hromadí strukturální schodek tvořený systematickým nesouladem mezi příjmy a výdaji.
„Chyby minulé a současné vlády se sčítají a ohrožují českou ekonomiku, lidi a firmy,“ je přesvědčen Středula. Zdůrazňuje, že se zvyšuje tempo zadlužování a vlády se systémově zadlužují, zatímco na příjmové stránce dávají pryč už více než 250 miliard korun a chystají škrtnout dalších šedesát.
Vysoký schodek je podle předsedy odborů v pořádku, pokud pomůže lidem, jinak ne. Upozorňuje například, že už dva roky se nezvýšil příspěvek na péči u zdravotně postižených, kteří tím pádem kvůli inflaci přišli o peníze, na nichž jsou závislí. Podobná je situace u rodin s dětmi, podotýká Středula. Očekává debatu o daňové reformě, jak vyrovnat propad příjmů rozpočtu.
Politici se naučili jen rozdávat, kritizuje Hampl
Snížení daní nejvíce pomohlo střední vrstvě, zatímco nízkopříjmoví zaměstnanci z kroku těžili velmi málo, shrnuje Prokop. „Udělali jsme daňové změny za 140 miliard, které málo pomohly nízkopříjmovým. Potom máme plošné pomoci, které nyní pomáhají vysokopříjmovým v boji s energetickou krizí. Bohužel máme obrovské náklady na opatření, výpadky na straně daní a ani jeden z pilířů není cílený na lidi, kteří to potřebují,“ upozorňuje sociolog.
Například stropy na ceny energií podle něj sice zamezí, aby se problémy rozšířily do velké části populace, a cenově jsou nastavené v pořádku, ale pro pětinu společnosti jsou zbytečné, protože je nepotřebuje, zatímco pro pětinu až třetinu není pomoc dostatečná. Prokop navrhuje zrušit úsporný tarif, v rámci nějž dostávají lidé peníze podle množství nemovitostí. Lepší by podle něj bylo, aby se stropy fungoval tarif pro zranitelného zákazníka, který je efektivnější a pomůže pětině domácností. Podotýká, že tak postupují například v Británii.
Hampl považuje za problém, že „cvalík“, jakým je stát, neumí rychle, dobře a přesně cílit opatření, což ukázala už covidová pandemie. Politici se proto naučili, že jediné rychlé opatření je plošné rozdání peněz a snížení daní, a nic jiného nedělají. Zároveň ve sněmovně neexistuje rozpočtově odpovědná alternativa, zdůrazňuje.
Výše a chytřeji, říká o daních Prokop
Středula přitakává, že v Česku se nevedla realistická debata o veřejných financích. Sazba zdanění podle něj musí jít „jednoznačně nahoru“, jinak se Česko z dluhů nedostane. Za nespravedlivé odborový předák považuje, že daně podle něj platí hlavně zaměstnanci a senioři, zatímco ostatní si mohou odečítat z daní a podobně. Proto je přesvědčen, že je potřeba otevřít celou otázku daňového systému, například poměr mezi přímými a nepřímými daněmi.
Dnes je zatížena práce a spotřeba, ne zisky, kritizuje Středula. „Solidarita není žádná v tomto ohledu. Solidarita se projevuje v momentě ‚dejte nám‘. Socializovat ztráty a kapitalizovat zisky. To je cesta do pekel. Strany, které odsouhlasily snížení daní, vůbec nemyslí na to, co tím způsobily, a nemají cestu ven. Problém je fatální,“ upozorňuje.
Prokop souhlasí s tím, že daně se musí zvýšit zhruba na úroveň před rokem 2020. „Nemyslíme si, že to musí být všechno navrácením daně z příjmů u zaměstnanců,“ říká za svou odbornou skupinu v Národní ekonomické radě vlády. Za vhodné považuje zvýšit slevu na poplatníka a umožnit nízkopříjmovým, aby ji mohli čerpat. Rovněž je třeba sblížit danění živnostníků a zaměstnanců, zvýšit majetkové a kapitálové daně, jmenuje. „Mix musí být trochu chytřejší a výběr by měl být podobný jako před rokem 2020,“ říká k daním.
Středula: Česko nesmíme dělit na zemi pro bohaté a pro chudé
Hampl zároveň upozorňuje, že je potřeba se zabývat i výdajovou stranou rozpočtu, i když takové kroky přinášejí řádově menší úsporu než vyšší zdanění. Zmínil třeba změny v podpoře stavebních spoření či odlišnou valorizaci důchodů. „Bez ohledu na toto všechno jsme si téměř jistí, že bez změny daní se stejně k rovnováze nevrátíme a strukturální schodek stejně nebudeme schopni narovnávat,“ dodává.
Pokud ale vyšší daně dopadnou na část společnosti, která už nyní má problémy vyžít, bude to nespravedlivé, zdůrazňuje Středula. „Není možné, abychom nízkopříjmové a středněpříjmové zatížili dalším zdaněním a vysokopříjmové necháme v pohodě,“ říká a dodává: „Rozdělujeme Českou republiku na republiku pro bohaté a pro chudé. To musíme změnit, takovým způsobem to nejde dělat. Řekli jsme to už vládě Andreje Babiše, neudělal s tím vůbec nic. Já s tím budu otravovat tak dlouho, dokud se to nezrealizuje.“
„Při případném zvyšování daní bychom měli počítat dopady na nízkopříjmové skupiny. Paradox je, že všechny škrty daní neměly pořádně spočítané dopady. Vláda škrtá bez jakékoliv analýzy,“ podotýká Prokop s tím, že je potřeba vybírat i jinde než u zaměstnanců a je třeba také zavést progresi. Sociolog z PAQ Research zdůrazňuje, že škrty v daních nepomohly chudým regionům a nůžky se nadále rozevírají.
Krize zatemňují horizont
Ekonomická rada vlády podle něj nemůže spočítat vše, protože nemá všechna data, zevrubná analýza je proto na vládě, která má ministerský aparát. NERV navrhuje balík, který počítá s chytřejší valorizací důchodů, některých cílených dávek a rovněž zacílený úsporný tarif. Některé kroky zohledňuje už rozpočet na příští rok, doplňuje.
Hampl upozorňuje, že Evropa už dlouho jedná ve víru krátkodobých krizí, které zatemňují horizont a odsouvají dlouhodobá řešení, takže nikdo neví, jak se vrátit k zodpovědné politice. Všechny dlouhodobé úvahy zastiňují krátkodobé problémy, shrnuje.
Za hazard takový přístup považuje také Středula. „Nejdeme po tom, aby vláda padla. Ale vláda, jestli toto nezvládá, ať to udělá sama. Jestli nezvládá situaci a nezvládá řídit Českou republiku, ať to dá těm, kdo budou schopni to udělat. Třeba ze stejných stran jiní lidé,“ dodává.
