Zastropování cen energií

Řada dodavatelů energií již představila nové nabídky s nižšími cenami, pohybující se pod vládou stanoveným stropem. Dle resortu průmyslu je Česko na zimu připravené. Přispívá k tomu i stav tuzemských zásobníků, plné jsou z více než 97 procent. Ministerstvo také předpokládá, že lidé budou energiemi i nadále šetřit. Sezona by pak měla být levnější než ta minulá. Otázkou je ale cena centrálního tepla. Je možné, že teplárny využívající uhlí budou zdražovat.

Dodavatelé energií zlevňují, někteří od začátku září až o více než čtvrtinu. Další společnosti se pak na snižování cen chystají v následujících týdnech. Například společnost ČEZ v pátek představila nové ceníky platné od poloviny září. Většina dodavatelů už tak nabízí ceny pod nastavenými vládními stropy.

Desítkám až stovkám tisíc lidí hrozí od příštího roku skokové zdražení elektřiny a plynu. Jde o ty, kteří si loni zafixovali tehdy rekordní ceny energií na víc let. Letos je ještě chrání vládou stanovený strop, příští rok ale mohou platit i několikanásobně vyšší částky. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) chce, aby dodavatelé byli k těmto klientům vstřícnější.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu, za kterým stojí zejména neobvykle teplé počasí v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v závěru obchodování ztrácela 11,5 procenta na 64 eur (1535 korun) za megawatthodinu. Podle agentury DPA se tak dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2021.

Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

V novém roce přijde podle analytika a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra „náraz nespokojenosti“ kvůli cenám energií. Podle něj i přes zastropování budou nové zálohy pro mnoho lidí nemilým překvapením. Poradce premiéra a partner EY pro sektor energetiky střední a jihovýchodní Evropy Blahoslav Němeček upozornil, že mnozí budou mít ještě v průběhu příštího roku zafixované ceny. Oba se shodli na tom, že vláda již nemůže dále snižovat cenový strop. Oba byli hosty Otázek Václava Moravce.

Vysoké ceny energií tvrdě dopadají nejen na domácnosti, ale také například na sportovní spolky a svazy. Starostka České obce sokolské Hana Moučková v úterních Událostech, komentářích řekla, že čtvrtina zástupců tělocvičných jednot vnímá současnou situaci jako ohrožující. Předseda Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl doplnil, že problémem je i přebujelá byrokracie.

Pražská energetika (PRE) od ledna příštího roku zdraží dodávky elektřiny a plynu. Většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny, oproti současnosti si tak průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně. Společnost zároveň u silové elektřiny sjednotí cenové úrovně u vysokého a nízkého tarifu, rozdílné u nich zůstanou jen distribuční poplatky, informovalo v úterý PRE. Firma je se svými více než 820 tisíci odběrnými místy třetím největším dodavatelem elektřiny v Česku. Zdražení elektřiny chystají od příštího roku i další dodavatelé.

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje.

Ve sněmovně se v úterý v podvečer sešli zástupci koaličních stran k jednání o finální podobě daně z mimořádných zisků bank, energetických firem, rafinérií a těžařů. Očekávala se dohoda o sazbě na další roky, ale i vymezení okruhu dotčených firem. Některé koaliční strany by totiž chtěly parametry takzvané válečné daně, s nimiž přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pozměnit. Ani po několika hodinách se ale zástupci koaličních stran nedokázali na finální podobě daně dohodnout. Další schůzka se má podle informací ČT konat v pátek.

Zastropování cen energií má pomoci domácnostem, ale i veřejným institucím nebo menším podnikům se zdražováním elektřiny a plynu. Vztahuje se na rok 2023 a tato pomoc tak nahradí původně plánovaný příspěvek z úsporného tarifu. Parlament letos v září nejprve schválil novelu energetického zákona, následně vláda v říjnu stanovila pravidla a parametry zastropování ve svém nařízení.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.