Ve sněmovně se v úterý v podvečer sešli zástupci koaličních stran k jednání o finální podobě daně z mimořádných zisků bank, energetických firem, rafinérií a těžařů. Očekávala se dohoda o sazbě na další roky, ale i vymezení okruhu dotčených firem. Některé koaliční strany by totiž chtěly parametry takzvané válečné daně, s nimiž přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pozměnit. Ani po několika hodinách se ale zástupci koaličních stran nedokázali na finální podobě daně dohodnout. Další schůzka se má podle informací ČT konat v pátek.
Pro víc bank či s jinou sazbou. Koalice se nedohodla na finální podobě válečné daně
Události, komentáře: Koalice dál jedná o podobě mimořádné daně (zdroj: ČT24)
Že mnohahodinové jednání o parametrech takzvané windfall tax nepřineslo napříč koaličními stranami shodu, potvrdil v úterních Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Konkrétně ale nechtěl říct, na čem se zástupci vládních stran zasekli, pouze ujistil, že jednání dál probíhají.
Poslanec za ANO Patrik Nacher si myslí, že by bylo lepší, pokud by koalice legislativu týkající se daně z mimořádných zisků předkládala jako vládní návrh, který by například prošel připomínkovým řízením a třemi čteními v samotné sněmovně, což by dalo opozici dost času k zaujetí stanoviska. „A je to jasné, přehledné, transparentní – pro politiky, novináře i pro ty firmy,“ uvedl Nacher. Nyní podle něj „vzniká guláš“ a není jasné, jak bude mimořádná daň vypadat.
„Očekával bych, že (na tom) bude ve vládní koalici shoda, že bude debata s opozicí,“ zmínil Nacher. Připomněl, že smršť pozměňovacích návrhů zahýbala i s cenami akcií na burze. On osobně by navíc rozlišoval i podle velikosti bank.
Jiný způsob nezbyl, tvrdí Michálek
„My bychom velmi rádi šli cestou vládního návrhu, ale bylo to právě hnutí ANO, které nám dalo vědět, že pokud bychom to předložili takto, tak by projednávání vetovalo a zpomalovalo. Takže nám jako koalici nezbyl jiný způsob, než jít cestou pozměňovacího návrhu,“ tvrdí Michálek.
Daň z mimořádných zisků má platit od 1. ledna příštího roku a její sazba má být na šedesáti procentech. V této výši ji Stanjura chce nechat nejen pro příští rok, ale i v letech 2024 a 2025. TOP 09 ale chce, aby daň v letech 2024 a 2025 klesla na procent čtyřicet.
Vládní koalice se pře i o to, kolika bank se má daň týkat. Stanjura ji chce pro šest největších českých bank. S tím ale nesouhlasí pro změnu Piráti a navrhují okruh mimořádně zdaněných finančních institucí rozšířit.
„Když se ta daň má platit, tak by bylo vhodnější, aby ji platily všechny banky, nebo jejich drtivá část. Myslíme si, že udělit několika bankám, které jsou poměrně velké, výjimku, aby daň neplatily a neodváděly tak solidárně peníze do státního rozpočtu, by mohlo být hodnoceno jako neústavní,“ řekl pro ČT už dříve Michálek.
Daň z mimořádných zisků má podle koaličních politiků v příštím roce přinést do státního rozpočtu 85 miliard korun, z nichž chce vláda zaplatit zastropování cen energií.
Pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku předložil ve sněmovně nedávno také Marek Benda (ODS). Týkal se snížení zdanění loterijních společností. V úterý večer ale Benda pro ČT uvedl, že v pátek svůj návrh stáhne a že se koalice k tématu zdanění hazardu vrátí v příštím roce. Zároveň potvrdil, že koalici se navzdory dlouhému jednání nepodařilo najít shodu na konečných parametrech daně z mimořádných zisků.