Vláda chystá zastropování cen energií i pro velké firmy. Náklady budou až 50 miliard, řekl Stanjura

Nahrávám video
Události: Stanjura o pomoci s cenami energií velkým firmám
Zdroj: ČT24

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

„Podle mě není žádná jiná možnost. Předpokládám, že se v rámci vlády shodneme poměrně rychle, pokud se ukáže, že to evropské řešení na zastropování cen energií pro velké firmy není možné,“ uvedl Stanjura.

„Dvě třetiny našich členů mají energie zastropované do konce letošního roku. Ale od začátku příštího roku je to pouze dvacet procent. To znamená, že na přijetí takového opatření, které by firmám pomohlo, je skutečně nejvyšší čas,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečné nastavení zastropování cen energií i pro velké firmy určí svým nařízení vláda. Podle šéfa státní kasy má být o jeho podobě jasno nejpozději během měsíce. „Samozřejmě je to opět program, kdy musíme napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a musíme ho notifikovat u Evropské komise,“ řekl k tomu koncem minulého týdne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Právě výše ceny se ale, podobně jako u zastropování pro domácnosti a menší podniky, nelíbí opozici, která vládu k určení maximálních cen také vyzývala. „Musí to být na stejné úrovni jako budou zastropovávat v Německu. Tam to chtějí udělat na úrovni 130 euro za megawatthodinu, což je 3250 korun. Jedná se o silovou elektřinu. Náš požadavek je jasný – na stejné úrovni, tedy žádných šest tisíc korun,“ míní místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Donutí ceny energií firmy k odchodu?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna z dlouhodobého hlediska nemůže evropský průmysl pracovat s takto vysokými cenami jako nyní. „Hrozilo by, že některé sektory, jako například chemie, slévárenství, ale i výroba bateriových článků, by se kompletně odstěhovaly z Evropy,“ upozornil.

To potvrzují i výrobci gramodesek GZ Media. Už nyní se obávají, že nebudou moci konkurovat zemím, kde jsou energie výrazně levnější. Firma je největším výrobcem vinylových desek na světě. A také jedním z největších odběratelů plynu na Berounsku. „Plyn je pro nás naprosto zásadní komoditou. Nevylisujeme žádnou desku, aniž bychom měli páru. A páru vyrábíme tak, že spalujeme plyn,“ popsal generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Zatímco loni platili za plyn čtrnáct euro za megawatthodinu, letos to bylo v některých měsících až tři sta euro, což byl například v srpnu nárůst o dva tisíce procent. „V průměru se bavíme o vysokých stovkách procent, třeba 800, 900 procent. Průměrná částka bude o dvacet milionů měsíčně víc,“ vyčíslil Štěrba.

Jednání v horní komoře

Veškeré náklady spojené s cenovým stropem chce vláda pokrýt daní z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a také výnosem speciálního unijního odvodu energetických firem. Opozice ale považuje opatření za složitá, navíc podle ní nemusí stačit.

Omezení cen pro velké firmy má vládě umožnit jeden z pozměňovacích návrhů novely energetického zákona. Tu, stejně jako daňový balíček obsahující daň z mimořádných zisků, bude v úterý projednávat senátní hospodářský výbor. Ve středu dopoledne pak bude obě předlohy posuzovat ještě ústavně-právní výbor horní komory.

Ve čtvrtek se pak nad zákony sejde celé plénum. Schůze Senátu začne ve tři odpoledne a coby první bod je na programu novela, která zahrnuje zmíněný odvod bank nebo energetických, těžebních a petrochemických firem. Právě jeho výnos má pomoct s náklady na takzvané zastropování cen.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) předpokládá, že se najde potřebná většina ke schválení novely. Připomněl ale, že mimořádnou daň kabinet do zákona vložil pozměňovacím návrhem. „V tomto směru skutečně windfall tax nebude vnímána pozitivně, z pohledu toho, jak vznikla ta definitivní podoba. Ale v současné době záleží na rychlosti. Záleží, abychom měli prostředky pro to, abychom mohli pomáhat s vysokými cenami energií občanům,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie odložila část bitcoinové kauzy týkající se vrácení techniky Jiřikovskému

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet měl na konci února schodek 16,9 miliardy korun. Ovlivnilo ho provizorium

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.
před 9 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Nevíme, jak se vrátíme,“ říká turistka uvázlá v Ománu. Repatriační jsou jen některé lety

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.
před 10 hhodinami

Bude slunečno, teploty vystoupají až na šestnáct stupňů

Česko čeká slunečný týden bez srážek, denní teploty mohou vystoupat až k šestnácti stupňům Celsia. Noční teploty se ale budou držet kolem nuly. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 15 hhodinami
Načítání...