Vláda chystá zastropování cen energií i pro velké firmy. Náklady budou až 50 miliard, řekl Stanjura

7 minut
Události: Stanjura o pomoci s cenami energií velkým firmám
Zdroj: ČT24

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

„Podle mě není žádná jiná možnost. Předpokládám, že se v rámci vlády shodneme poměrně rychle, pokud se ukáže, že to evropské řešení na zastropování cen energií pro velké firmy není možné,“ uvedl Stanjura.

„Dvě třetiny našich členů mají energie zastropované do konce letošního roku. Ale od začátku příštího roku je to pouze dvacet procent. To znamená, že na přijetí takového opatření, které by firmám pomohlo, je skutečně nejvyšší čas,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečné nastavení zastropování cen energií i pro velké firmy určí svým nařízení vláda. Podle šéfa státní kasy má být o jeho podobě jasno nejpozději během měsíce. „Samozřejmě je to opět program, kdy musíme napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a musíme ho notifikovat u Evropské komise,“ řekl k tomu koncem minulého týdne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Právě výše ceny se ale, podobně jako u zastropování pro domácnosti a menší podniky, nelíbí opozici, která vládu k určení maximálních cen také vyzývala. „Musí to být na stejné úrovni jako budou zastropovávat v Německu. Tam to chtějí udělat na úrovni 130 euro za megawatthodinu, což je 3250 korun. Jedná se o silovou elektřinu. Náš požadavek je jasný – na stejné úrovni, tedy žádných šest tisíc korun,“ míní místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Donutí ceny energií firmy k odchodu?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna z dlouhodobého hlediska nemůže evropský průmysl pracovat s takto vysokými cenami jako nyní. „Hrozilo by, že některé sektory, jako například chemie, slévárenství, ale i výroba bateriových článků, by se kompletně odstěhovaly z Evropy,“ upozornil.

To potvrzují i výrobci gramodesek GZ Media. Už nyní se obávají, že nebudou moci konkurovat zemím, kde jsou energie výrazně levnější. Firma je největším výrobcem vinylových desek na světě. A také jedním z největších odběratelů plynu na Berounsku. „Plyn je pro nás naprosto zásadní komoditou. Nevylisujeme žádnou desku, aniž bychom měli páru. A páru vyrábíme tak, že spalujeme plyn,“ popsal generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Zatímco loni platili za plyn čtrnáct euro za megawatthodinu, letos to bylo v některých měsících až tři sta euro, což byl například v srpnu nárůst o dva tisíce procent. „V průměru se bavíme o vysokých stovkách procent, třeba 800, 900 procent. Průměrná částka bude o dvacet milionů měsíčně víc,“ vyčíslil Štěrba.

Jednání v horní komoře

Veškeré náklady spojené s cenovým stropem chce vláda pokrýt daní z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a také výnosem speciálního unijního odvodu energetických firem. Opozice ale považuje opatření za složitá, navíc podle ní nemusí stačit.

Omezení cen pro velké firmy má vládě umožnit jeden z pozměňovacích návrhů novely energetického zákona. Tu, stejně jako daňový balíček obsahující daň z mimořádných zisků, bude v úterý projednávat senátní hospodářský výbor. Ve středu dopoledne pak bude obě předlohy posuzovat ještě ústavně-právní výbor horní komory.

Ve čtvrtek se pak nad zákony sejde celé plénum. Schůze Senátu začne ve tři odpoledne a coby první bod je na programu novela, která zahrnuje zmíněný odvod bank nebo energetických, těžebních a petrochemických firem. Právě jeho výnos má pomoct s náklady na takzvané zastropování cen.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) předpokládá, že se najde potřebná většina ke schválení novely. Připomněl ale, že mimořádnou daň kabinet do zákona vložil pozměňovacím návrhem. „V tomto směru skutečně windfall tax nebude vnímána pozitivně, z pohledu toho, jak vznikla ta definitivní podoba. Ale v současné době záleží na rychlosti. Záleží, abychom měli prostředky pro to, abychom mohli pomáhat s vysokými cenami energií občanům,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 4 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 1 hhodinou

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...