Vláda chystá zastropování cen energií i pro velké firmy. Náklady budou až 50 miliard, řekl Stanjura

Nahrávám video

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

„Podle mě není žádná jiná možnost. Předpokládám, že se v rámci vlády shodneme poměrně rychle, pokud se ukáže, že to evropské řešení na zastropování cen energií pro velké firmy není možné,“ uvedl Stanjura.

„Dvě třetiny našich členů mají energie zastropované do konce letošního roku. Ale od začátku příštího roku je to pouze dvacet procent. To znamená, že na přijetí takového opatření, které by firmám pomohlo, je skutečně nejvyšší čas,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečné nastavení zastropování cen energií i pro velké firmy určí svým nařízení vláda. Podle šéfa státní kasy má být o jeho podobě jasno nejpozději během měsíce. „Samozřejmě je to opět program, kdy musíme napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a musíme ho notifikovat u Evropské komise,“ řekl k tomu koncem minulého týdne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Právě výše ceny se ale, podobně jako u zastropování pro domácnosti a menší podniky, nelíbí opozici, která vládu k určení maximálních cen také vyzývala. „Musí to být na stejné úrovni jako budou zastropovávat v Německu. Tam to chtějí udělat na úrovni 130 euro za megawatthodinu, což je 3250 korun. Jedná se o silovou elektřinu. Náš požadavek je jasný – na stejné úrovni, tedy žádných šest tisíc korun,“ míní místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Donutí ceny energií firmy k odchodu?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna z dlouhodobého hlediska nemůže evropský průmysl pracovat s takto vysokými cenami jako nyní. „Hrozilo by, že některé sektory, jako například chemie, slévárenství, ale i výroba bateriových článků, by se kompletně odstěhovaly z Evropy,“ upozornil.

To potvrzují i výrobci gramodesek GZ Media. Už nyní se obávají, že nebudou moci konkurovat zemím, kde jsou energie výrazně levnější. Firma je největším výrobcem vinylových desek na světě. A také jedním z největších odběratelů plynu na Berounsku. „Plyn je pro nás naprosto zásadní komoditou. Nevylisujeme žádnou desku, aniž bychom měli páru. A páru vyrábíme tak, že spalujeme plyn,“ popsal generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Zatímco loni platili za plyn čtrnáct euro za megawatthodinu, letos to bylo v některých měsících až tři sta euro, což byl například v srpnu nárůst o dva tisíce procent. „V průměru se bavíme o vysokých stovkách procent, třeba 800, 900 procent. Průměrná částka bude o dvacet milionů měsíčně víc,“ vyčíslil Štěrba.

Jednání v horní komoře

Veškeré náklady spojené s cenovým stropem chce vláda pokrýt daní z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a také výnosem speciálního unijního odvodu energetických firem. Opozice ale považuje opatření za složitá, navíc podle ní nemusí stačit.

Omezení cen pro velké firmy má vládě umožnit jeden z pozměňovacích návrhů novely energetického zákona. Tu, stejně jako daňový balíček obsahující daň z mimořádných zisků, bude v úterý projednávat senátní hospodářský výbor. Ve středu dopoledne pak bude obě předlohy posuzovat ještě ústavně-právní výbor horní komory.

Ve čtvrtek se pak nad zákony sejde celé plénum. Schůze Senátu začne ve tři odpoledne a coby první bod je na programu novela, která zahrnuje zmíněný odvod bank nebo energetických, těžebních a petrochemických firem. Právě jeho výnos má pomoct s náklady na takzvané zastropování cen.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) předpokládá, že se najde potřebná většina ke schválení novely. Připomněl ale, že mimořádnou daň kabinet do zákona vložil pozměňovacím návrhem. „V tomto směru skutečně windfall tax nebude vnímána pozitivně, z pohledu toho, jak vznikla ta definitivní podoba. Ale v současné době záleží na rychlosti. Záleží, abychom měli prostředky pro to, abychom mohli pomáhat s vysokými cenami energií občanům,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 1 hhodinou

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
13:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
16:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
10:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 7 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 8 hhodinami
Načítání...