Vláda chystá zastropování cen energií i pro velké firmy. Náklady budou až 50 miliard, řekl Stanjura

7 minut
Události: Stanjura o pomoci s cenami energií velkým firmám
Zdroj: ČT24

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

„Podle mě není žádná jiná možnost. Předpokládám, že se v rámci vlády shodneme poměrně rychle, pokud se ukáže, že to evropské řešení na zastropování cen energií pro velké firmy není možné,“ uvedl Stanjura.

„Dvě třetiny našich členů mají energie zastropované do konce letošního roku. Ale od začátku příštího roku je to pouze dvacet procent. To znamená, že na přijetí takového opatření, které by firmám pomohlo, je skutečně nejvyšší čas,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečné nastavení zastropování cen energií i pro velké firmy určí svým nařízení vláda. Podle šéfa státní kasy má být o jeho podobě jasno nejpozději během měsíce. „Samozřejmě je to opět program, kdy musíme napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a musíme ho notifikovat u Evropské komise,“ řekl k tomu koncem minulého týdne ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Právě výše ceny se ale, podobně jako u zastropování pro domácnosti a menší podniky, nelíbí opozici, která vládu k určení maximálních cen také vyzývala. „Musí to být na stejné úrovni jako budou zastropovávat v Německu. Tam to chtějí udělat na úrovni 130 euro za megawatthodinu, což je 3250 korun. Jedná se o silovou elektřinu. Náš požadavek je jasný – na stejné úrovni, tedy žádných šest tisíc korun,“ míní místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Donutí ceny energií firmy k odchodu?

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Martina Jahna z dlouhodobého hlediska nemůže evropský průmysl pracovat s takto vysokými cenami jako nyní. „Hrozilo by, že některé sektory, jako například chemie, slévárenství, ale i výroba bateriových článků, by se kompletně odstěhovaly z Evropy,“ upozornil.

To potvrzují i výrobci gramodesek GZ Media. Už nyní se obávají, že nebudou moci konkurovat zemím, kde jsou energie výrazně levnější. Firma je největším výrobcem vinylových desek na světě. A také jedním z největších odběratelů plynu na Berounsku. „Plyn je pro nás naprosto zásadní komoditou. Nevylisujeme žádnou desku, aniž bychom měli páru. A páru vyrábíme tak, že spalujeme plyn,“ popsal generální ředitel GZ Media Michal Štěrba.

Zatímco loni platili za plyn čtrnáct euro za megawatthodinu, letos to bylo v některých měsících až tři sta euro, což byl například v srpnu nárůst o dva tisíce procent. „V průměru se bavíme o vysokých stovkách procent, třeba 800, 900 procent. Průměrná částka bude o dvacet milionů měsíčně víc,“ vyčíslil Štěrba.

Jednání v horní komoře

Veškeré náklady spojené s cenovým stropem chce vláda pokrýt daní z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, a také výnosem speciálního unijního odvodu energetických firem. Opozice ale považuje opatření za složitá, navíc podle ní nemusí stačit.

Omezení cen pro velké firmy má vládě umožnit jeden z pozměňovacích návrhů novely energetického zákona. Tu, stejně jako daňový balíček obsahující daň z mimořádných zisků, bude v úterý projednávat senátní hospodářský výbor. Ve středu dopoledne pak bude obě předlohy posuzovat ještě ústavně-právní výbor horní komory.

Ve čtvrtek se pak nad zákony sejde celé plénum. Schůze Senátu začne ve tři odpoledne a coby první bod je na programu novela, která zahrnuje zmíněný odvod bank nebo energetických, těžebních a petrochemických firem. Právě jeho výnos má pomoct s náklady na takzvané zastropování cen.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) předpokládá, že se najde potřebná většina ke schválení novely. Připomněl ale, že mimořádnou daň kabinet do zákona vložil pozměňovacím návrhem. „V tomto směru skutečně windfall tax nebude vnímána pozitivně, z pohledu toho, jak vznikla ta definitivní podoba. Ale v současné době záleží na rychlosti. Záleží, abychom měli prostředky pro to, abychom mohli pomáhat s vysokými cenami energií občanům,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel: Je legitimní Babiše žádat, aby veřejnosti představil řešení střetu zájmů

Prezident Petr Pavel vnímá jako legitimní žádat po pravděpodobném budoucím předsedovi vlády a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby nyní veřejnosti řekl, jakým způsobem vyřeší střet zájmů. Uvedl to při pondělní návštěvě Karlovarského kraje. Bylo by dobře, aby lidé od svého možného budoucího premiéra slyšeli, že nebude ve střetu zájmů a bude fungovat ve prospěch Česka bez konfliktu se zákonem, sdělila hlava státu.
před 45 mminutami

Policie stíhá v kauze Motol první firmu, Pragoperun FNM, píší Seznam Zprávy

Policie rozšířila stíhání v kauze motolské nemocnice o první firmu. Obvinění z korupce a z praní špinavých peněz čelí Pragoperun FNM, která nemocnici prala prádlo, napsal v pondělí server Seznam Zprávy. Kriminalisté v případu úplatků od nemocničních dodavatelů i nadále stíhají osmnáct lidí včetně někdejšího ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka a jeho bývalého náměstka Pavla Budinského.
před 2 hhodinami

Nová zelená úsporám uzavírá příjem žádostí o dotace

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Letos se příjem žádostí spustil dvacátého února a měl původně trvat přesně rok.
před 4 hhodinami

Rusko uložilo Češce v nepřítomnosti 13 let za účast v bojích na Ukrajině

Ruský soud uložil Češce v nepřítomnosti třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality. Podle tvrzení ruského soudu Češka působila u ukrajinské dronové jednotky. Mluvčí českého resortu zahraničí Daniel Drake sdělil, že úřad věnuje případu soustředěnou pozornost.
před 4 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
před 5 hhodinami

Hlubuček podle bývalého ředitele DPP nebyl členem zločinecké skupiny

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali volbu nového šéfa sněmovny

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbě předsedy Poslanecké sněmovny, sundání ukrajinské vlajky z budovy dolní komory nebo zastoupení mladé generace v politice. Pořad se věnoval také plánu odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska či sporům o název stanice Olbrachtova připravované linky pražského metra D. Diskuse se účastnili jazykovědec Karel Oliva, někdejší politik Jiří Dolejš, spisovatelka Markéta Lukášková, novinář Dalibor Balšínek a komentátor Petros Michopulos. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
před 11 hhodinami
Načítání...