Velké firmy mohou od úterý žádat ministerstvo průmyslu a obchodu o dotace, které jim mají kompenzovat zvýšené náklady na energie. Stát podnikům plánuje rozdělit až třicet miliard korun. Žádosti mohou firmy podávat prostřednictvím informačního systému ministerstva. Příjem žádostí skončí 31. ledna příštího roku. Pomoc české vlády firmám v objemu 1,23 miliardy eur, tedy 30 miliard korun, schválila i Evropská komise.
Podpora se týká velkých podniků, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí. „V případě plynu pak jde o velké firmy, jejichž roční odběr převyšuje 630 megawatthodin,“ uvedl počátkem listopadu náměstek pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický.
„Česká ekonomika je nejprůmyslovější ekonomikou v celé Evropské unii, těch energeticky velmi náročných provozů má více než kdokoliv jiný. Poptávka bude velmi vysoká a my předpokládáme, že i za těchto striktně stanovených podmínek se přihlásí několik tisíc firem,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Pomoc kritizuje opozice. Podle ní hrozí propouštění i krachy firem. „Je třeba společně se dohodnout s Německem a udělat tlak na Evropskou komisi, abychom měli stejné podmínky jako Německo. To znamená zastropování cen elektřiny i plynu pro velké společnosti,“ myslí si Karel Havlíček (ANO).
Kolik firem by mohlo o pomoc státu požádat, zatím náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) neví. „Pokud shrnu základní parametry, tak do dočasného krizového rámce půjde třicet miliard korun. Nárok na něj mají všechny firmy mimo ty, které spadají pod zastropování cen energií,“ sdělil ve vysílání ČT24.
Původní návrh na pomoc firmám počítal jenom se zpracovatelským průmyslem, následně byl ale rozšířen plošně. „Dojde zde ke dvojímu rozdělení, a to na energeticky náročné podniky a ty ostatní. Energeticky náročné podniky budou mít nárok až na dvě stě milionů korun, pokud prokážou, že jsou v provozní ztrátě,“ vysvětlil Třešňák.
Schválených třicet miliard korun je podle náměstka pro rok 2022. „Vláda a ministerstvo jsou aktivní při projednávání v rámci Rady Evropské unie a v tlaku na Evropskou komisi na to, aby byl tento rámec rozšířen i na další období, tedy rok 2023,“ uvedl.
Změna dočasného krizového rámce Evropskou komisí umožňuje i další formy pomoci. Třešňák řekl, že o dalších možnostech bude ministerstvo s jednotlivými svazy ještě jednat.
Obří pomoc německé ekonomice
Například Německo se ale chystá napumpovat do ekonomiky až dvě stě miliard eur, což se nelíbí ostatním členským zemím EU. Obávají se, že kvůli takto rozsáhlé pomoci v Německu budou firmy v ostatních zemích strádat. „Stále je to ve fázi nějakého návrhu. Navíc to není plošné, je to skutečně vyseknuto velmi sektorově. Pravděpodobně se to nebude líbit ani Evropské komisi,“ sdělil Třešňák. Doufá, že o tomto kroku se ještě na evropské úrovni bude jednat.
„Naší prioritou je, aby skutečně evropský průmysl měl nastavená rovná pravidla napříč celou Evropou a nikdo se nevychyloval nějakým významným způsobem,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Třešňák také připomněl, že na evropské půdě se zatím neuvažuje o tom, že by se energie zastropovaly i velkým firmám. „Je to proto, že to evropská pravidla neumožňovala. Pokud se ta debata otevře, bude to možná jeden z dalších nástrojů pro příští rok. Nicméně tak, jak je dočasný krizový rámec navržen pro rok 2022, je to skutečně provozní podpora podnikům,“ vysvětlil.
Přichází pomoc pozdě?
Prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Vladimír Budinský řekl, že pomoc od státu přichází „trošku po dvanácté“. Míní však, že je lepší pomoc taková než žádná.
„My jsme ale upozorňovali, že už rok jsou ceny vysoké. Veřejnost si toho všimla s pádem Bohemia Energy. Politici si toho všimli až v srpnu, kdy ceny elektřiny vyskočily na tisíc euro za megawatthodinu,“ uvedl.
Pomoc velkým firmám, která nyní přichází, je podle Budínského jakousi náplastí na to, že letošní rok musely zvládat ze svých rezerv. Nyní je však bude zajímat zejména rok příští. Myslí si také, že společnosti, které nyní o dotaci požádají, dostanou peníze fyzicky až v příštím roce. „Jsou firmy, které ještě rezervy mají, ale jsou i takové, které už žijí ze dne na den. Nemusí tak ty dva až tři měsíce vydržet,“ upozornil.
Budinský řekl, že současná situace může být jakýmsi impulzem pro to, aby firmy začaly více šetřit, případně investovat do inovací. „Něco podobného se stalo v roce 2009, kdy nastaly obrovské inovace. Toto ale není krize, která pravděpodobně odezní za pár kvartálů. Toto je velká změna, která znamená, že možná bude nutné dojít k celkové transformaci české ekonomiky, která je pořád ještě energeticky a materiálově hodně náročná,“ upozornil.
Budinský také připomněl, že se snaží vyjednat zastropování cen energií i pro velké firmy. Myslí si, že bez toho situaci řešit nepůjde. „Ta věc se vyvíjí. Teď sledujeme, že mnohé země Evropské unie takové projekty připravují. V Německu se proslýchá, že by s něčím takovým měli přijít už v pátek. Myslím, že v EU se teď hraje o to, kdo bude první,“ řekl v reakci na Třešňáka, který uvedl, že o zastropování cen se zatím v Evropě neuvažuje.
Třicet miliard korun je příliš málo, myslí si Tramba
„Určitě lepší, že pomoc (pro velké podniky) přišla teď než později,“ myslí si redaktor Ekonomického deníku David Tramba. Obává se však, že objem peněz nebude dostatečný. „Přece jen ti velcí zákazníci spotřebují většinu elektřiny, přes šedesát procent. Když je pro ně připraveno třicet miliard korun, tak se obávám, že to je příliš málo, aby jim to nějak výrazněji pomohlo,“ podotýká.
„Obávám se ale, že problémem budou limity, které nastavila Evropská unie. Ty jsou v případě velkých odběratelů, zejména těch soukromých, velmi přísné,“ dodává redaktor. „Chemičky, výrobci různých hnojiv, obor hutnictví, metalurgie – tam jsou spotřeby energie enormní. Tam se to podle nových cen vyšplhá až do miliard korun ročně a obávám se, že ta pomoc vzhledem k nastaveným limitům nepomůže.“
Pokud by došlo k zastropování cen energií pro velké podniky, stát by to podle Tramby vyšlo na dalších 150 miliard korun. „To se obávám, že stát nesežene. (…) Asi by nás museli o to více zadlužit,“ soudí.
Pomoc vlády schválila Evropská komise
Pomoc české vlády velkým firmám zasaženým růstem cen energií schválila v úterý Evropská komise. „Česká ekonomika byla zvláště tvrdě zasažena současnou geopolitickou krizí a souvisejícím růstem cen energií,“ uvedla místopředsedkyně EK odpovědná za dohled nad pravidly hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová.
Příspěvky pro firmy nesmějí podle Komise přesáhnout třicet procent uznatelných nákladů. V případě energeticky náročných podniků pak jde až o sedmdesát procent. Mezi takové firmy podle EK patří těžební či metalurgické společnosti, chemičky, sklárny, textilky a další.
