Příští rok nevidím optimisticky, říká k ekonomické situaci Jiří Belinger. Výzvy pro firmy budou značné, míní David Havlíček

Nahrávám video
Události, komentáře: Vývoj ekonomiky mírně překonal očekávání
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

„Zlepšovat se to bude asi pomalu, příští rok nevidím příliš optimisticky. Firmy jsou zatíženy vysokými náklady zejména na energie. Naše firmy, zejména malé a střední, jsou prvovýrobci a výrobci dílů, kde je vysoká energetická náročnost,“ uvedl Belinger.

Situace nebude jednoduchá, souhlasí Dědek. „Ono se propojuje více aspektů. Samozřejmě jedna věc je růst cen energií. Na druhou stranu v těch výrobách s vyšší přidanou hodnotou hodně hýbe trhem například nedostatek čipů a někde i dříve vzniklé problémy,“ podotkl s tím, že vše zlé však může být k něčemu i dobré. „Jestliže se ekonomická situace zhorší, může to podnikatelský svět pročistit“.

„Já bych nevytrhával jedno číslo, informaci o HDP, z nějakého dlouhodobého kontextu… Vidíme, že ekonomika určitým způsobem zpomaluje. Sice asi mírněji, než jsme očekávali, ale výzvy pro české firmy budou značné,“ myslí si Havlíček. „Je tu celá řada nejistot, které mohou ovlivnit budoucí vývoj v příštím roce,“ dodal.

Poptávka domácností klesá

Klesá také poptávka domácností, až o tři procenta. O to na jednu stranu České národní bance šlo, jelikož to bude brzdit inflaci, na druhou stranu to může znamenat problém pro firmy. „Určité zpomalení spotřebitelské poptávky je v období inflace, kterou zažíváme, zcela logické. Domácnosti tak omezují své zbytné výdaje, náklady, které mít nemusí, takže to přispívá k tomu, že inflace se postupně snižuje. Vidíme, že trend se láme, což může být pro ekonomiku jako celek pozitivní,“ okomentoval Havlíček. Z dlouhodobého horizontu to podle něj však problematické být může.

Členka NERV Helena Horská říká, že současná čísla naznačují, že recese by mohla být mělká. S tím souhlasí i Havlíček, nejistoty jsou podle něj ale velké. „Za celých třicet let České republiky toto může být největší výzva, před kterou stojíme. (…) Můžeme predikovat, že recese bude mělčí, kratší… Ale nyní se to predikuje velmi obtížně,“ doplnil.

Velkým problémem je dle Belingera „růst vstupů pro výrobu, a tím pádem navyšující se ceny produktů jako takových“. Propad na domácím trhu je dle něj zatím poměrně nízký. „Je to v desetinách procent, nebo pár procent, to se nedá říci, že by  ekonomiku firem příliš ovlivnilo,“ podotkl.

Nastavení cenových stropů energií

Vládou garantované cenové stropy energií jsou podle Belingera posazeny vysoko. „Když vidíte, jak lidé jezdí nakupovat do Polska, do Německa, kamkoliv okolo, je vidět, že tam jsou ty ceny nižší. (…) Jsou nižší, protože tamní výrobci prodávající na domácím trhu mají nižší vstupy a nižší daně. Tím pádem mají i nižší cenu produktu,“ uvedl.

„Pro společnosti je velmi problematická zejména nejistota, kolik vlastně budou náklady pro jejich vstupy, aby si výrobky nacenili a tak dále,“ souhlasí Havlíček. Podle něj je také stěžejní, aby došlo na celoevropské úrovni mezi státy k dohodě na cenových stropech energií. „Aby byly stejné a nevznikala konkurence mezi firmami“.

„Rada ministrů pro energetiku by měla proběhnout 13. prosince, kde by v ideálním případě mohlo dojít k dohodě, že stropy budou stejné pro všechny státy,“ doplnil Havlíček. Kdyby k tomu nedošlo, česká vláda má podle něj variantu B. „Tedy nějaké národní řešení, zejména tedy pro velké společnosti, které ještě zastropovanou cenu elektřiny a plynu nemají“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 9 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...