Příští rok nevidím optimisticky, říká k ekonomické situaci Jiří Belinger. Výzvy pro firmy budou značné, míní David Havlíček

Nahrávám video

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

„Zlepšovat se to bude asi pomalu, příští rok nevidím příliš optimisticky. Firmy jsou zatíženy vysokými náklady zejména na energie. Naše firmy, zejména malé a střední, jsou prvovýrobci a výrobci dílů, kde je vysoká energetická náročnost,“ uvedl Belinger.

Situace nebude jednoduchá, souhlasí Dědek. „Ono se propojuje více aspektů. Samozřejmě jedna věc je růst cen energií. Na druhou stranu v těch výrobách s vyšší přidanou hodnotou hodně hýbe trhem například nedostatek čipů a někde i dříve vzniklé problémy,“ podotkl s tím, že vše zlé však může být k něčemu i dobré. „Jestliže se ekonomická situace zhorší, může to podnikatelský svět pročistit“.

„Já bych nevytrhával jedno číslo, informaci o HDP, z nějakého dlouhodobého kontextu… Vidíme, že ekonomika určitým způsobem zpomaluje. Sice asi mírněji, než jsme očekávali, ale výzvy pro české firmy budou značné,“ myslí si Havlíček. „Je tu celá řada nejistot, které mohou ovlivnit budoucí vývoj v příštím roce,“ dodal.

Poptávka domácností klesá

Klesá také poptávka domácností, až o tři procenta. O to na jednu stranu České národní bance šlo, jelikož to bude brzdit inflaci, na druhou stranu to může znamenat problém pro firmy. „Určité zpomalení spotřebitelské poptávky je v období inflace, kterou zažíváme, zcela logické. Domácnosti tak omezují své zbytné výdaje, náklady, které mít nemusí, takže to přispívá k tomu, že inflace se postupně snižuje. Vidíme, že trend se láme, což může být pro ekonomiku jako celek pozitivní,“ okomentoval Havlíček. Z dlouhodobého horizontu to podle něj však problematické být může.

Členka NERV Helena Horská říká, že současná čísla naznačují, že recese by mohla být mělká. S tím souhlasí i Havlíček, nejistoty jsou podle něj ale velké. „Za celých třicet let České republiky toto může být největší výzva, před kterou stojíme. (…) Můžeme predikovat, že recese bude mělčí, kratší… Ale nyní se to predikuje velmi obtížně,“ doplnil.

Velkým problémem je dle Belingera „růst vstupů pro výrobu, a tím pádem navyšující se ceny produktů jako takových“. Propad na domácím trhu je dle něj zatím poměrně nízký. „Je to v desetinách procent, nebo pár procent, to se nedá říci, že by  ekonomiku firem příliš ovlivnilo,“ podotkl.

Nastavení cenových stropů energií

Vládou garantované cenové stropy energií jsou podle Belingera posazeny vysoko. „Když vidíte, jak lidé jezdí nakupovat do Polska, do Německa, kamkoliv okolo, je vidět, že tam jsou ty ceny nižší. (…) Jsou nižší, protože tamní výrobci prodávající na domácím trhu mají nižší vstupy a nižší daně. Tím pádem mají i nižší cenu produktu,“ uvedl.

„Pro společnosti je velmi problematická zejména nejistota, kolik vlastně budou náklady pro jejich vstupy, aby si výrobky nacenili a tak dále,“ souhlasí Havlíček. Podle něj je také stěžejní, aby došlo na celoevropské úrovni mezi státy k dohodě na cenových stropech energií. „Aby byly stejné a nevznikala konkurence mezi firmami“.

„Rada ministrů pro energetiku by měla proběhnout 13. prosince, kde by v ideálním případě mohlo dojít k dohodě, že stropy budou stejné pro všechny státy,“ doplnil Havlíček. Kdyby k tomu nedošlo, česká vláda má podle něj variantu B. „Tedy nějaké národní řešení, zejména tedy pro velké společnosti, které ještě zastropovanou cenu elektřiny a plynu nemají“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...