Příští rok nevidím optimisticky, říká k ekonomické situaci Jiří Belinger. Výzvy pro firmy budou značné, míní David Havlíček

Nahrávám video

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

„Zlepšovat se to bude asi pomalu, příští rok nevidím příliš optimisticky. Firmy jsou zatíženy vysokými náklady zejména na energie. Naše firmy, zejména malé a střední, jsou prvovýrobci a výrobci dílů, kde je vysoká energetická náročnost,“ uvedl Belinger.

Situace nebude jednoduchá, souhlasí Dědek. „Ono se propojuje více aspektů. Samozřejmě jedna věc je růst cen energií. Na druhou stranu v těch výrobách s vyšší přidanou hodnotou hodně hýbe trhem například nedostatek čipů a někde i dříve vzniklé problémy,“ podotkl s tím, že vše zlé však může být k něčemu i dobré. „Jestliže se ekonomická situace zhorší, může to podnikatelský svět pročistit“.

„Já bych nevytrhával jedno číslo, informaci o HDP, z nějakého dlouhodobého kontextu… Vidíme, že ekonomika určitým způsobem zpomaluje. Sice asi mírněji, než jsme očekávali, ale výzvy pro české firmy budou značné,“ myslí si Havlíček. „Je tu celá řada nejistot, které mohou ovlivnit budoucí vývoj v příštím roce,“ dodal.

Poptávka domácností klesá

Klesá také poptávka domácností, až o tři procenta. O to na jednu stranu České národní bance šlo, jelikož to bude brzdit inflaci, na druhou stranu to může znamenat problém pro firmy. „Určité zpomalení spotřebitelské poptávky je v období inflace, kterou zažíváme, zcela logické. Domácnosti tak omezují své zbytné výdaje, náklady, které mít nemusí, takže to přispívá k tomu, že inflace se postupně snižuje. Vidíme, že trend se láme, což může být pro ekonomiku jako celek pozitivní,“ okomentoval Havlíček. Z dlouhodobého horizontu to podle něj však problematické být může.

Členka NERV Helena Horská říká, že současná čísla naznačují, že recese by mohla být mělká. S tím souhlasí i Havlíček, nejistoty jsou podle něj ale velké. „Za celých třicet let České republiky toto může být největší výzva, před kterou stojíme. (…) Můžeme predikovat, že recese bude mělčí, kratší… Ale nyní se to predikuje velmi obtížně,“ doplnil.

Velkým problémem je dle Belingera „růst vstupů pro výrobu, a tím pádem navyšující se ceny produktů jako takových“. Propad na domácím trhu je dle něj zatím poměrně nízký. „Je to v desetinách procent, nebo pár procent, to se nedá říci, že by  ekonomiku firem příliš ovlivnilo,“ podotkl.

Nastavení cenových stropů energií

Vládou garantované cenové stropy energií jsou podle Belingera posazeny vysoko. „Když vidíte, jak lidé jezdí nakupovat do Polska, do Německa, kamkoliv okolo, je vidět, že tam jsou ty ceny nižší. (…) Jsou nižší, protože tamní výrobci prodávající na domácím trhu mají nižší vstupy a nižší daně. Tím pádem mají i nižší cenu produktu,“ uvedl.

„Pro společnosti je velmi problematická zejména nejistota, kolik vlastně budou náklady pro jejich vstupy, aby si výrobky nacenili a tak dále,“ souhlasí Havlíček. Podle něj je také stěžejní, aby došlo na celoevropské úrovni mezi státy k dohodě na cenových stropech energií. „Aby byly stejné a nevznikala konkurence mezi firmami“.

„Rada ministrů pro energetiku by měla proběhnout 13. prosince, kde by v ideálním případě mohlo dojít k dohodě, že stropy budou stejné pro všechny státy,“ doplnil Havlíček. Kdyby k tomu nedošlo, česká vláda má podle něj variantu B. „Tedy nějaké národní řešení, zejména tedy pro velké společnosti, které ještě zastropovanou cenu elektřiny a plynu nemají“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 23 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...