Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.
Domácnosti šetří a ekonomiku to táhne dolů
Události: Ekonomika ve třetím čtvrtletí mírně klesla (zdroj: ČT24)
Upřesněný odhad HDP ve třetím čtvrtletí je mírně příznivější než hrubý odhad ze začátku listopadu, kdy statistici uvedli meziroční růst o desetinu nižší (tedy o 1,6 procenta) a mezičtvrtletní propad o dvě desetiny vyšší (tedy o 0,4 procenta). Je také vyšší oproti očekávání České národní banky, která v listopadové prognóze očekávala meziroční růst o 1,5 procenta.
„Zveřejněná data o ekonomické aktivitě do značné míry potvrzují hlavní kontury aktuální predikce ČNB, ačkoliv došlo k dílčím odchylkám ve vývoji jednotlivých výdajových složek HDP. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s prognózou výrazněji. Meziroční pokles zaznamenala i spotřeba vládních institucí, přičemž ČNB očekávala její stagnaci,“ shrnul ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Na druhé straně například analytici Komerční banky předpokládali, že by pokles ve srovnání s druhým kvartálem mohl být jen o 0,1 procenta.
obrázek
Za zhoršující kondicí celého hospodářství stojí podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého hlavně menší útraty domácností. „Výsledek mohl být lepší, netěší nás to. I když na straně výrobců těch problémů je celá řada, hlavně na nabídkové straně, tak ta klesající poptávka především od domácností bude hrát svoji negativní roli,“ řekl.
Ekonomové očekávají, že v posledním čtvrtletí se HDP opět propadne. Podle Martina Gürtlera z Komerční banky to opět bude hlavně kvůli domácnostem. „Na straně průmyslu bude pořád přetrvávat pozitivní vliv z lépe fungujících dodavatelských řetězců,“ míní. Hlavní ekonom UniCreditBank Pavel Sobíšek se domnívá, že propad na přelomu roku bude prudký a nepovažuje za jisté, že pak už to nebude pokračovat.
obrázek
„Pokud se od února či března obnoví v tuzemsku i zahraničí poptávka, ocitneme se v módu krátké technické recese, jakou momentálně předpovídá většina analytiků. Kdyby se ale oživení poptávky odkládalo, vyvolalo by sekundární dopady včetně propouštění a odkládání investic, což by mohlo vést k hlubší recesi, než s jakou počítáme,“ upozornil.
Centrální banka předpokládá, že česká ekonomika přejde v závěru roku do meziročního poklesu, ve kterém zůstane několik čtvrtletí. „Toto ochlazení bude důsledkem dramaticky rostoucích životních nákladů, zhoršující se finanční situace domácností i firem, zeslabení zahraniční poptávky a doznívání problémů v globálních řetězcích,“ sdělil Král.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler hodnotí výsledek třetího letošního čtvrtletí spíše skepticky. „Ačkoli zpřesněný odhad na první pohled vypadá lépe než první údaj zveřejněný ČSÚ před měsícem, zveřejněná struktura růstu je spíše negativním překvapením a ukazuje citelný propad spotřeby domácností, který byl nad očekávání i poslední prognózy ČNB,“ upozornil.
90’ ČT24 – Útraty domácností již neženou ekonomiku (zdroj: ČT24)
S tím, že je Česko nyní v recesi, souhlasí také hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Třetí čtvrtletí vypadlo ještě na první pohled relativně dobře, ekonomika poklesla. dyž se ale díváme na ukazatele důvěry, nebo indexy nákupních manažerů, tak jsou výrazně horší. Už ve čtvrtém čtvrtletí zažijeme další pokles a to znamená dvě čtvrtletí za sebou je tu jednoznačně recese,“ míní.
V praxi se to podle něj promítá tím, že začínají firmy propouštět zaměstnance. Očekává pokles reálných mezd v příštím roce a přehodnocování investic podniků, protože panují obavy z vývoje poptávky.
Domácnosti zmenšily výdaje na konečnou spotřebu
Na tom, že ekonomika ve srovnání s druhým čtvrtletím v létě oslabila, se podle ČSÚ podílely hlavně domácnosti. „Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 procenta a meziročně o 5,9 procenta, a to v nákupu trvanlivých i netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí také klesly, ale mírněji – mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
K meziročnímu růstu naopak přispěla hlavně zahraniční poptávka, která byla vyšší o 3,6 procentního bodu, a tvorba hrubého kapitálu, která vzrostla o 1,4 procentního bodu.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,4 procenta, ale ve srovnání s letošním druhým čtvrtletím klesla o 0,2 procenta. Posílil meziročně například průmysl o 3,2 procenta nebo informační a komunikační činnosti o 4,6 procenta. Naopak stavebnictví oslabilo o 0,7 procenta, obchod, pohostinství a doprava si pohoršily o 1,3 procenta a zemědělství, lesnictví a rybolov o 2,4 procenta.
Objem mzdových nákladů ve třetím čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 procenta. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,8 procenta, ale v porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,1 procenta. Počet odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o dvě procenta.
V období od července do září i po zpřesnění odhadu růst HDP výrazně zpomalil. Ve druhém čtvrtletí ještě rostla ekonomika meziročně podle revidovaných údajů o 3,6 procenta a v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta. Mezičtvrtletní pokles byl první po pěti růstech v řadě. V předchozích kvartálech rostl HDP mezičtvrtletně o 0,6 procenta na začátku roku a o 0,4 procenta na jaře.
Česká národní banka, ministerstvo financí i bankovní asociace se shodují, že za celý letošní rok zůstane hospodářství v kladných hodnotách. Příští rok se to ale změní. Prognózy kalkulují buď se stagnací, nebo s poklesem o sedm desetin procenta.