Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.
Česká ekonomika na jaře meziročně rostla o 3,6 procenta, unijní o čtyři
Česká ekonomika meziročně roste od loňského druhého čtvrtletí, předtím pět čtvrtletí oslabovala, což je období, které se vesměs kryje s nejtvrdšími opatřeními proti šíření covidu-19. Aktuální růst o 3,6 procenta se tedy již srovnává se sílící ekonomikou z loňského jara. Oproti prvnímu čtvrtletí byl růst 0,2procentní.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza připustil, že výsledek druhého čtvrtletí „byl nakonec malinko lepší, než jsme čekali, ale jenom proto, že lidé na jaře ještě utráceli úspory z doby covidu“.
Analytici totiž považují výsledek české ekonomiky ve druhém čtvrtletí hlavně za zásluhu toho, že měla od čeho se zvedat – loňské jaro bylo podle nich navzdory růstu oproti roku 2020 ještě slabé. Podle Radomíra Jáče z Generali Investments byl výkon české ekonomiky loni na jaře stále podvázán pandemickými omezeními. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta aktuální výsledek odráží směs zvyšování aktivity, kdy se ekonomika stále ještě vzpamatovává z pandemického šoku, a negativního vlivu války na Ukrajině.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil poukázal, že výsledek je sice lepší než loňské jaro, ale oproti období před pandemií to tak není. „Druhý kvartál (…) je horší, než byl poslední předpandemický kvartál. Jsme o 0,2 procenta níže, což je mimořádné,“ zdůraznil.
Že HDP letos na jaře stoupl, je podle Českého statistického úřadu hlavně zásluha domácí poptávky. Na růstu se nejvíce podílel obchod, doprava, pohostinství a ubytování, upřesnili statistici. „Mírný růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly,“ doplnil ředitel odboru národních účtů statistického úřadu Vladimír Kermiet. Negativně se podle ČSÚ na výsledku projevila zahraniční poptávka.
V prvním čtvrtletí česká ekonomika stoupla meziročně o 4,9 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta.
V dalším období může přijít i recese, domnívají se ekonomové. Celoročně ale HDP poroste
Podle analytiků nelze v dalších čtvrtletích očekávat, že by HDP meziročně rostl podobným tempem jako nyní. Výsledek se bude srovnávat již s ekonomikou, na niž se od loňského léta žádné větší covidové restrikce nevztahovaly.
„Nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Ve druhé polovině roku lze podle něj předpokládat mírnou recesi. V celkovém součtu by přesto podle něj mohla letos česká ekonomika růst kolem dvou procent. Meziroční dynamice totiž podle něj i v tomto případě pomůže nízká srovnávací základna. Příchod recese v druhé polovině letošního roku je však v tuto chvílí základní scénář, dodal.
Podle Radomíra Jáče se ve druhém pololetí zejména na chování domácností projeví dopady vysoké inflace. Hlavně růst výdajů na energie a potraviny bude mít podle něj nepříznivý dopad na peněženky domácností, na náladu spotřebitelů, a tedy i na spotřební výdaje.
Vít Hradil řekl, že nejspíše vůbec není dobrá zpráva, že výsledek posledního čtvrtletí byl zásluhou domácí spotřeby. „Není to dobrá zpráva s výhledem do budoucna. Domácí spotřeba bude pravděpodobně klesat,“ podotkl. Upozornil však, že první odhad Českého statistického úřadu zatím nepřináší o mnoho více než celkové číslo. „Do struktury toho, co se v ekonomice děje, téměř vůbec nevidíme. To musí statistici ještě dopočítat,“ podotkl.
Podle Tomáše Prouzy již je patrné, že lidé odkládají nákupy, které nejsou nezbytné. „Je to vidět třeba na oblečení, na obuvi pro dospělé. Vidíme odklady nákupů elektroniky. Pokud se lidem nepokazí, vidíme, že odkládají větší investice,“ shrnul. Snižují se podle něj i objemy nákupů potravin a lidé navíc sahají po levnějším jídle.
Jan Bureš z ČSOB očekává ve druhém pololetí i v prvním kvartále příštího roku technickou recesi české ekonomiky. Její hloubka bude podle něj kriticky záviset na tom, jak výrazná bude plynová krize v zimě a zda povede k nucenému vypnutí plynu pro některá česká odvětví.
Hradil míní, že na katastrofické scénáře je stále brzy. Podobně jako Seidler očekává za celý rok růst na úrovni 2,2 procenta, pokud se energetická krize nevystupňuje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků.
Ekonomika EU posílila o čtyři procenta
Meziroční růst HDP celé Evropské unie byl ve druhém čtvrtletí výraznější než české ekonomiky, dosáhl čtyř procent. Shodný byl také ekonomický růst eurozóny. V prvním kvartále byl meziroční růst ještě větší, v celé EU činil 5,5 procenta a v eurozóně 5,4 procenta.
Rychlý odhad Eurostatu je ale založen pouze na dílčích údajích z některých zemí. Statistici je upřesní v polovině srpna.
Celounijní ekonomika má za sebou podobný vývoj jako ta česká. V roce 2020 slábla oproti předchozímu roku a meziročně začala růst v loňském druhém čtvrtletí.
Ze zemí, jejichž data již jsou k dispozici, letos na jaře meziročně vzrostla nejvýrazněji portugalská ekonomika, a to o 6,9 procenta. Portugalsko je ale zároveň jednou ze dvou zemí – spolu s Lotyšskem – kterým ekonomika oslabila ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím (o 0,2 procenta). Nejméně meziročně rostlo Německo, kde HDP stoupl oproti loňskému druhému kvartálu o 1,5 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí byl výsledek německé ekonomiky totožný. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím nejvíce posílilo Švédsko.
Eurozónu trápí vysoká inflace
Eurostat zveřejnil také rychlý odhad červencové inflace v eurozóně. Oproti loňskému sedmému měsíci byly spotřebitelské ceny o 8,9 procenta vyšší. V červnu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 8,6 procenta.
Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií, za které se platilo o 39,7 procenta více než loni. Oproti červnu byl sice meziroční růst cen energií poněkud nižší – tehdy byl 42procentní – ale naopak zrychlil růst cen potravin, a to na 9,8 procenta z 8,9 procenta.
Červencový nárůst inflace v zemích platících eurem byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni. Evropská centrální banka již avizovala další zvyšování úrokových sazeb.
Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 procenta. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 procenta.
V Česku zatím není výše červencové inflace známá. V červnu vystoupila na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993.