Ekonomický růst

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,7 procenta. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici většinou očekávali nižší růst HDP.

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Podle ekonomky Markéty Malé a sociologa Daniela Prokopa, kteří jsou spoluautory konceptu Chytřejší daně, je důležité vybírat daňové prostředky tam, kde to dává ekonomický smysl. Malá navrhuje ubrat ve zdanění ekonomické aktivity, naopak spotřeba nebo majetek by se podle ní mohly zdanit více. Prokop míní, že by firmy mohla motivovat možnost rychlejších odpisů. Oba se v Otázkách Václava Moravce shodli na tom, že z daňových slibů potenciální vládní koalice je nejnesmyslnější návrat slevy na manželku. Jednotné inkasní místo a EET podle nich přinesou férovější systém a při komplexní reformě daňového systému i více peněz do státního rozpočtu.

Evropské dotace v Česku často směřují do desetitisíců malých projektů, které jsou z pohledu národního hospodářství zbytné. Nepřinášejí přidanou hodnotu a nemají dostatečnou schopnost směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ke své zprávě o řízení peněz z EU, takzvanému EU Reportu 2025.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Podpořit hospodářský růst snížením cen energií, zajistit důslednější výběr daní a snižovat výdaje státu, například slučováním ministerstev, tak prezentoval v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ekonomické záměry hnutí ANO jeho první místopředseda a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. V pořadu hovořil rovněž o záměrech v zahraniční politice.

Resort financí mírně zlepšil výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta. V dubnu ministerstvo čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle resortu o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta, vyplývá z nové ekonomické predikce, kterou ve čtvrtek představil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,1 procenta. V předchozí prognóze v květnu očekávala, že se hrubý domácí produkt letos zvýší o 1,7 procenta. Důvodem zlepšení je silnější výkonnost českého exportu a slabší dopad amerických cel na Evropskou unii, uvedla ČBA ve středu v představené makroekonomické prognóze.

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří až devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v tuzemsku podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU.

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.

Navzdory zpomalující ekonomice Čína plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent. Experti však varují, že dosažení tohoto cíle bude obtížné, zvlášť v době obchodní války se Spojenými státy. Čínský premiér Li Čchiang při zahájení každoroční schůze parlamentu také oznámil růst výdajů na armádu o 7,2 procenta.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Konflikty, které Izrael vede proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy a proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu, se podepisují i na izraelské ekonomice a obzvlášť na turistice. Oproti loňsku se návštěvnost svaté země propadla na čtvrtinu. Objevila se sice nová válečná turistická místa připomínající masakry loňského 7. října, přesto Izrael letos čeká nulový ekonomický růst, a to v situaci, kdy má kvůli válce výrazně zvýšené výdaje a pracovní trh je oslaben.

Ekonomická situace v Česku není kritická a období vysoké inflace je za námi, prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Události, komentáře. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala však varoval před přílišným optimismem a upozornil na krizi v Německu, která by mohla ohrozit českou exportní ekonomiku. Vláda ve čtvrtek schválila hospodářskou strategii, o konkrétních krocích implementace se bude jednat v únoru.

Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.

Maloobchodní tržby v Česku v červnu sedmý měsíc po sobě meziročně stouply. Růst zrychlil na 4,4 procenta z květnových revidovaných tří procent. Nejvíc k tomu přispěl internetový prodej. Meziměsíčně tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stouply o 0,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst červnových tržeb mírně překonal odhad trhu, oživení spotřeby domácností je však podle analytiků stále pozvolné.

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, očekává ministerstvo financí. Inflace podle něj bude 2,7procentní. Oba údaje jsou optimističtější, než resort uváděl ve své předchozí lednové predikci. V roce 2025 očekává úřad 2,6procentní ekonomický růst a průměrnou inflaci 2,4 procenta. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že by vládě navrhl zrušit již pro příští rok daň z neočekávaných zisků. Bude ale záležet na tom, zda budou mimořádné výdaje v souvislosti s cenami energií a mimořádné příjmy zhruba v rovnováze.

Globální ekonomika si v letošním roce povede lépe, než se čekalo. Ve svém výhledu to v pondělí uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu ekonomiky zvýšila na 2,9 procenta, zatímco v listopadu předpovídala růst o 2,7 procenta. OECD také varuje před útoky povstalců na obchodní lodě v Rudém moři a jejich dopadem na inflaci.