Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.
Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá novou koalici vypracovat si vlastní, řekl v první části pořadu Otázky Václava Moravce Jurečka. Zdůvodnil to tím, že nově vznikající koalice po volbách chce rozpočet diametrálně měnit, nynější vláda ji proto nechá, aby vypracovala vlastní.
Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček Jurečkovo vyjádření kritizoval, podle něj končící kabinet brání standardnímu rozpočtovému procesu.
Předložení návrhu rozpočtu do konce září vyžaduje zákon. S koncem volebního období sněmovny ale všechny neprojednané tisky takzvaně padají pod stůl a nelze je dál projednávat. Aby se jím mohla zabývat nová dolní komora, musela by jí vláda návrh poslat znovu.
Bývalý premiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok následně ve druhé části OVM řekl, že po procedurální stránce by podle něj vláda nové sněmovně návrh rozpočtu opakovaně předložit měla. „Věcně to ale moc smysl nedává, jestliže nová vláda avizuje dramatické přepracování rozpočtu a stávající vláda výrazně jiný návrh (oproti původnímu) nepošle,“ podotkl Rusnok.
Rozpočet, který předložila končící vláda, je podle odborníků „na hraně rozpočtové odpovědnosti“. Ekonomové tak varují, že v následujícím volebním období bude třeba další konsolidace veřejných financí.
Hlavní je ekonomický růst a investice, míní Švejnar
Podle Švejnara, který působí jako ředitel IDEA CERGE-EI v Praze a současně na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, je špatně, že se debata zaměřuje pouze na schodek. To hlavní je dle něj ekonomický růst, který nebyl za poslední roky dostatečně splněn, uvedl. „Naše země má obrovský potenciál,“ podotknul s tím, že česká ekonomika v minulosti rostla o pět až šest procent.
„Ta výzva pro novou vládu je tedy především to, jak nastartovat ekonomický růst,“ uvedl Švejnar. „Potom jsou všechny problémy se schodkem jednodušší, protože když máte vyšší příjem, tak je i menší deficit“, vysvětlil.
Nejvyšší poměr vládního dluhu proti HDP je na jihu Evropy, kde přesahuje i 120 procent HDP. V Česku dosahuje 43,3 procenta HDP. Podle Švejnara to vypovídá o tom, že Česko není příliš zadlužená země, a míra zadlužení tedy není ten největší problém. „Cílem by měly být perspektivní investice,“ míní.
Rusnok se Švejnarem v principu souhlasí, ale podotýká, že česká ekonomika je velmi otevřená a je tedy značně závislá také na okolních zemích, zejména na Německu.
Politici hledí jen na výdaje a zanedbávají příjmy rozpočtu
K potřebnosti investic, o kterých mluvil Švejnar, Rusnok podotkl, že v návrzích nadcházející vlády je bohužel mnoho výdajů ve výši desítek miliard, které nejdou do budoucnosti. Návrhy zvýšit důchody a změnit důchodovou reformu podle něj mohou Česko dostat do složité fiskální situace a navíc nejsou spravedlivé vůči další generaci, prohlásil.
Rusnokovi v návrzích navíc chybí pohled na příjmovou stranu rozpočtu. Zmínil například výzkum PAQ Research, který přišel s tím, že v Česku je neefektivní a neférová daňová soustava. „Ty plány (na výdajové stránce) potřebují krytí (na příjmové stránce),“ shrnul ekonom a bývalý politik.
Švejnar souhlasí s tvrzením Rusnoka, že se politici často dívají jen na výdaje a opomíjí příjmovou stránku. Podle něj je však také třeba rozlišovat výdaje na investiční a chytré, například do technologií, které mají velkou návratnost, a ty, které jsou de facto na spotřebu. „Investice do spotřeby lidí, na důchody nebo třeba na platy hasičů, mají jít ruku v ruce s úspěchem v investiční a růstové oblasti,“ míní.
Budoucí generace, které budou bohaté, rychle státní dluh splatí, předpokládá. Měli bychom se více dívat nejen na nástroje, ale na cíle, uzavírá Švejnar.
