Polsko chce do skupiny G20

Nahrávám video
Události: Polsko chce do G20 (zdroj obrázku: Emptywords/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0 International/podrobnosti licence níže)
Zdroj: ČT24

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Není to až tak dlouho, co má Varšava nejvyšší stavbu v celé Evropské unii, Varso Tower, která se má stát symbolem nového, moderního Polska. Opodál stojí původní nejvyšší budova v zemi – Palác kultury a vědy, který připomíná komunistickou minulost, šlo totiž o dar od Sovětského svazu.

Posun od historického směrem k modernímu je vidět nejen v centru Varšavy, ale podle místních lídrů se odráží i na celé polské ekonomice. „Jsme zemí, která prošla úspěšnou transformací od plánované ekonomiky k volnému trhu. Jsme příkladem, který další mohou následovat,“ prohlásil polský vicepremiér a ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

I proto se země aktuálně uchází o členství ve skupině G20. Polsko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě a nominální hodnota HDP v září dokonce překročila hranici bilionu dolarů. Jak připomněl polský premiér Donald Tusk, Polsko tak nyní patří do „klubu bilionářů“, kam ze 195 zemí spadá jen dvacítka. „A to ještě není naše poslední slovo,“ dodal předseda vlády.

Polsko se stálým členem G20 jen tak nestane

Americký prezident Donald Trump už Polsku přislíbil účast na příštím summitu G20, zatím ale jen v pozorovatelské roli. Šance, že by se Varšava přidala ke stálým členům skupiny, je však zatím minimální, podotýkají odborníci.

„G20 je struktura, kde nehraje roli jen úroveň hrubého domácího produktu. Jsou v ní třeba státy, které mají nižší HDP než Polsko, ale zastupují rozvojový svět, jako třeba Jihoafrická republika,“ připomněl ekonom a bývalý poradce prezidenta Aleksandera Kwaśniewského Witold Orlowski.

K ekonomickému růstu v zemi přispělo vhodné využívání unijních fondů, stabilní makroekonomická politika nebo ochota Poláků pouštět se do vlastního podnikání. I tak má ale podle některých ekonomů hospodářství země mezery.

„Náš největší obchodní partner (Německo, pozn. red.) je v recesi, z druhé strany máme válku, máme obrovské výdaje na obranu. To samozřejmě není ideální situace,“ míní Orlowski. Polsko se v budoucnu bude muset potýkat i s demografickou krizí. Země pro rozvoj ekonomiky potřebuje více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 4 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 4 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 8 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 8 hhodinami
Načítání...