Polsko chce do skupiny G20

Nahrávám video

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Není to až tak dlouho, co má Varšava nejvyšší stavbu v celé Evropské unii, Varso Tower, která se má stát symbolem nového, moderního Polska. Opodál stojí původní nejvyšší budova v zemi – Palác kultury a vědy, který připomíná komunistickou minulost, šlo totiž o dar od Sovětského svazu.

Posun od historického směrem k modernímu je vidět nejen v centru Varšavy, ale podle místních lídrů se odráží i na celé polské ekonomice. „Jsme zemí, která prošla úspěšnou transformací od plánované ekonomiky k volnému trhu. Jsme příkladem, který další mohou následovat,“ prohlásil polský vicepremiér a ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

I proto se země aktuálně uchází o členství ve skupině G20. Polsko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě a nominální hodnota HDP v září dokonce překročila hranici bilionu dolarů. Jak připomněl polský premiér Donald Tusk, Polsko tak nyní patří do „klubu bilionářů“, kam ze 195 zemí spadá jen dvacítka. „A to ještě není naše poslední slovo,“ dodal předseda vlády.

Polsko se stálým členem G20 jen tak nestane

Americký prezident Donald Trump už Polsku přislíbil účast na příštím summitu G20, zatím ale jen v pozorovatelské roli. Šance, že by se Varšava přidala ke stálým členům skupiny, je však zatím minimální, podotýkají odborníci.

„G20 je struktura, kde nehraje roli jen úroveň hrubého domácího produktu. Jsou v ní třeba státy, které mají nižší HDP než Polsko, ale zastupují rozvojový svět, jako třeba Jihoafrická republika,“ připomněl ekonom a bývalý poradce prezidenta Aleksandera Kwaśniewského Witold Orlowski.

K ekonomickému růstu v zemi přispělo vhodné využívání unijních fondů, stabilní makroekonomická politika nebo ochota Poláků pouštět se do vlastního podnikání. I tak má ale podle některých ekonomů hospodářství země mezery.

„Náš největší obchodní partner (Německo, pozn. red.) je v recesi, z druhé strany máme válku, máme obrovské výdaje na obranu. To samozřejmě není ideální situace,“ míní Orlowski. Polsko se v budoucnu bude muset potýkat i s demografickou krizí. Země pro rozvoj ekonomiky potřebuje více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 52 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.