Demografická krize

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Jižní Korea je zemí s nejnižší porodností na světě. Nyní Soulu svitla naděje, že by se země mohla odrazit ze dna demografické krize. Vůbec poprvé za devět let počet narozených dětí na tisíc obyvatel loni vzrostl. Úhrnná plodnost, tedy počet porodů na jednu ženu, se loni zvedla o tři setiny na 0,75. Aby se udržela populace, potřebuje země tuto hodnotu dostat na úroveň 2,1. Už pátý rok po sobě však počet zemřelých předčil počet narozených. Vláda i zaměstnavatelé se proto podílejí na nejrůznějších opatřeních, jak situaci zlepšit.

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.