Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.
Ve východním Podkarpatském vojvodství jsou opuštěné domy typickou scenérií. Průměrný věk obyvatel zdejších vesnic je až o deset let vyšší než ve městech. Nepříznivé statistiky snižuje místní mladý hrobník Łukasz. „Nemáme přirozený přírůstek obyvatel. Za rok se tu narodí jedno dítě. Víc umře, než se rodí. Venkov se vylidňuje,“ říká muž z Barwinku.
Sám by chtěl velkou rodinu, ale na to, aby ji uživil, nevydělá. Polský venkov patří mezi nejrychleji stárnoucí a vylidňující se oblasti Evropské unie. Mladí lidé odtud nejčastěji odcházejí pryč za prací. „Druhý syn je v Irsku, má dvě dcery. Ty už bohužel nejsou Polky, ale Irky,“ popsala další obyvatelka Barwinku.
Nejen venkov, ale i velká města se potýkají s demografickou krizí. Trend souvisí s rekordně nízkou porodností. Na jednu Polku loni připadlo 1,2 dítěte. Pro srovnání – v Česku to bylo 1,7. „Do roku 2050 by mohl počet obyvatel v Polsku klesnout až ke 32,31 miliónu, přičemž v tuto chvíli nás je necelých 38 milionů,“ varuje demograf Paweł Strzelecki.
Pandemie i válka
Počet obyvatel Polska loni klesl o 143 tisíc, letos tempo ještě zrychlí. Nepříznivý trend neodvrátila ani politika bývalé konzervativní vlády, která zavedla měsíční příspěvky na každé dítě a investovala do jeslí. Naopak – po roce 2020 přišel zásadní propad. Tedy po zpřísnění pravidel potratů a nástupu pandemie koronaviru.
„Pocit nejistoty, který přišel s pandemií a který nyní prodlužuje válka, je zjevně hlavním důvodem, proč mladí lidé neuvažují o dětech,“ je přesvědčený ekonom Witold Orłowski. Vývoj může zvrátit příchod migrantů, Polsko za poslední dekádu zažilo nebývalý příliv lidí ze střední Asie a Blízkého východu. Včetně Ukrajinců v zemi nyní žije kolem tří milionů cizinců.
